Madagaskarská palma neboli Stepní hvězda

I přesto, že květina vzhledově může připomínat palmu a i z názvu to vypadá celkem zřejmě, řadí se i tak mezi kaktusy. Ve své domovské zemi dokáže tato rostlina dosáhnout až osmi metrové výšky. Výborně se jim daří na slunných místech, kde svým vzrůstem mohou připomínat velké olistěné sloupy. Vzhledem k místu jejich růstu, však mají opačné období růstu a klidu než jsme v našich podmínkách zvyklí. To znamená, že období růstu spadá do našich zimních měsíců a období klidu naopak do našich měsíců letních. Některé druhy se mohou pyšnit krásnými bílými květy. V našich podmínkách jsou však pro řadu pěstitelů nedosažitelným cílem. V našich podmínkách dokáže přibližně po osmi letech pěstování dosáhnout výšky jednoho metru. Rostlinka je tvořena z poměrně silného a dřevitého kmene, ze kterého trčí nebezpečně vyhlížející trny. Z vršku kmene poté vyrůstají protáhlé listy, které nám na první pohled mohou velice připomínat listy oleandrů. Zde ale neplatí rčení, že zdání klame. Madagaskarská palma je totiž příbuznou adénií a oleandrů. Její pojmenování vzniklo poměrně logickou cestou. Skloubila se zde země její původu a to tedy poloostrov Madagaskar a také to, že svým vzhledem připomíná spíše palmu nežli kaktus.

Jsou známé tři druhy Madagaskarské palmy

Prvním druhem je Pachypodium lamerei. Tento druh rostliny nemá rozvětvený kmen, rostlinu však mohou tvořit i její boční větve. U tohoto druhu se můžeme setkat s nádhernými bílými květy.

Druhým druhem je P. geayi. Pro tento druh je typický jeho našedlý kmen, pyšnící se trny rostoucími po trojících z bradavic na listech. Listy mají dvě odlišné barvy, z vrchu jsou krásně stříbřité a ze spodní strany naopak červené. I zde se můžeme setkat s malými bílými kvítky.

Posledním druhem je P. lealie saundersie. Tento druh je zajímavý tím, že jako jediný na rozdíl od svých dvou předchůdců pochází z Afriky.

Pěstování v domácích podmínkách

Jako téměř pro každou rostlinu, tak i pro Madagaskarskou palmu je velice důležité vybrat to správné umístění. Vybírejte místo, kde bude mít dostatečný přísun světla a alespoň občas na ní dopadnou i nějaké přímé sluneční paprsky. Během svého růstu potřebuje tato rostlina dostatečnou zálivku, myslete však také na to, že voda by v její misce neměla zůstávat po zbytečně dlouhou dobu. V období klidu je nutné zálivku omezit, abychom rostlinu zbytečně nepřelévali. V tomto období také nejspíš opadají některé staré listy z předešlého roku. Nemějte strach, nic se neděje, jde o přirozený proces obměny. Nezapomínejte ale také na to, že přirozeným vegetačním obdobím pro Madagaskarskou palmu je zima! Avšak i ona se už pomalu přizpůsobuje nám přirozeným podmínkám. Takže se největšího květu a růstu dočkáte nejspíš také na jaře. V této době je dobré rostlinu občas přihnojit přípravkem určeným pro sukulenty a kaktusy. Na přesazování není tato rostlina vůbec náročná. Přesazujeme pouze tehdy, když vyroste a původní květináč se pro ni stává malým. Snažíme se jí poskytnout propustný a dobře výživný substrát, který můžeme promíchat spolu s pískem.

Madagaskarská palma a škůdci

Ani v tomto ohledu si nemusíme dělat téměř žádné starosti. Tato rostlina škůdce nijak nepřitahuje. Samozřejmě se ale může stát, že se na ni nějací škůdci přenesou z okolních rostlin. V tom případě použijeme podle druhu škůdce správný přípravek na jejich vyhubení. Co se týká chorob, tak ani na ty není rostlina náchylná. Nejvíce ji můžeme ublížit my sami a to špatnou zálivkou. Při velkém chladu a mokru začnou ve velkém množství opadávat listy, a to nejen loňské ale i ty letošní. Opadávat a žloutnou mohou i pokud na zalévání zapomeneme a rostlina je tak delší dobu ve velkém suchu. Proto je důležité věnovat optimální zálivce velkou pozornost.