Kdy sklízet brambory a jak je správně uskladnit?

Většina z nás má se sklizní brambor spojený podzim. Avšak to nemusí být vždy pravidlem. Pokud brambory pěstujeme na zahrádce, většinou si vybereme tu odrůdu, kterou budeme moci sklízet co nejdříve. Jak tedy vidíte informace o tom, kdy nastává ten správný čas, se mohou dost různit. I tak ale existují pravidla, kterých by se měl držet každý pěstitel.

Záleží na počasí i výběru odrůdy

Počasí samozřejmě příliš neovlivníme. Takže doba sklizně záleží samozřejmě na počasí nebo na poloze ve které se nacházíme. Lze totiž říct, že v čím vyšší poloze se nacházíme, tím déle brambory budou zrát. Zatímco tedy váš kamarád v nížinách už může sklízet v srpnu, vy budete muset počkat třeba až do listopadu. Ale je tu i faktor, který můžeme ovlivnit a tím je správná volba odrůdy. Vegetační dobou brambor se rozumí čas od jejich zasazení do jejich sklizně a právě podle tohoto ukazatele je rozdělujeme na brambory:

• velmi rané – ty sklízíme za 90 – 110 dní od jejich zasazení
• rané – sklízíme za 110 – 120 dní
• polorané – sklízíme za 120 – 130 dní
• polopozdní – sklízíme za 130 – 145 dní
• pozdní – ty sklízíme až po 145 dnech

Pokud se tedy budete řídit touto tabulkou, nemůžete ve výběru správné odrůdy sáhnout vedle. Jestliže ale chcete brambory, které budete moci hned zkonzumovat, ale zároveň také brambory, které si budete moci uskladnit po celou zimu, budete si muset nejspíše vytvořit záhony dva. Do jednoho zasaďte brambory rané a do druhého brambory pozdní, které si budete následně moci uskladnit.

Jak ale spolehlivě poznat, že nastal pravý čas na sklizeň?

Vždy pozorujte nať. Právě to je ten pravý indikátor, který vám spolehlivě ukáže, jestli už nastal správný čas. Pokud je nať suchá, žluté zbarvená, nebo jí už začala napadat mandelinka bramborová, už není na co čekat a můžete se do sklizně pustit. S takovou natí by brambora už ani růst nemohla a hrozilo by, že se vám začne v zemi kazit. I když je nať tak důležitým ukazatelem, zde její práce také končí. Může obsahovat zárodky různých chorob a je také jedovatá, takže není ani dobré jí nechat jako krmivo pro hospodářská zvířata. Nejlepší je nechat jí zcela uschnout a posléze spálit.

Uskladnění brambor

Úspěšnou sklizní ale naše práce nekončí. Brambory ještě musíme správně uskladnit, tak aby nám vydržely co nejdéle. Nejlépe tedy přes celou zimu. Ještě před tím, než brambory uskladníme na předem určené místo, je třeba je nechat odpočinout. Takový odpočinek jim dopřejeme v suchém a teplém prostředí a měl by trvat alespoň 2 – 3 týdny. Další důležitý krok je také jejich očištění. Je třeba je očistit od hlíny. Rozhodně ale zapomeňte na to, že byste brambory omyli pod tekoucí vodou. Ano, možná by vám to trochu ulehčilo práci, ale bramborám by to rozhodně neprospělo. Teď ze všeho nejvíc totiž potřebují sucho. Přebytečnou zeminu tedy odstraňte ručně. Jednoduše jí prostě odrolte z brambory dolů. Pokud při tomto procesu narazíte na nějaké nahnilé, či jinak poškozené kusy, rovnou je vyhoďte! Brambory poté naskládáme do čistých přepravek a dáme je nejlépe třeba do sklepa. Do přepravky brambory dáváme v nízkých vrstvách (nikdy ne výše než 80cm). Teplota by nikdy neměla klesnout pod 4°C. Pokud by teplota klesla, hrozilo by, že brambory přemrznou a díky tomu zesládnou. Dalším nežádoucím faktorem je světlo. Díky němu by brambory zase mohly začít klíčit. Pokud najdete bramboru, která již klíčit začala a její klíček je již delší než 5 centimetrů, raději jí vyhoďte. Takové brambory totiž obsahují mírně jedovatý solanin.