Leguánek měnivý (Leiocephalus carinatus)
Tento malý druh dosahuje délky maximálně 27 cm, z čehož zhruba 13 cm tvoří ocásek. Zbarvení tohoto leguánka je velice nenápadné v odstínech šedohnědé, někdy i dozelena. Jeho šupiny jsou na pohmat ostré. V nebezpečí tento leguánek zvedá rozvinutý ocas do vertikální polohy a švihá jím sem tam. Původem jsou tyto ještěrky z Kuby a přilehlých ostrovů, dále byl zavlečen i na Floridu. Nejraději má kamenitá místa, ale dokáže lézt i po rostlinách a keřích.
Vhodné terárium a chov
Vhodné terárium by mělo mít rozměry 80 až 100 x 50 x 50 cm. Chovat společně lze pouze jednoho samečka a k němu 2-3 samičky. Terárium by mělo být suššího typu, nejlépe s vybudovanou skalkou a množstvím úkrytů. Jako podklad je možné použít písek, nebo drobné bukové štěpky (na obrázku vpravu) ve vrstvě alespoň 5-10 cm, protože se tyto ještěři rádi zahrabávají. Občas je v teráriu nemohu ani najít.
Osvětlení vyžadují intenzivní, určitě je vhodné použít UV zářivku, nebo žárovku. Dobu svícení je dobré nastavit na 12-14 hodin denně. V zimním období se zkracuje asi tak na 9-10hodin. Teplota v teráriu by měla být kolem 25oC s možností lokálního výhřevu i na 40oC. V noci pak odborníci doporučují pokles na 18 – 20oC. Přestože jde o terárium sušší, rosíme každý den. Na dno umístíme mělkou misku s vodou.
Potrava
Na potravu není leguánek náročný, postačí běžný krmný hmyz úměrný velikosti jedince. Nejčastěji tedy cvrček, moučný červ, žížaly a především dospělci nepohrdnou kousky ovoce a květy. Na co však klade nároky, je dostatek minerálů. Je proto potřeba buď mít dobře živený krmný hmyz, nejlépe co si sami vypěstujete, nebo koupené cvrčky před zkrmením posypat směsí určenou pro plazy.
Leguánek není pro každého
Tento leguánek je velice čilý a rozhodně není kontaktní. Jakoukoliv manipulaci bere jako stresovou situaci, nehledě na to, že ulovit ho v teráriu vůbec není lehké. Každopádně je to velice zajímavý a u nás málo chovaný druh. Já je chovám spolu s gekončíky nočními a jejich soužití je velice pokojné. Vzájemně si nepřekáží, jelikož každý druh je aktivní v jinou dobu a k sobě jsou velice tolerantní.
Komentáře k článku
Darek S 30.4.2017 (00:21)
Chápu, že začínající chovatel dělá chyby, zvlášť pokud své subjektivní pravdy klade před rady zkušených chovatelů. Záměrně píšu ZAČÍNAJÍCÍ chovatel, protože ten, kdo si myslí, že chov dvou různých druhů ze dvou různých kontinentů oba druhy navzájem neohrožuje (každý druh má svou střevní mikrofloru, načež kálení v jednom teráriu, kde se pohybuje krmný hmyz a odlišné bakterie jednoho druhu na svém těle přenáší do střev druhého druhu), nemůže být chovatelem zkušeným. A pokud chápu správně, že svá zvířata krmíte žížalami chycenými venku, tak to svá zvířata musíte skutečně milovat. V případě akvaristiky by se to dalo přirovnat k postavení hrnce s rybičkou na horkou plotnu jen proto, že rybička má ráda teplou vodu. Žížaly přenášejí mnohé cizopasníky, což se dozví každý, kdo se o to, čím má krmit svá zvířata aspoň trochu zajímá. Nicméně rozum mi zůstává stát nad jedinou věcí: že se takový rádoby chovatel rozhodne své domněnky a chyby hrdě zveřejnit, načež je mu to ještě ke všemu umožněno!