Jedovaté rostliny

Opatrnosti není nikdy na zbyt zejména pokud máte malé děti nebo zvířata, která mohou s jedovatými rostlinami na zahradě přijít do styku. Například tis (Taxus baccata) patří mezi rostliny, které jsou jedovaté (a navíc teratogenní) celé. Jediná nejedovatá část tisu červeného je dužnatý červený míšek, který obklopuje jedovatou pecku. Je sladký a velmi chutný. Uvnitř je semeno, které je naopak jedovaté velmi. Můžete ale dužinu míšku okousat.

Jedovaté ale jsou i běžně pěstované byliny nebo dřeviny, příkladem může být zimostráz –buxus (Buxus sempervirens), který je jedovatý celý. Dále pak dřišťál (Berberis) je také celý jedovatý s výjimkou plodů. Ty jsou vhodné ke kompotování nebo se z nich získává sirup či šťáva. Plody totiž obsahují velké množství vitamínu C. Mírně jedovaté jsou i další keře, které se používají jako živé ploty. Jde o jalovec (Juniperus communis), cypřiše (Chamaecyparis) a dokonce i túje (Thuja).

Rulík zlomocný (Atropa bella-donna) je pravděpodobně nejjedovatější rostlinou mírného pásma. Už 4 plody dokáží zabít malé dítě. Zvíře většinou jedovaté rostliny nepozře, plody nejsou chuťově dobré a zvířata instinktivně jedovaté rostlinné produkty rozpoznají.

Zabijáky najdeme i mezi jednoletými rostlinami a cibulovinami

Skočec obecný (Ricinus communis) je oblíbená okrasná jednoletka. Semena obsahují ricin v takovém množství, že dospělý člověk zemře na otravu po požití 10-15 semen a dítě při požití třech semen. Semínka navíc připomínají malé fazolky a jsou ukryty v ježkovitých plodech. To malé děti velmi láká.

Nepoživatelná až jedovatá je většina cibulí a hlíz okrasných jarních cibulovin. Cibule jsou jedovaté i pro zvířata. Je prokázaný nejeden případ, kdy velký pes po požití několika cibilí tulipánů oslepl. Jed obsahuje i čemeřice (Helleborus niger), srdcovka (Dicentra spectabilis), sněženky (Galanthus nivalis), bledule (Leucojum vernum), hlaváček jarní (Adonis vernalis). Nejjedovatější jsou konvalinky (Convallaria majalis). Pokud umístíte konvalinky do vázičky, prudce jedovatá bude i voda z vyluhovaných stonků.

Další jedovaté rostliny

• Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides)
• Vistárie (Wisteria)
• Durman obecný (Datura stramonium)
• Pivoňka (Paeonia sp.)
• Škumpa orobincová (Rhus typhina)
• Vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus)
• Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
• Břečťan popínavý (Hedera helix)
• Čemeřice okrouhlolistá (Helleborus cyclophyllus)
• Jaterník podléška (Hepatica nobilis)
• Leknín bílý (Nymphaea alba)
• Lilie cibulkonosná(Lilium bulbiferum)
• Mandloň obecná (Prunus dulcis)

Sasanka hajní,nedozrálé plody fazolů. Toxické je též jmelí. Další zajímavou rostlinou je líčidlo jedlé (Phytolacca esculenta), které má projímavé účinky. Jeho příbuzný, líčidlo americké se používalo na barvení tváří indiánů. Dříve se používalo i pro dobarvování vín, cukrovinek a likérů. Za Ludvíka se jeho použití trestalo smrtí. Po převaření rostlina jedovatá není a pravděpodobně se stane invazivní rostlinou. Je velmi nenáročná na podmínky a semena roznášejí ptáci.

Co dělat v případě pozření některé z jedovatých rostlin se dozvíte v některém z následujících článků.

Fotografie jedovatých rostlin