Jaké odrůdy okurek letos na zahrádku?

Jaké možnosti má  ten, kdo si chce vybrat vhodnou odrůdu pro výsev na zahrádku v letošním roce? Jako u všeho na světě, jsou i zde dvě možnosti: teoretická a praktická. Teoreticky je výběr velice rozsáhlý – v české Listině povolených odrůd je zapsáno přes 50 odrůd okurek nakladaček a přes 30 odrůd okurek salátovek. Praktický pohled do obchodů se semeny zelenin ovšem ukazuje nabídku mnohem skromnější; najdeme zde obvykle nejvýše 3 – 6 odrůd od každého z těchto dvou základních typů okurek, což ovšem pro běžnou praxi docela postačuje. Z hlediska kupujícího můžeme kromě dělení okurek na nakladačky a salátovky rozčlenit hybridní okurky ještě na partenokarpní a nepartenokarpní. Rozdíl je v poměru květů samičích („plodné, okurčičky“) a samčích („jalové květy“).

1) Odrůdy partenokarpní (je jich u nás jen málo) by měly mít jen samičí květy, a žádné květy jalové (není to tak vždycky – často se u těchto odrůd vyskytne i značný podíl jalových květů, a to nejen u odrůd vyráběných u nás, ale i u originálního osiva ze zahraničí). Tyto odrůdy nepotřebují opylení včelami – nasadí plody i bez opylení. Na první pohled je to optimální situace – na větvi jde „plod za plodem“, žádné prázdné květy – tedy zdánlivě nejvyšší výnos. Ale má to jednu velkou chybu: Tyto odrůdy jsou velice náchylné na jakékoliv méně příznivé podmínky pěstování, zvláště na náhlé poklesy nočních teplot během vegetace.

Potřebují skutečně tzv. „intenzivní agrotechniku“ – tedy mulčování černou folií, kapkovou závlahu a přihnojování během vegetace, a ovšem intenzivní ochranu proti chorobám. Ale jakmile přijdou 2-3 noci s teplotami kolem 10 ^oC, je zle: tvorba plodů se zastaví, a jen velice pomalu se obnovuje. A je-li takových nocí více, nebo se opakují, bývá obvykle bohatým sklizním konec.

 2) Odrůdy „převážně samičí“ (těch je naprostá většina) by měly mít jalových květů jen asi 15-20% – ty jsou totiž nutné pro jejich opylení a násadu plodů. (Ale mívají jich někdy i hodně víc, někdy dokonce začínají kvést jalovými květy a teprve zhruba po 5-8 dnech začnou nasazovat plody). Jsou tedy obvykle o několik dní pozdnější, než odrůdy partenokarpní. Ovšem jejich odolnost k nepříznivým podmínkám pěstování, a zvláště k nízkým nočním teplotám, v praxi obvykle více než vyváží tento počáteční „handicap“.     

Snesou i „extenzivní pěstování“ (i když se ovšem výrazným zvýšením výnosu velice odvděčí za každou pomoc ve formě zálivky, přihnojení dusíkem apod.). A hlavně: několik chladných nocí sice sníží nasazování plodů, ale „vzpamatují se“ z toho mnohem rychleji a dokonaleji, než odrůdy partenokarpní.

Které odrůdy se tedy v obchodech většinou dostanou?

Z nepartenokarpních nakladaček jsou to především REGINA F1 a ADMIRA F1, hruboostné typy s velmi bujným vzrůstem a  také bujnou kořenovou soustavou. Právě tyto vlastnosti jsou mimo jiné hlavním důvodem jejich odolnosti  k nepříznivým klimatickým podmínkám. Plíseň okurková je napadá o 10 – 14 dní později a není žádnou výjimkou, když vydrží až do září.  Osvědčují se tedy velmi dobře nejen na jižní Moravě, ale na celém území České republiky. Velmi blízké jim jsou JITKA F1 a LADA F1, které jsou navíc ještě zaručeně (geneticky) nehořké a pak novější odrůda VIOLA F1, což je taková vylepšená REGINA.

Okurky, které nepíchají a nejsou hořké?

Někteří pěstitelé si oblíbili tzv. „hladké“ či „chlupaté“ odrůdy s tím, že údajně při sklizni tak „nepíchají“. To ovšem není docela pravda – to, co člověka při sklizni škrábe, je hlavně nať a listy okurek, ne plody. A kromě toho je třeba říct, že tyto odrůdy se hodí jen do nejteplejších, skutečně „okurkových“ oblastí, protože jsou značně náchylné k nepřízni počasí, zvláště k chladu. Z našich domácích odrůd jsou to dobře známá  FATIMA F1 a BOHDANA F1 – všechny zaručeně (genetiky) nehořké. Z novějších odrůd to jsou KAROLINA F1 a nejnovější AUREA F1, které jsou odolné k virózám CMV ale především ZYMW. Samozřejmě jsou rovněž geneticky nehořké a výnosnější než FATIMA a BOHDANA.

Salátové okurky

Velice oblíbené jsou odrůdy  LINDA F1 MIX a NATALIE F1. Jsou velmi vzrůstné, také nenáročné na teplo, a odolné k plísni okurkové. Daří se velmi dobře i v chladnějších oblastech, a také ve folnících či sklenících. Pro tento způsob pěstování se téměř vždy osvědčují lépe, než skleníkové „hadovky“, které nutně vyžadují především teplou zem (tedy např. vysokou vrstvu hnoje, nebo dokonce půdní vytápění). Pokud váš skleník či folník není takto vybaven, je opravdu lépe set (či sázet) polní hybridní odrůdy, než čistě skleníkové typy. Novější odrůdou je salátovka VIKTORIE F1, která je také vhodná do chladnějších oblastí, ale i do skleníků a foliáků. Výnosem výrazně překonává odrůdu LINDU F1 i NATALII F1. Je vysoce odolná k plísni okurkové a virovým mozaikám CMV i ZYMW. Ve folnících je také mnohem lepší, než skleníkové hadovky.

A na závěr ještě upozornění

Zahrádkáři dobře vědí, že kvalitní odrůda je sice velmi důležitá, ale pro dobrou sklizeň sama o sobě nestačí. Musíme vědět jak na to a k tomu ještě dobré počasí.

autor: Ing. Jiří Holman, PhD.
Šlechtění a semenářství okurek Bzenec
www.holman.cz