Kopřiva dvoudomá

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je nejrozšířenější kopřivou na našem území. Nachází se ve všech nadmořských výškách. Roste v příkopech, na loukách, zahrádkách i sídlištích. Běžně dorůstá až do výšky metr a půl. V zemi se skrývá plazivý nažloutlý oddenek. Ten se dá využít k léčebným účelům, nejvíce však používáme listy. Kopřiva dvoudomá nám nabízí široké možnosti využití. Kopřivy jsou aplikovány jako podpůrný prostředek léčby mnoha nemocí, a to ve formě odvaru z kořene, nálevu, oleje, tinktury, šťávy z čerstvé rostliny…

Kopřiva se využívá k výrobě kosmetických prostředků či k přípravě pokrmů.

Kvete od června do října, potom se objevují plody – nažky. Rostlinu pokrývají žahavé chloupky. Histamin, v chloupcích obsažený, dráždí kůži. Pocit pálení vyvolává acetylcholin.

Listy kopřivy

Listy kopřivy obsahují řadu zdraví prospěšných látek, jako jsou minerály, flavonoidy, karotenoidy, vitamíny (B1, B2, B6 a C), glukoniny, třísloviny, kyselinu křemičitou, mravenčí, octovou a mnohé další.

Sběr kopřiv

Nejlepší doba ke sběru kopřiv je do konce května, kdy mají maximální léčebné účinky a neobsahují tolik dusičnanů. Sbíráme hlavně listy a nať, méně často pak květy a oddenky. Samozřejmostí je sbírat kopřivy v přírodě a ne poblíž pozemních komunikací.

Sušení

Sušení je třeba provést co nejdříve po sběru, aby si kopřiva zachovala krásně zelenou barvu. Sušíme na vzduchu v polostínu nebo uměle při teplotě maximálně do 60°C. Sušením se odstraňují toxické látky, které se v kopřivách mohou vyskytovat.

 Léčivé účinky kopřiv

Kopřiva pomáhá léčit následující obtíže:

• Revmatismus
• Záněty
• Bronchiální astma
• Chřipku
• Průjmy
• Bolesti hlavy
• Onemocnění jater
• Problémy s vaječníky
• Lehčí formy cukrovky (snižuje hladinu cukru v krvi)
• Alergie
• Vypadávání vlasů
• Ekzémy

Kopřiva povzbuzuje metabolismus, zlepšuje prokrvení orgánů, podporuje tvorbu mateřského mléka a působí dezodoračně.

 Gastronomické využití

Čerstvé listy před použitím tepelně upravíme, aby zmizela jejich palčivost. Přidáváme je do jarních salátů a polévek, kombinujeme je s dalšími jarními bylinkami a zeleninou. Skvěle se doplňují se sedmikráskami, pampeliškami, jahodovými listy, špenátem, petrželkou, pažitkou a jarní cibulkou. Kopřivy se hodí i do dýňové a kapustové polévky. Nejjednodušším receptem z kopřiv je polévka, kterou připravíme pouhým povařením kopřiv, dosolením, rozklepnutím vajíčka a přidáním česneku.

Kopřivový špenát

Do dušeného špenátu lze přidat lístky kopřivy a vznikne velmi zdravý kopřivový špenát. Lze připravit i čistě kopřivový špenát. Spaříme listy kopřiv a vaříme je dvacet minut. Takto upravené kopřivy rozmixujeme a dochutíme jako skutečný špenát.

Nádivka

Nakrájíme osm rohlíků, přelijeme hrnkem mléka a necháme nasáknout. Přidáme půl kila uzeného bůčku na kostičky, žloutky, koření a nasekané bylinky. Důkladně promícháme a nadlehčíme sněhem z bílků. Takto připravenou směs pečeme ve vymazaném a vysypaném pekáčku.

Gratinované kopřivy

Dvě kila kopřivových listů pět minut povaříme v osolené vodě a následně propláchneme studenou vodou a nakrájíme. Z másla a mouky vytvoříme jíšku, zalijeme půl litrem mléka a ochutíme solí, pepřem a muškátovým oříškem. Za stálého míchání vaříme do zhoustnutí. Přidáme25 gramů strouhaného sýra. Vmícháme kopřivy a vše přelijeme do vymazaného pekáčku. Dalších 25 gramů strouhaného sýra smícháme s trochou strouhanky a posypeme směs. Pečeme v troubě přibližně 20 minut na 180°C.

Přílohy s kopřivami

Kopřivy skvěle dochutí bramborovou kaši a vařenou rýži. Do těchto příloh lze ještě přidat bílý jogurt. Do rýže navíc můžeme dát zpěněnou cibulku a sladkou papriku.