Leden je nejlepší čas na prořezávání stromků. Čím a jak začít?

Doba vegetačního klidu je tím nejvhodnějším časem, kdy se pustit do prořezávky stromů na vaší zahradě. Pokud máte po Novém roce volnější víkend, uděláte dobře, když se do toho dáte. Ale pozor. Pro všechny stromy není leden ideálním časem na pročištění jejich koruny. Na které tedy zaměřit svoji pozornost a které naopak nechat odpočívat?

Vrhněte se na jádroviny

Rozhodně byste neměli brát všechny dřeviny na zahradě bez rozmyslu. Nejlepší bude, když začnete jádrovinami, tedy hrušněmi, dále jabloněmi. Můžete se pustit i do jeřábů a kdoulí, pokud nějaké stromky máte. A konečně také lísku stojí za to navštívit s pilkou. Zapamatujte si také, že bobuloviny raší dříve než většina ostatních ovocných dřevin, a proto nastává čas na jejich prořezávku. Je nezbytné, aby staré dřevo bylo odřezáno ještě předtím, než v něm začne proudit míza. To znamená, že pokud máte na svém pozemku keře angreštu a rybízu, zaměřte se na ně. Ostatní stromy byste měli nechat na později, například peckoviny se prořezávají teprve v průběhu vegetace.

Volte zlatou střední cestu

Než ale s prořezávkou vůbec začnete, nejprve si uvědomte, co vás vůbec čeká a jak k tomu přistoupit. Nejlepší je zlatá střední cesta, tedy nebýt v prořezu ani příliš radikální a uřezat téměř všechno, ale ani příliš benevolentní a nechat skoro všechny “vlky”. Jde o to, aby větve měly dostatečný přístup světla a tím pádem na nich nerostl mech a houby – k tomu vede stín a přílišná vlhkost. Příliš husté větve je třeba s rozmyslem prořezat, stejně tak dlouhé šlahouny, uschlé a nemocné větve. Pozor! Rozhodně nezkracujte všechny větve po obvodu! To je velmi častý nešvar amatérských sadařů. Pak byste měli jenom spoustu výhonků bez ovoce.

Nezapomeňte na ošetření ran

Pokud byste nechali většinu “vlků” tedy dlouhých šlahounů větví, stromek bude růst jenom na dřevo a listí a úroda bude malá. Právě proto je zimní prořezávka velmi důležitá. Vaše sadařské umění se ukáže už v létě na úrodě, takže pokud si nejste jisti, jak a co řezat, nebojte se zeptat odborníka, nebo si ho klidně i pozvat. Ale pokud se budete prořezávat rozumně a řídit se našimi radami, zvládnete to s přehledem i sami. Nezapomeňte ale prořezané stromy také ošetřit, aby se v ranách po řezu neobjevily houby nebo mech. Rány po větších větvích se vyplatí natřít latexem, ta menší stačí namazat štěpařským voskem.

Bez ostrých nástrojů to nepůjde

Potřebujete k práci také správné nářadí ostré pilky, ostré pákové nůžky. Je totiž třeba dělat co nejkratší, hladký řez, aby se rány stromům dobře hojily – to ale tupé nástroje prakticky znemožňují. Hlavní větve stromu by měly být ve vodorovné poloze, protože pak neženou do dřeva, ale naopak o to více nasazují na plody. Právě proto je třeba se zbavit “vlků” dlouhých větví kolmo vzhůru. Staré větve směřující k zemi zkraťte, nechte ty, které míří mírně vzhůru a tvoří korunu. Řežte vždy tzv. na větevní kroužek, tedy v místě, kde se setkává větev s kmenem, a to mírně šikmým řezem, který pak splyne s větví.

Přílišné zmlazení se nevyplácí

Máte-li pocit, že je strom zanedbaný, a chtělo by to prořezat důkladněji, rozdělte si prořezávku třeba do dvou nebo tří let. Přílišné zmlazení stromu totiž také není dobré: Poroste spousta nových výhonů a plodů bude minimum. Když pravidelně provádíte každým rokem prosvětlovací a udržovací prořezávku, není navíc radikální zmlazování vůbec nutné. Příjemné je, že úspěch svého snažení uvidíte už letos v létě, až budete sklízet plné koše jablek, hrušek, rybízu či angreštu.