Krokusy neboli šafrány

Šafrán (latinsky Crocus) patří mezi jednoděložné rostliny z čeledi kosatcovitých. Šafrán setý je rostlina pěstována pro blizny svých květů, které se používají hlavně v orientální, francouzské a španělské kuchyni jako ceněné koření. Jeho hodnota je dána i lidovým rčením „je toho jako šafránu“ nebo „šetřit jako se šafránem“. Důvodem je, že v jednom květu najdeme 2 až 3 blizny a pro získání kila koření je potřeba asi 100 000 blizen. Cena tohoto množství se pohybuje okolo 260 000 Kč.

Šafrán sice potřebuje více péče, než další běžné rostliny, za tu se vám však odvděčí nádhernými květy. Drobné pestrobarevné krokusy zdobí zahrádky již od února. Existuje mnoho barevných variant od fialových až po žluté; můžeme si dokonce vypěstovat i pruhované. Jsou to vytrvalé cibulnaté rostliny. Původem tyto rostliny pochází z Malé Asie. U nás se v přírodě vyskytuje ve dvou druzích – šafrán bělokvětý a šafrán karpatský a jsou kriticky ohroženým druhem.

Druhy šafránu

Jarní krokusy jsou nejpěstovanějším druhem rostliny. Kvetou na jaře bílým, modrým, fialovým nebo žlutým květem. Květům neublíží ani jarní mrazíky. Jednak proto, že kvetou, až když je půda mírně prohřátá; a jednak proto, že se přitisknou k zemi, jakmile se objeví mráz. Když se země a vzduch znovu zahřejí, květy se narovnají a zkrášlují zahradu dál.

Velkokvěté krokusy původně kvetly žlutě. Dnes tento šlechtěný druh můžeme sehnat v různých barvách. Kvetou později, od března do dubna. Tento druh je větší než klasické krokusy, dosahuje asi 8 až 15 cm.

Podzimní krokusy rostou na podzim. Zvláštnost těchto velmi otužilých rostlin spočívá v tom, že nejprve rostou jejich květy (od září do listopadu) a až poté, tedy na jaře, listy. Zvládají mrazíky i pod    -5°C.

Speciálním druhem jsou krokusy botanické. Jde o přírodní odrůdu šafránu kvetoucí obvykle žlutě nebo modře. Výhodou je jejich velká nenáročnost na péči.

Pěstování krokusů

Barevným kvítkům se bude líbit na zahrádce v trávě, v záhonu, na skalce, dokonce i v květináči. Všem druhům se bude dařit na slunci, zejména těm podzimním. Jarním pak vyhovuje mírný stín. Jelikož jde o hlíznaté rostliny, jsou citlivé na přemokřenou půdu. Půda tedy musí být propustná.

Důležité je vybrat kvalitní nepoškozené hlízky, vhodné pro výsadbu. Neměly by mít ani žádné skvrny detekující nemoc, která se časem šíří. Rostliny degradují a méně kvetou, až časem uhynou. Jarní krokusy vysazujeme v září nebo v říjnu, kdy ubývá hrabošů. Podzimní pak v červenci.

Tyto trvalky budete na zahradě mít i několik let, proto je nutné je vysadit na místo, které nebude ani na jaře přemokřené. Půdu musíme před výsadbou připravit. Zemina by měla být hlinitopísčitá, lehce humózní, rozhodně ji však nehnojte chlévskými hnojivy. Pokud sázíme do trávy, nesmíme sázet pod drny, kde by se hlízy neprosadily a postupně zmizely. Půdu prokypříme a odstraníme z ní plevel. Místo musí být natolik osluněné, aby denně krokusy získali alespoň 4 až 6 hodin slunečního svitu. Hlízky krokusů zasazujeme do hloubky 3 až 10 cm. Hlubší výsadba jim pomůže ochránit se před mrazem a hraboši, kteří konzumují naklíčené hlízy.

Jakmile krokusy začnou kvést, snížíme jim zálivku. V létě nezaléváme vůbec. Šafrán přihnojujeme pouze kompostem, případně ledkem amonným (pokud máme chudou půdu). Ledek se nesmí dostat na listy rostlin. Když krokusy odkvetou, tedy až zežloutnou a seschnou i lístky, je vhodná doba na okopávání. Při tomto procesu posunujeme hlízy výše, abychom podpořili jejich květ v další sezóně. Ten lze podpořit i ulamováním lístků, ale samozřejmě jen v době, kdy krokusy kvetou. V zimě některým druhům vyraší lístky. Můžeme je před mrazem ochránit překrytím chvojím.

Roční péče spočívá v nakypření půdy. Kypřit musíme opatrně, jelikož se krokusy spojují v koberce a skupinky a nechceme je poškodit. Zhruba jednou za 3 až 4 roky bychom měli krokusy vykopat. Vhodný je červen, kdy jsou krokusy odkvetlé a zatáhnuté do sebe. Hlízy očistíme a zkontrolujeme, zda nejsou poškozeny nebo napadeny skvrnami. Takové hlízy vyhodíme. Zbytek hlíz usušíme a v suchu uschováme pro výsadbu téhož roku. Krokusy mají životnost 10 až 20 let. Proto postupně nahrazujeme staré hlízy nově zakoupenými.

Hodně štěstí v pěstování pestrobarevných koberců krásných květů, které potěší oči i duši.