Jídlo jako lék

Když jsem se začala léčit se štítnou žlázou, začala jsem se zajímat o vhodnou skladbu jídelníčku. Tehdy jsem byla přesvědčená, že diety nám slouží jen pro hubnutí. Nenapadlo mne, že budu o několik let později hledat takovou stravu, která by mi pomohla ke kvalitnímu spánku, imunitě a pohodě. Začalo mne zajímat, jak souvisí nemoci, jídelníček a stav duše… Dnes čtěte o tom, co už Hippokrates věděl: „Nechť léky jsou tvým jídlem a jídlo nechť je tvým lékem.“

Chceme-li dělat ve svém životě změny, pak bychom je měli zavádět pozvolna. Vytrvalost je totiž důležitá pro to, abychom celou transformaci dotáhli do vítězného konce. Měli bychom se věnovat přípravě čerstvých pokrmů, experimentování a jídlu u společného stolu s rodinou a přáteli. Mít po dlouhé době zase radost ze stolování jako celku (nejen z konzumace). Měli bychom jíst vsedě, v klidu a každé sousto dobře rozžvýkat. Pokud už chceme jíst venku, pak si vybereme klidné prostředí, bez zářivých barev a hlasité hudby. Měli bychom zkrátka jíst s chutí a střídmě.

Příliš mnoho tučných a sladkých pokrmů, masa napěchovaného růstovými hormony, glutamáty, éčka a barviva, různé práškové „rychlovky“, záhadné mleté směsi rychlého občerstvení a neklid, jsou přímo nepřítelem našeho zdraví. Problémy se nemusí projevit hned, ale až v době, kdy některý proces v našem těle přestane fungovat tak, jak má. Při každém otevření úst bychom měli myslet na to, zda nám to prospívá (a pamatovat si, jak často hřešíme a nějak to později kompenzovat).

Nedávno jsem v tramvaji zaslechla asi šedesátiletou paní (velmi dobře vypadající), že po četných operacích a zdravotních potížích, začala snídat na zahradě. Každé ráno prý vyběhne ven, nabere si to, co zrovna roste a má dosnídáno… Zaujalo mne to. Každý člověk hledá svoji cestu… Vegetariáni, příznivci „raw food“, fruktariáni… Důležité je začít naslouchat svému tělu. Ohlédneme-li se zpátky a zamyslíme-li se nad životní situací, kterou jsme tehdy žili, vzpomeneme-li si na jídlo (ovoce, zeleninu), kterou jsme tehdy vyhledávali, pak můžeme pochopit jakousi nehmatatelnou souvislost naší vlastní „spirály“. Ta se roztáčí, přikloníme-li se ke krátkodobým řešením (přejíme-li se sladkostmi, pečivem, kořeněným jídlem či vynecháváme-li jídlo úplně).

Indové věří, že jídlo vařené s láskou, má jiné (lepší) vibrace. Proto bychom se měli obklopit dobrými myšlenkami, věřit vždy v to lepší, vybírat kvalitní suroviny (i když třeba pak můžeme koupit méně) a nebát se obchodníkům sdělovat naše připomínky, protože jenom tak, může dojít ke změně sortimentu (nekvalitní produkty se vyplatí ignorovat). Naštěstí je v naší zemi silná tradice domácí produkce a zahradničení. Péče o rostliny a stromy patří k tomu, co nás drží při zemi. Zdravý život je dnes podmíněn schopností pracovat se stresem a zájmem o literaturu. Ať už nás zajímají knihy typu Doba jedová nebo biokuchařky nakladatelství Smart Press (či jiné), ať už nás zajímá příprava kváskového chleba nebo domácího tvarohu, vždy se řiďme selským rozumem, spoléhejme na sdílení informací s přáteli a informace z médií vždy ověřujme. Zdraví máme jen jedno. Jak o správném jídelníčku uvažovat?

Pro správnou skladbu jídelníčku existuje řada různých přístupů. Základním může být orientace podle potravinové pyramidy, kdy konzumujeme, co nejvíce jídel ze „základu“ pyramidy. Trpíte-li alergiemi, celiakií, diabetem, obezitou, pak je konzultace s lékařem nezbytná (stejně jako testy). Každý z nás má vědět, co nám aktuálně v těle chybí, na co máme alergii (v současné době se množí alergie na mouku, sóju,…). Vhodný jídelníček tedy musíme volit s rozmyslem. A to, i pokud své tělo dobře známe. Existuje řada dalších lidí, na které se můžeme obrátit – výživoví poradci, poradci životního stylu, trenéři ve větších centrech… Hýčkejme si svého praktického lékaře, zná naši historii, rodinnou anamnézu, může nám pomoci najít ten chybějící dílek do skládačky, kterou postupně rozkrýváme.