Kdy se začala barvit vejce a proč? Podívejme se trochu do historie

Velikonoce jsou doslova za dveřmi. Určitě už přemýšlíte o tom, jak letos nabarvíte vajíčka, jakou techniku zdobení použijete, abyste koledníkům udělali radost. Napadlo vás ale někdy zamyslet se nad tím, proč se vlastně vejce barví, jak celá tato tradice vznikla?  Možná že ne, Ponořme se tedy na chvilku do historie.

Dar do hrobu

Život pochází z vejce, to lidé pochopili už v pravěku a starověku. Těžko říci, kdy a kde se objevilo to úplně první barvené a zdobené vejce, zcela jistě to doložit neumíme. Nicméně ta nejstarší pochází z doby před asi 5000 lety. Vejce se tehdy ukládala do hrobů, alespoň o tom svědčí dochované archeologické nálezy, které pocházejí z hrobky ve Wormsu nad Rýnem, z období asi kolem roku 320 n. l.

Červená značí krev

Barvená vajíčka znali už staří Římané. Už v první polovině 3. století n. l. je běžné, že si Římané posílají červené vajíčko, které se stává přáním k svátkům jara. Děje se tak přitom v době, kdy ještě křesťanství není ve starém Římě uznávaným náboženstvím, k tomu dojde až o století později. Přesto některé pohanské symboly pronikají i do křesťanství. Například červené vejce znamená tehdy život a krev. Později, když už bylo křesťanství uznávaným náboženstvím, symbolizuje Kristovu krev. Symboliku červeného vejce tedy tušíme, ale co další barvy?

Z popela vytáhla zlatá vejce

Velice oblíbená barva vajíček je žlutá. Ta má svůj původ v putování Ježíše Krista a svatého Petra, kteří hledají nocleh. V chudé chalupě za vesnicí, kde žije vdova s kupou dětí a jednou slepicí, jim ho poskytnou. Žena jim jako pohoštění nabídne jednou vejce, které vloží do žhavého popela.  Když ho vytáhne, je vejce zlaté. Pak se stává zvykem nabízet pocestným koledníkům žluté vejce, které symbolizuje zlatou.

U nás máme nejstarší z 11. století

U nás byly nejstarší barvené skořápky vajec se stopou po ornamentu objeveny v hrobech z jižní Moravy, které pocházejí z 11. století. Archeologové je vykopali ve Velkých Hostěrádkách v roce 1972. Typickým zvykem je vkládat vejce zemřelým do hrobu, obvykle jde o milodar, který symbolizuje znovuzrození, vznik nového života.  U nás se tento rituál objevuje právě v raném středověku. Později už na slovo kraslice narazíme v různých textech, například v Postille pražských studentů Konráda Waldhausera, která pochází z roku 1369. Ve 14. století píše o okrášleném vejci Tomáš Štítný ze Štítného. Od té doby u nás kraslice u nás zdomácněly. Nezapomeňte je tedy letos nabarvit na červeno a na žluto.