Jiřiny, Jiřinky-kdo by je nemiloval?

Léto se s námi už pomalu rozloučilo a maličkými krůčky přichází podzim a s ním i poslední šance užít si na našich zahrádkách, balkónech či truhlících za okny krásu a barevnost Jiřin, královnu mezi květinami.

Tato úžasná rostlinka má mnoho podob

Někdo volí variantu Jiřin jednoduchých se žlutým středem. Někdo má raději variantu například náhrdelníkových, které vydrží déle ve váze a tím pádem se hodí spíše k řezu.

Patří mezi nejoblíbenější květinu, ale ne každý zkušený zahrádkář ví, že se Jiřiny rozdělují do více skupin podle tvarů květu, barev a velikostí. Dále to jsou sasankovité, pivoňkovité, kaktusovité, semikaktusovité, třepenité, dekorační, kulovité, leknínovité, pomponkovité.

V posledních letech se šlechtí odrůdy s tmavými listy zbarvenými do červena, což je dělá zajímavými i v době kdy nejsou zrovna v květu. Můžeme je nechat kvést na zahrádce a nebo zvolit variantu do truhlíku. Dají se použít k řezu do vázy a dále třeba k sušení jako dekorace.

Jiřiny jsou kytky, které jsou velice nenáročné na pěstování

Co potřebují, aby se mohly na našich zahrádkách pyšnit, je sluníčko. Ve stínu nám pokvetou méně, proto se častěji vysazují na velice slunném místě. Nepotřebují ani mnoho vody a tím pádem je mírné sucho nerozhází. Když se přihnojí, mohou kvést až do prvním mírných mrazíků. Důležitá je i dobře kypřená půda.

Pokud jste letos začali s pěstováním Jiřinek a chtěli byste si uchovat přes zimu hlízy do dalšího roku, počkejte si na první mrazíky. Pokud se hlíza nechá zmrznout, další rok by naší zahrádku už nezdobila. Po namrznutí rostlinku vyryjte, seřízněte tak, aby vám zůstal cca 10 cm stonku. Hlíza musí být řádně vyschlá. Je dobré stonek obrátit, nechat vykapat vodu a dobře vysušit. Na přezimování jsou vhodné bedničky s hoblinami, rašelinou a nebo pískem. Uložte bedýnky nejlépe na místo, které není moc vlhké a nepromrzá. Vhodná teplota místnosti je kolem 6°C. Každých 14 dní kontrolujte zda hlízy nehnijí či nejsou napadené plísní. Na konci roku můžete stonky ještě o polovinu zkrátit.

Tato kráska se vysazuje nejlépe od konce dubna do konce května. Jsou choulostivé na mrazíky, proto je někdy potřeba zakrýt výsadbu folií. Tím je uchráníte před případným zmrznutím. Hlízy potřebují dobře prokypřenou půdu a organické hnojivo je také vítáno. Pokud se stane, že je seschlá, stačí jí přes noc namočit do vlažné vody a druhý den se pustit do práce. Pozor na příliš vlhkou půdu, docházelo by k hnití hlíz.

Jelikož mají mnoho podob a velikostí, je potřeba dbát na správný rozestup. Některé jsou například křehké, proto je potřeba je při růstu dobře podepřít.

Trocha historie

První zmínka o Jiřinách je v Mexiku, kde se dokonce hlízy jedly jako léčivé rostliny. Aztékové květ považovali za symbol Boha Slunce. K nám se dostaly tyto květiny až v první polovině devatenáctého století. V České Skalici byli krásou rostlin tak nadšení, že byl v roce 1837 založen Jiřinkový spolek a jeho tradice s Jiřinkovým bálem se drží dodnes.

Roku 1926 založili Emil Dokoupil s Josef Vaněk Národní jiřinkářskou společnost. Je jedna z nejstarších v Evropě, a dokonce v celém světě.

Pokud znáte nositelku tohoto krásného jména, vzpomeňte si na ní 15.2.