Jaké choroby napadají jablka?

Každý, kdo pěstuje jablka, jistě ví, že se nerodí jen krásná zdravá jablka, ale že se velmi často plody potýkají s různými chorobami, které způsobí, že jablka jsou deformovaná a pak i nepoužitelná. K některým deformacím dochází již na stromě, kvůli napadení chorobami, k jiným zase může dojít během skladování. Těmto problémům je samozřejmě důležité se bránit a nejlépe vyhnout. Mezi nejčastější onemocnění patří strupovitost jablek, hořká pihovitost, sklovitost, padlí, moniliová hniloba a další.

Mezi nejzávažnější choroby jabloní patří strupovitost, kterou způsobuje houba Venturia inaequalis. Kromě plodů napadá i listy a větvičky. Tato houba funguje tak, že její patogen přezimuje na listech a zjara infikuje listy, květy i plody. Projevy na listech jsou v podobě sazovitých skvrn a následný opad. Napadená zralá jablka jsou strupovitá, praskají a jsou deformována. Zárodky této zákeřné houby mohou přežívat i v bedýnkách, takže je vždy před uskladněním dezinfikujeme. Strupovitost se při pozdní infekci může projevit právě až při skladování. Proti strupovitosti se dá bojovat celou škálou fungicidních přípravků (ANTRE 70WG, CAPTAN 50 WP, EMERALD 10 EC a další) nebo pěstováním resistentních odrůd. Aplikovat fungicidy je možné preventivně i až po napadení. Hlavní obranou je ale odstranění napadaného listí, kde houba přezimuje.

Dalším houbovitým onemocněním je sazovitost (Gleodes pomigena). Projevuje se šedočernými skvrnami na plodech, takže jablka vypadají jako špinavá. Sazovitost se často objevuje v deštivém období nebo na stromech v blízkosti vodních ploch. Šíří se větrem a přebývá na větvích stromu. Napadené plody se dají částečně očistit a po tepelném zpracování konzumovat, ale jejich skladování není zrovna nejlepší nápad. Bránit se můžeme některými přípravky, napřiklad Claret, Rubigan, Dithane nebo Topas.

Velmi známou chorobou listů, letorostů i plodů je padlí jabloně (Podosphaera leucotricha). Na čerstvých listech se objevuje moučnatý povlak, který je tvořen myceliem. Listy jsou lodičkově prohnuté a na plodech způsobuje takzvanou síťovou rzivost, která zkracuje možnou dobu uskladnění. Proti padlí je třeba se chránit již na jaře, před obdobím květu a opakovat. Některé přípravky působí zároveň proti strupovitosti a padlí. Ochranu můžeme provést s pomocí Bacor 25 WP, Topas 100 EC, Discus a dalších.

Sklovitost jablek je v podstatě fyziologická porucha, která se vyskytuje jen na některých odrůdách jabloní. Příčiny sklovitosti mohou být různé, způsobuje ji nadbytek dusíku nebo zmlazovací řez. Porucha je způsobena vniknutím vody do mezibuněčných prostor, hlavně při velkém přírůstku, například po hojných deších následujících po období sucha. Objevuje se zejména na mladých, bohatě rostoucích jedincích s malým množstvím plodů a na velkých plodech. Sklovitost může být způsobena i kolísáním nočních a denních teplot nebo nedostatkem vápníku v plodech. Projevuje se na průřezu jablka tím, že se objevují průhledná, sklovitá ložiska různé velikosti. Místo se může rozrůst až do celého plodu. Začíná ale okolo jádřince. Plody po napadení ztrácí svou chuť. Při menším napadení se dají konzumovat, použít se dají třeba na mošt, ale nikdy tyto plody neskladujeme, protože se velmi rychle kazí. Zabránit sklovitosti lze například harmonickou výživou, včasnou sklizní a vhodným řezem. Pomoci může také aplikace vápníku v podobě aplikace hnojiva na listy a plody. Do postřiku proti chorobám můžeme v období července a srpna přidat třeba Calcinit, Aminoquelant-Ca, Kalkosol, Vinofert Calcium a další.

Chuťovou a estetickou vadou jablek je hořká pihovitost. Před sklizní nebo při skladování se na jablkách začnou objevovat propadlé šedozelené skvrny. I pod slupkou se nachází hnědé, hořké skvrny. Pihovitost většinou vzniká kvůli radikálnímu řezu, povětrnostním vlivům nebo u jablek s řídkou dužinou. Předcházet této vadě je možné, pokud jednou za 3 roky jabloně povápníme mletým dolomitickým vápencem s obsahem hořčíku a stopových prvků. Také neděláme radikální řezy, pokud to není nutné a dáváme pozor, abychom nehnojili nadměrně draslíkem. Do půdy je také třeba dodávat organické složky, což zlepší příjem vápníku. Při vegetaci můžeme aplikovat postřik na list (např. Kalkosol), aby se urychlil přenos živin do plodů. Odrůdy Idared, Goloden Delicious nebo Jonagold jsou vůči hořké pihovitosti odolné.

Za zmínku stojí i moniliová hniloba, způsobená houbami z rodu Monilinia. Ta nenapadá jen jablka, ale i jiné ovocné stromy. Tato houbovitá choroba napadá hlavně plody. Může vzniknout při poranění plodu (kroupy, vosy) a šíří se za nepříznivého počasí. Na ovoci se objeví hnědé skvrky a dužina postupně zhnědne, objeví se bílé polštářky a plod následně shnije. Napadené plody buď spadají, nebo dlouho do zimy vydrží mumifikované na větvích. Napadené plody musíme odstranit spolu s napadenými větvemi. Prevencí a ochranou jsou fungicidní přípravky, nejvhodnější je Horizon 250 EW.