Klíšťata útočí – braňte se!

Radost z pobytu v přírodě, ale i na zahradě, nám zcela zásadně znepříjemňují klíšťata. Někdy trpíme doslova fobií, že po nás leze klíště, nebo že jej máme někde přisáté. Bojíme se jít do vysoké trávy, do lesa, nesedneme si už ani v zahradě na trávník. Jak se klíšťatům postavit?

Klíště je nejen nepříjemný, ale i nebezpečný parazit

Přenáší závažné a život ohrožující onemocnění – především klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu. Dále též bartonelózu, tularémii, babeziózu či enhrlichiózu. Navíc se jim ani neumíme zcela bránit, protože ne proti všem onemocněním existuje očkování. V našich podmínkách se vyskytuje téměř výhradně klíště obecné. Jde o roztoče žijící především v listnatých a smíšených lesech. Klimatické změny přivádí klíště stále do vyšších nadmořských výšek, a tak vás nově dokáže napadnou i na horách. Jde o roztoče, jež se živí krví zvířat, ale i člověka. Přisávají se dospělá klíšťaty, larvy i nymfy.
Tito roztoči obývají především listnaté a smíšené lesy, můžete se s nimi ale setkat prakticky všude, kde je dostatečně vlhko. V posledních letech se navíc jejich počet značně zvýšil a díky klimatickým změnám se objevují ve stále vyšších nadmořských výškách.

Jak se nenakazit klíštětem na vlastní zahradě?

Do lesa a na procházky se obvykle postříkáme repelentem. Jenomže používat jej na zahradě? Není to ani zdravé, ani příjemné. Místo zahradní vůně budeme cítit pouze zápach repelentu. Chemické repelenty navíc nejsou vhodné pro malé děti, rovněž ne v těhotenství či pro kojení. Lepší je zahradu zbavit klíšťat vhodným postřikem. Využívaným postřikem je například ATAK. Funguje jak proti klíšťatům, tak proti komárům. Provádí se dvakrát ročně. Poprvé na jaře, obvykle od dubna do července (i když třeba letos se klíšťata objevila již v únoru). Druhý postřik se pak aplikuje na podzim, v září. Postřik se aplikuje na trávník, do vyšších okrasných travin, do trvalých porostů (keře, trvalky).

Lze to i bez chemie

Pokud nejste příznivcem chemie, budete si muset zahradu především uklidit. Klíšťata přitahují neudržované a příliš přírodní části (vysoké traviny a trvalky bez údržby). Láká je spadané listí i neposekaný trávník. Na zahradu je přinesou domácí zvířata – kočka nebo pes, ale i myši a další hraboši, nebo lesní zvěř, pokud se občas na vaši zahradu dostane. Klíšťatům přístup na pozemek znesnadňují štěrkové pruhy.

Do lesa jen s repelentem

Do lesa bychom měli chodit vždy jen s použitím repelentu. Vhodné je spíše uplé oblečení, jež klíšťatům znemožní dostat se nám na tělo. Mělo by být světlé, abychom klíště rychle objevili. Vždy noste vysoké boty upnuté kolem kotníků.

Babské rady proti klíšťatům

Babských rad, jak se bránit klíšťatům, existuje celá řada. Mnohé z nich však odborníci na klíšťata vyvrací. Nepomůže ani užívání česneku, ani vitaminu B. Co však funguje, jsou bylinné repelenty. Ten si lze vytvořit ze šišek z túje. Stačí je povařit ve vodě a pak smíchat s francovkou. Dalším přírodním repelentem je jablečný ocet. Stačí smíchat jeden díl jablečného octu se dvěma díly vody a aplikovat na oděv. Doporučují se též ořechové listy, ale repelent z nich barví a na oděv není vhodný.

Co dělat, když mám klíště?

Nejdůležitější je včasné vytažení klíštěte. Zkontrolujte se vždy po příchodu zvenčí, a pak za pár hodin ještě jednou. Pokud najdete klíště, použijte na něj desinfekci a jemně jej vyviklejte. Klíště netočte, ani jej nemačkejte. Vytáhnout jej lze i speciální pinzetou nebo kartou na klíšťata. Počítejte s tím, že než klíště povolí a pustí se, může to trvat i dvě minuty. Ránu po klíštěti opět vydesinfikujte.

Ani nakažené klíště vás nemusí nakazit

Není nutné běžet s každým klíštětem na hygienickou stanici a zjišťovat, jestli není nakažené. I kdyby bylo, neznamená to, že vás muselo hned nakazit. Pokud je vytaženo včas, zhruba do dvou hodin, nákaza podle odborníků nehrozí. Ale ani později vytažené a nakažené nás nakazit nemusí. Encefalitida se při nákaze projeví v termínu od 7 do 21 dnů od nákazy. Pokud jsme měli klíště a objeví projevy podobné chřipce (teplota, bolesti hlavy, únava, bolesti kloubů i svalů). Tato fáze tvá 3 až pět dnů. Pak odezní. Přijde ale druhá fáze, s většími bolestmi hlavy, se zvracením, ztuhlostí šíje a světloplachostí. Rozhodně už při prví fázi zajděte k lékaři a sdělte mu, že jste měli klíště.
Příznaky boreliózy se projeví rovněž během několika dnů až týdnů. Borelióza rozhodně není méně nebezpečnou než klíšťovka. Napadá mozek, klouby i svaly. Skončit může chronickými bolestmi i poškozením mozku, kloubů či centrální nervové soustavy. Příznakem nakažení boreliózou je červená skvrna (erythema migrans), která se objeví několik dnů až týdnů po přisátí klíštěte. Určitě zajdete k lékaři. Čím dříve se nasadí antibiotika, tím méně toho borelióza s vašim tělem napáchá.

Očkování proti klíšťovce rozhodně nezanedbávejte

Očkování zatím existuje pouze proti klíšťové encefalitidě. Ne proti borelióze. Očkuje ve třech dávkách. První je nejvhodnější v zimě, další po jednom až třech měsících, třetí pak po pěti až 12 měsících. Po pěti letech je nutné přeočkování. Účinnost očkování však může být jenom tři roky. Přeočkovává se pouze jednou dávkou.
Přestože očkujeme především děti, klíšťová encefalitida bývá nebezpečnější u dospělých a seniorů. Naopak, dětský organismus si s ní umí poradit jednodušeji. Nepodceňujte tedy očkování dospělých a seniorů!

Přichází další druhy klíšťat – máme se jich bát?

Stále častěji se v médiích objevují zmínky o dalších druzích klíšťat. V nížinách a na Moravě je aktuální výskyt klíštěte lužního. Ten nejčastěji přenáší tularemii a sibiřský tyfus. I další klíště, piják lužní, dává přednost nížinám a lužním lesům. Přenáší zejména tularemii a babeziózu. Tyto klíšťata jsou nebezpečná, ale jejich výskyt je pořád minoritní. Největším nebezpečím pro naše zdraví neustále zůstává naše klíště obecné.