Kavalír King Charles Španěl-malý psík s velkou duší

Jedná se o malé společenské plemeno, které se selekcí se vyvinulo z loveckých psů, s hmotností od 5,5 do 8 kg. Již podle názvu je jasné, že jde o plemeno, které pochází z Velké Británie.

Trocha historie

Ve světových galeriích můžeme ještě dnes obdivovat obrazy starých mistrů malířů, kteří často a rádi zobrazovali psíky s hedvábnou srstí. Také anglický panovník král Karel I. Podlehl jejich kouzlu a podle kronik kvůli nim zanedbával své panovnické povinnosti. Psi měli povolený vstup do všech soukromých i veřejných budov v celém království. Pokud se král rozhodl věnovat štěně tohoto psíka některé ze svých dvorních dam, nezapomněl svůj dar doplnit poznámkou, že darovaný psík má lepší původ než ona obdarovaná dáma.

Tehdejší španěl se více podobal dnešnímu kavalírovi – byl větší, s nezkrácenou čenichovou partií, a vyskytoval se v barvách hnědo-bílé, černo-bílo-hnědé, černo-hnědé a rezavé.

V předminulém století však přišli do módy psíci s poněkud křehčí stavbou těla, s kulatou hlavou a velmi krátkým nosem. Taková štěňata se občas vyskytovala i ve vrhu španělů. Tehdejší chovatelé se rychle přizpůsobili trhu, tolik žádané znaky ještě upevnili a tak vzniklo zcela nové plemeno – King Charles španěl, které sice vycházelo z původních španělů, ale od větších a sportovních psů se velmi lišilo. Již to nebyli pohyb milující aktivně dovádějící psíci, ale něžné hračky, vhodné pouze na hýčkání a na mazlení. Díky módním výstřelkům byl původní lovecký španěl skoro zapomenut a nebýt Američana Roswella Eldridge, který se rozhodl starou linii obnovit, asi bychom tyto krásné španěly dnes znali pouze z obrazů starých mistrů.

Pan R. Eldridge se zachoval tím pravým americkým způsobem a vyhlásil finanční odměnu tomu, kdo „nepovedeného psa, který připomíná španěla z obrazů doby krále Karla I“ přivede na prestižní Cruftovu výstavu. Záměr se mu naštěstí vydařil a roku 1928 byl vydán standard nového (nebo spíše staronového) plemene. Toto plemeno bylo pojmenováno Cavalier King Charles Spaniel. Celá historie se opakovala, ale s tím rozdílem, že zůstalo dost chovatelů věrných malému a něžnému kingovi, který existuje spolu se sportovním kavalírem, který dnes patří k nejoblíbenějším společenských plemenům.

Povaha a využití

Kavalír je v České republice jedno z nepočetněji zastoupených plemen na výstavách všeho druhu.
Dnešní kavalír představuje kombinaci sportovního i společenského psa. Má  vyváženou tělesnou stavbu, která mu umožňuje  rychlý a vytrvalý pohyb i v tom nejčlenitějším terénu. Má velmi tvárnou povahu, je nekonfliktní a miluje všechny lidi a především děti, ale i ostatní psy a jiná domácí zvířata. Od malinka se rychle naučí čistotě a chodu každé domácnosti. Je milujícím a oddaným společníkem starých lidí, věrným kamarádem všech dětí, ale i spolehlivým průvodcem na rodinných túrách. Má rád vodu, sníh i dlouhé procházky, ale spokojí se i s vycházkou pouze do městského parku.

Kromě milé povahy se kavalíři vyznačují elegantním exteriérem a velkou inteligencí. Mají dlouhou hedvábnou, splývavou srst, roztomilý výraz a pohled na ně upoutá snad každého.
Všechny jejich přednosti jsou známy i našim chovatelům, navíc se kavalíři díky pečlivě sledovanému zdraví většinou mohou pochlubit i dlouhověkostí, kdy průměrný věk je 13 let, tak co víc si můžeme u svého rodinného psa přát?

Barvy

Kavalíři se vyskytují ve čtyřech barevných varietách, jiné zbarvení je nepřípustné:

• BLACK AND TAN (zvaný King Charles) má černou, kovově lesklou srst s výrazným pálením nad očima, na tvářích, nohou a vnitřní straně uší.
• BLENHEIM – na perlově bílém podkladu jsou rovnoměrně rozložené kaštanové plotny. Obě oči i uši jsou zasazeny v kaštanové skvrně. Třešničkou na dortu každého chovatele bývá hnědá skvrnka na temeni, tzv. korunka. Žádoucí je též bílý čumáček bez pih.
• RUBY – tmavě mahagonově zbarvený pes, bez nežádoucích bílých znaků.
• TRICOLOR (zvaný Princ Charles) má v základu černou a bílou, které jsou po těle rovnoměrně rozložené. Kaštanové pálení je nad očima, pod ocáskem, na tvářích a vnitřní straně uší.  I zde je žádoucí  bílý čumáček bez pih.

Péče

Kavalíři nejsou nijak zvlášť nároční na péči, nestříhají se ani netrimují. Jejich srst stačí udržovat pravidelným pročesáváním. Jsou původně zvyklí žít ve smečkách, které jim dnes nahrazuje rodina, a proto jsou rádi v úzkém kontaktu se svými lidmi. V žádném případě se nehodí do kotců. Jsou klidní a snadno ovladatelní, ochotni vždy plnit přání svého pána a díky jejich povaze je zvládne i začátečník.