Jak vyzrát na slimáky?

Zná to asi každý zahrádkář a my jsme se tomuto tématu samozřejmě už také věnovali. Boj se slimáky o naší úrodu (a momentálně i třeba o houby) se zdá nekonečným a mnohdy také neúčinným. Jak se tedy tohoto nezvaného hosta zbavit? V první řadě je třeba se s nepřítelem seznámit.

Naše zahrady okupuje především plzák španělský. Jedná se o druh zavlečený k nám z Pyrenejského poloostrova někdy kolem roku 1991. Na rozdíl od původního plzáka lesního je mnohem žravější a odolnější. Takový plzák španělský je za sezónu schopen zkonzumovat až jeden kilogram rostlinné hmoty. Produkuje také mnohem větší množství slizu, což mu umožňuje pohybovat se po zahradě i v sušším období.

Mládě plzáka španělského má žlutou až hnědou barvu a na jejich hřbetu najdeme dva jasné pruhy. Dospělí jedinci mají pak typickou rezavou barvu. Plzák je hermafroditní (jeden jedinec nese samčí i samičí pohlavní orgány), množí se v průběhu celého vegetačního období a vajíčka nakladou oba jedinci v páru. Každý z nich je schopen naklást až 220 vajíček ročně v několika snůžkách. Dospělý jedinec není schopen přezimovat, proto kladou poslední vajíčka v září a mladí se z nich líhnou až na jaře. Jejich hlavní sezóna je v květnu a červnu, kdy jich na zahradě najdeme nejvíce.

Jak tedy proti tomuto nezvanému hostu bojovat?

Možností se nabízí několik. Můžeme jedince sbírat nebo proti nim nasadit chemické pasti a jiné biologické prostředky. Jako ve všech oblastech i zde začínáme nejdříve preventivními opatřeními. Snažíme se slimákům život na naší zahradě co nejvíce znepříjemnit. Například kompost, který plzák miluje, umisťujeme co nejdále od záhonů. Dále pak zbytečně nenamáčíme listy rostlin, ale zaléváme přímo ke kořenům. Cestu k záhonům můžeme slimáku také dosti znepříjemnit, pokud například zdrsníme povrch okolo nich. Někteří zahrádkáři používají rozdrcené skořápky vajíček, popel nebo kávový lógr, který je pro slimáky jedovatý. Účinnou zbraní je také sůl, která reaguje s jejich tělem a slimák se po kontaktu s ní doslova rozpustí. Použití soli ale odborníci vůbec nedoporučují, zasolíte si totiž záhony, což je pro výsadbu stejně nebezpečné, jako samotní slimáci.

Můžeme také kolem záhonu vysázet rostliny, které slimákům nevoní, například levanduli, šalvěj, kopr, měsíček nebo kopr. I zde ale pozor. V nouzi se slimáci vrhnou snad opravdu na všechno!

Biologie nebo chemie?

Pokud už se slimáci na naší zahradě přemnoží, je dalším krokem nasazení chemických zbraní. Po zahradě rozmístíme několik pastí, u kterých se budou shromažďovat a pak také lépe likvidovat. Za takovou past může sloužit téměř cokoliv, od shnilého ovoce, přes psí granule až po pivní pasti. Bio pivní past nachystáte jednoduše z poloviny vydlabaného melounu, který naplníte pivem. Slimáci se opijí a nedokáží se z pasti dostat. Takto shromážděné slimáky můžeme usmrtit horkou vodou, která jejich tělo zcela rozloží. Pravděpodobně nejhumánnější smrt pro tyto otrapy může být rozpůlení jejich těla jakýmkoliv ostrým předmětem (také vám leze mráz po zádech se slovy „FUJ“?).

S chemickými přípravky je třeba pracovat opatrně, mohou být totiž nebezpečné i pro rostliny nebo domácí mazlíčky. Většina z nich funguje na bázi metadehydu, který plžovo tělo dehydratuje a on pak doslova vyschne zaživa. Mnohdy je ale poházení granulí mezi porostem asi jedinou volbou, jak se žravého komanda zbavit.