Káva plná překvapení

Letošní Vánoce jsme pojali poněkud trochu více ekologicky a vybírali dárky, které sice udělají radost, ale budou mít také přidanou hodnotu. Jistě jste také narazili na problém obdarovat člena rodiny, který má všechno a co nemá, tak si po vlastní ose koupí. Vybrat proto další hloupost do sbírky je nepřijatelné. Proto jsme letos nadělovali cibetkovou kávu. A že nevíte o co jde? Přečtěte si náš dnešní článek, kde se dozvíte, jak vzniká tato extra drahá, extra dobrá káva vzniká. Neroste totiž na plantážích!

Ovíječ skvrnitý, Paradoxurus hermaphroditus, Luwak, skvrnitá lasička….

Jde o malou šelmu jihovýchodní Asie, která je u nás známá spíše jako Cibetka. Spatřit ji můžete v ZOO napříč celou republikou. Největším chovem dokonce s vlastními mláďaty mají v ZOO Praha, ale kávou je samozřejmě nekrmí! Tím se dostáváme k jádru pudla. Cibetky se živí jen těmi nejzralejšími kávovými plody, které jsou ne nepodobné našim třešním. Kávové zrno pak projde zažívacím traktem malé šelmy bez porušení. Za jedinečnou chuť cibetkové kávy je tedy zodpovědný výběr pouze dokonale zralých plodů a dále pak proces fermentace, kterým zrna v trávicím traktu cibetky projdou. Kávová zrna jsou více olejnatí, mají silnější aroma a nezaměnitelnou čokoládovo-karamelovou chuť.

V dnešní době začíná být tato káva přece jen trochu dostupnější. Dříve se totiž nedařilo uměle živit cibetky kávovými plody. Ty totiž měly cibetky jako zpestření stravy jen a pouze ve volné přírodě, kde jsou stopovány i desítky kilometrů. V dnešní době už vznikají farmy, které pomáhají v produkci této neobvyklé pochutiny, kterou ocení každý milovník kávy. Zde ale narážíme na etický problém, proto pokud si chcete pochutnat bez výčitek, vyhledávejte kávu s certifikátem etického původu, který zakazuje výrobu na klecových farmách.

Už jsme narazili i na „nepravou cibetkovou kávu“, u které nedojde k fermentaci zrn v távicím traktu cibetky, ale ve fermentačních tancích (zkoušky probíhají třeba i se sloním trusem a podobně).

Trocha historie

Možná vás bude zajímat, že vznik této kávy je v podstatě náhodou. Ostatně koho by také napadlo vybírat neporušená kávová zrna z trusu masožravé šelmy že? Ostatně kávovník ani není v Indonesii původní rostlinou. Ta sem byla zavlečena někdy v 19. století holandskými kolonialisty.  Pěstování a následný vývoz kávy byl skvělým obchodem, proto bylo domorodcům přísně zakázáno kávu sbírat pro vlastní spotřebu. Těm tak nezbylo nic jiného, než prohledávat trus cibetek, které si zralými kávovými třešinkami zpestřovaly jídelníček a tato zrna zpracovávat stejně, jako by byla sebrána ze stromečku kávovníku. A lahůdka, jak ji známe dnes, je na světě.

Vybíráme nejdražší kávu na světě

Kávy Kopi Luwak (kopi=káva a luwak znamená v indonéštině cibetka) se vyrobí jen asi půl tuny ročně. To samozřejmě nestačí pokrýt poptávku, což také zvyšuje cenu.

Přirozené nahořklé tóny jdou ruku v ruce v jemnosti. Ale i zde dávejte pozor. Když už chcete cibetkovou kávu, vždy sáhněte po 100% arabice. Ostatně kazit tak neuvěřitelně výtečnou chuť „přípravou“ z robusty, je na pováženou. Robusta nikdy nedá takové potěšení z kávy, jako arabica. Proto pokud narazíte na podezřele levnou cibetkovou kávu, hned se zaměřte na složení. Kontrolujte nejen, že se jedná o arabicu, ale také poměr cibetkových a obyčejných zrn. Už jsme viděli i zaručeně pravou cibetkovou kávu, která ale měla obsah obyčejné kávy 95%!

Znalci se také zaměřují na region, kde káva vznikla, ale také, kde byla vyloupána a pražena. Velmi vyhledávané jsou lokality horských oblastí Filipín.

Ovšem podle odborníku není cibetková káva nijak zvlášť výtečná a mnohonásobně levnější kávy ji během degustačních odborných akcí dokáží porazit. A jistě nebudete první, koho napadlo, že jde o marketingový tah, jak za přemrštěnou cenu prodat poměrně obyčejný produkt.

Další kávy ze světa zvířat

Cibetka není jediné zvířátko, které má co do činění s kávou. Opice z rodiny makak rhesus mají třešně kávovníku také jako zpestření jídelníčku. Podobně jako my pecky z klasických třešní pak plivou kávová zrna, která jsou následně podobně jako trus cibetky, sbírána. Vzniká tak „Monkey Coffee“, tedy opičí káva.

V Brazílii se pak můžeme setkat s Jacu Coffee, tedy ptačí kávou, kterou produkuje pták podobný našemu bažantovi guan tmavonohý, který se živý celými kávovými třešněmi a jeho zažívacím traktem pak projdou zrna bez porušení. Pak už je výroba kávy stejná jako v případě té cibetkové.