Kovařík

Kovařík patří do čeledi kovaříkovití (Elateridae), která čítá více než 100 druhů.

Mnohé z nich jsou v našich zeměpisných šířkách je poměrně rozšířené.

Je to brouk s delším, hubeným, plochým tělem v různých zbarveních od červenohnědé, hnědé až černé. Žijí v trávě, vlhkém dřevě nebo v rozkládajících se zbytcích. Jejich potravou jsou rostliny nebo nektar. Dospělí jednici jsou neškodní. Vyznačují se schopností odskočit z polohy na zádech. V druhé části května samičky kladou do půdy 100 – 200 vajíček.

Drátovci

Okrové až světle hnědé larvy kovaříků se nazývající drátovci kvůli jejich délce a tuhosti.Vyvíjí se 3 až 5 let.

Existují i všežravé i masožravé druhy. Žijí v půdě, ztrouchnivělém dřevě, rostlinách, vyhledávají především vlhká místa, jak ve volné půdě, tak ve sklenících. Mohou intenzivně poškodit hlízy brambor, klíčící semena a kořenovou zeleninu. Přičemž nemají přímý vliv na kvalitu plodu, bez ohledu na vzhled, ale při přemnožení mohou zeleninu natolik poškodit, že dojde k hnilobě a roztočivosti.

Boj s kovaříkem a drátovci

Bojovat proti nim můžeme za pomocí jejich přirozených nepřátel, jako jsou krtci, rejsci a ptáci. Preventivně se může použít dusíkaté vápno. Jiné chemické přípravky nejsou vhodné, protože by mohly negativně ovlivnit přirozenou biologii půdy, ale také se vsáknout do plodu, s nímž bychom chemii pozřeli. Nestačí nám v kupované zelenině a ovoci?

Dobrou zbraní proti těmto škůdcům jsou návnady, které se doporučuje použít v dubnu až v květnu nebo na podzim. Do meziřádků záhonu zakopeme kukuřici a pšenici do hloubky alespoň 15 cm a zahrneme hlínou, kterou ještě přikryjeme fólií (zvyšuje teplotu a pro larvy tak bude místo lákavější). Minimálně po týdnu návnady vyndáme i s drátovci a spálíme. Jelikož jejich vývoj trvá několik let, je důležité tento postup opakovat i další roky, až se počet larev sníží na jeden kus v návnadě.