Jak vycvičit psa aneb psí zlozvyky neexistují

Po řádění svého čtyřnohého miláčka občas nepoznáváte svůj byt, nebo máte problém třeba jen s neposlušností? Ať tak či tak, jestli jsou dny, kdy byste svého psa nejradši „roztrhli jako hada“, pak je tento článek určený právě pro vás.

Psí oči nelžou

Když se váš čtyřnohý miláček kouká tím svým psím pohledem, který říká: „ Já za to nemůžu“, věřte mu. Základem úspěchu při jakémkoliv výcviku je uvědomit si, že psí chování je vždy výsledkem výcviku chovatele. Nic takového, jako psí zlozvyk tedy není a slovem „zlozvyky“ se tak dají spíš označit nešvary způsobené nedůslednou výchovou. Přestože se i starší psi nechají od mnohého odnaučit, uděláte nejlépe, když špatným návykům nedovolíte ani vzniknout.

Nepodcenit začátek

S výcvikem je ideální začít už v útlém věku pejska. Dopřejte štěňátku chvilku na rozkoukání v novém prostředí, ale jakmile začne čiperně pobíhat a třeba už i zlobit, začněte s jeho cvičením. Vždy při tom ale mějte na paměti, že výcvik by měl bavit oba. Velice důležitá je hned „první lekce“, ze které by si pejsek měl odnést hlavně vědomí toho, kdo je pán. Proto je více než praktické, abyste byli, minimálně na poprvé, při výcviku jen vy dva. Při cvičení dopřejte hafíkovi klidné prostředí, kde ho nebude nic rušit. Jen tehdy se na vás může plně soustředit a vy tak mnohem snadněji dosáhnete svého.

Pejskovi se nechce

Může se stát, že zejména ze začátku bude pejsek při výcviku zmatený. V takovém případě na něj nikdy nezvyšujte hlas, netrestejte ho a obecně se snažte nepůsobit na psa negativně. Tímto chováním byste ho jen odradili. Daleko účinnější je pozitivní motivace! Připravte si pamlsky a chvalte, chvalte a chvalte. Váš čtyřnohý kamarád si musí být jistý, že právě udělal něco správně.

Co dělám špatně?

Čtete a zatím stále netušíte, kde se stala chyba? Proč se veškeré vaše snahy míjí účinkem? Specialista na psy ze společnosti Brit Ing. Martin Kváš upozorňuje na několik základních, ale často opomíjených, pravidel, která jsou často důvodem neúspěšného výcviku. Předtím, než s tréninkem začnete, pes by měl být vždy vyvenčený. Dále byste se před cvičením měli vyhnout většímu krmení. Sebelepší pamlsek by potom ztratil svůj účinek. A nakonec, nikdy netrénujte příliš dlouho v kuse. Aby mělo cvičení nějaký řád, vždy dbejte na pauzy mezi jednotlivými nově zvládnutými povely. Dáte psovi prostor pro odpočinek a zároveň udržíte jeho pozornost ve výsledku déle.

Přátelství nade vše

Jen pravidelný a důsledný výcvik ale není zárukou úspěchu. Výsledky přijdou pouze tehdy, když se naučíte vcítit se do potřeb svého psa a porozumět jeho řeči. Pouze když budete trpělivý, může mezi vámi a pejskem vzniknout zdravý vztah. Ing. Martin Kváš na závěr dodává: „Je nutné vědět, že pes není člověk a jeho mysl pracuje úplně jinak než ta lidská. V první řadě pes nemá druhou signální soustavu, neuvažuje v pojmech. Reaguje pouze na konkrétní podněty a situace. A využití těchto jeho vlastností je pak základem úspěchů (ale i neúspěchů) při výchově a výcviku.“

Konkrétní cviky a povely společně s vámi procvičíme v připravovaném seriálu Psí školička!