Když pejskovi nechutná

Asi si říkáte, že u psů je to s výživou jako u lidí. Někomu chutná více, někomu méně, někdo má rád to a jiný zase ono… Co ale ve skutečnosti stojí za tím, že někdy zvíře misku vyčistí do poslední granule a jindy by se pes do krmení skoro nechal nutit? A jak rozpoznat situaci, kdy je potřeba nedostatečný psí apetit řešit? Na důvody nechutenství našich čtyřnohých parťáků jsme se podívali zblízka s nutričním specialistou Ing. Martinem Kvášem.

Důvody nezájmu o potravu se dají rozdělit do dvou skupin. Na problémy zdravotního rázu a, ač to možná bude v souvislosti se naším chlupáčem znít zvláštně, na problémy společenského rázu. V následujícím článku si rozebereme obě situace a společně s Martinem Kvášem se problémům s příjmem potravy postavíme čelem a naučíme se je řešit.

Zdraví v hlavní roli

Nechutenství psa se dá očekávat v období rekonvalescence po nemoci, operacích, někdy pozorujeme nechuť k jídlu na začátku březosti a v období kolem porodu. Je také typickým příznakem stáří. Ve všech těchto případech Ing. Kváš doporučuje přikrmování psů masovými konzervami, anebo dokonce krátkodobý přechod na konzervovanou stravu. Pozor ale, zejména pokud má starší pes problémy s chrupem, nemusí se nutně jednat o nechutenství jako takové. Pejsek si zkrátka jen nedokáže poradit s tvrdými granulemi. Řešení je ale nasnadě, stačí granule v masové směsi nechat rozmočit a změknout. Ať už budete řešit jakoukoli konkrétní situaci, při výběru konzervy mějte vždy na paměti, že čím víc masa, tím lépe.

Mimoto jsou ale momenty, kdy nezvykle malá chuť k jídlu přichází jako varovný signál zdravotních problémů. Na vině mohou být nemoci trávicího ústrojí a mnoho dalších. „Obecně platí,“ shrnuje Martin Kváš, „že pokud zvíře bez zjevného důvodu nežere a hubne, něco není v pořádku. Příroda proces výživy nastavila tak, aby pes přijímal potravu do momentu, kdy uspokojí svoje nároky na energii. Pokud omezený příjem potravy vydanou energii nenahradí, může to být známka zdravotních problémů.“ Proto svého pejska pozorujte, a pokud jde o dlouhodobější nezájem spojený s úbytkem váhy, obraťte se na veterináře.

Ach, ty vztahy …

Pokud jste dočetli až sem, pravděpodobně už jste vyloučili možnost, že za nechutenstvím stojí zdravotní problémy. Nic na plat. Pejsek nám stále nechce jíst. Problémy společenského rázu bývá obtížné rozšifrovat a často i řešit. Ing. Martin Kváš ale jako zkušený odborník ví, jak na to.

Typickým příkladem situace, kdy může nastat problém, je více psů ve smečce. I když si toho chovatel na první pohled nemusí všimnout, vždy se v jejím rámci utváří hierarchie a každá „hra“ je ve skutečnosti aktem upevňujícím pozici ve skupině. Jídlo je jedním z nejdůležitějších faktorů, po lovu vždy nejdříve jedli vůdci, aby byli dostatečně silní, poslední směli ke kořisti outsideři. „Jestliže jsou v domácnosti dva psi a jeden málo žere, může jít o projevení podřízené pozice vůči vůdci smečky, alfa samci,“ vysvětluje Martin Kváš. „Situaci řešte tak, že psy budete krmit odděleně, nejlépe v jiných místnostech.“

Stres a nechutenství provází i převratné změny v životě zvířete. Přibylo do vaší rodiny dítě, nebo nový domácí mazlíček? Nebo naopak nějaký člen rodiny zmizel? Přestěhovali jste se? Všechny zásadní změny zvíře vnímá a na rozdíl od člověka mu nelze slovy vysvětlit, že jeho pozice není ohrožena, že nepřestal být důležitým členem rodinné smečky, že je mu nový domov stejně k dispozici, jako ten starý. Na druhou stranu máte možnost mu dát programově najevo svou náklonost, zájem a podporu. A to i prostřednictvím krmiva.

Jste jen jeho loutka?

Hraný nezájem o jídlo může být i fintou, jak si pes vydobývá pozornost. Jednou odmítne krmivo a zjistí, že se mu najednou chovatel nadstandardně věnuje, přináší nová krmiva, pamlsky, posluhuje mu… Ne, opravdu to není nejutrápenější zvíře na světě, u nohou vám sedí malý manipulátor, který zjišťuje, co všechno si může dovolit.

„V tento moment by měl chovatel psovi dát najevo, že potravu dostává za odměnu, že to vůbec není samozřejmost. To znamená nenechávat misku s granulemi volně přístupnou, ale v určenou hodinu mu zadat povel ´sedni´ a poté mu ji podat. Jakmile pes po několika minutách nezačne žrát, chovatel mu ji i s krmivem opět vezme a zvíře ji dostane k dispozici za stejných podmínek až v dalším termínu krmení. Záleží, jestli je krmen několikrát, nebo jednou denně.“