Jak ušít skládanou roušku

Šijete roušky a celá rodina i přátelé už mají? Neváhejte udělat dobrý skutek a ušijte roušky pro zdravotnický personál. Pokud totiž rouška bude mít jisté parametry, žádná nemocnice, zdravotní středisko, domov pro seniory a podobně, s nimi nepohrdne. Naopak! Mnohá nemocniční zařízení dávají na své weby i Facebookové profily výzvy, že přijímají doma šité bavlněné roušky. Mnohdy je totiž stav ochranných pomůcek tristní, což by se v první linii styku s novým koronavirem rozhodně stávat nemělo. Oslovili jsme proto paní Veroniku, vyučenou švadlenu, aby se s námi podělila o postup na výrobu skládané roušky, která by byla vhodná pro zdravotnický personál.

Parametry skládané roušky

Rouška musí být vždy vyrobena ze 100% bavlny a před šitím vyprána a vyžehlena. Nemůže se pak stát, že by se následně srazila. Bavlna je přírodní materiál, který lze vyvářet a jinak sterilizovat dle norem jednotlivých nemocnic. Na designu sice moc nezáleží, ale pokud sáhnete po bílé (staré bavlněné prostěradlo, čisté) nebo světlé barvě, určitě neprohloupíte! Nemocnice ale nepohrdnou ani barevnými rouškami, které si rozebere například dětské a porodnické oddělení.

Proč skládané roušky?

Jde o léty prověřenou klasiku, na kterou je zdravotnický personál zvyklý. Navíc odpadají švy a zášivky uprostřed roušky. Jakékoliv propíchnutí látky totiž účinnost roušky snižuje. To je také důvod, proč není vhodné látku v žádném případě špendlit. „Já už jsem našila tolik roušek, že nepoužívám špendlíky ani nic jiného“, směje se Veronika. A má pravdu! Když jsme jí viděli u stroje, musíme přiznat, že šití má opravdu v ruce i v oku. Odpadá měření, prostě ví, jak to má být. Radost pohledět!

Gumičky za uši? Nikdy!

„Pro zdravotnická zařízení jsem zdarma našila desítky roušek. Sestřičky sice ocenily design, který mnohdy vidíte na Facebooku, ale pro ně je hlavní funkčnost“, vysvětluje Veronika. Pokud použijete gumičky, které drží za ušima, je to sice efektní a ušetříte spoustu materiálu, kterého je v poslední době nedostatek, ale taková rouška se nedá nosit 8 a někdy i více hodin denně. Odřené uši od gumy nejsou nic příjemného, proto je lepší tkaloun nebo šikmý proužek, který si každý uváže na svou velikost. Zde je jedno, zda použijete tkaloun v kuse a bude se vázat na jednom místě, nebo z roušky půjdou 4 tkalouny, které se uváží na dvakrát.

Roušky s kapsičkou na filtr?

Zde je dobré oslovit místní zdravotnické zařízení, jaké roušky chtějí. Rouška s kapsičkou je malinko složitější. Filtry například z nano vlákna ještě nejsou běžně dostupné a přes kapesník a jiný podomácku vyrobený filtr se špatně dýchá. Jeho výměna je navíc potenciálně velmi nebezpečná, protože na roušku musíte sahat. Podle místních zdravotních sester je lepší roušku každé 2 hodiny, nebo vždy když zvlhne ihned opatrně umístit do speciálních nádob s potenciálně infekčním oblečením a rouškami. To denně, někdy i několikrát putuje do prádelny k vyprání, sterilizaci a vyžehlení.

Postup výroby skládané roušky

Pro přípravu roušky si ustřihneme či uřízneme z plátna nebo 100% bavlny 2 obdélníky o velikosti 20x24cm.

Přiložíme rubem k sobě a po lícu prošijeme na entlovacím stroji 2 delší protilehlé strany.

Pak už nastává sklad látky. Zde je potřeba trochu zručnosti, ale za chvíli vám to půjde samo. Je potřeba udělat 3 stejně velké sklady a opět oba boky projet na overlocku. Po složení můžete látku přichytit kolíčky a přežehlit. Pak budete mít šití jednodušší.

Odměříme si tkaloun v délce asi 140 cm. Vložíme na předpřipravenou roušku a schováme do tunýlku, prošijeme na klasickém rovnostehovém stroji (na začátku a konci šití zapošijeme). Stejně postupujeme i s druhou stranou.

Na koncích provázku uděláme uzlíky. Roušku přežehlíme z obou stran a máme hotovo.

Podle naší švadlenky je tento střih vhodný i pro děti, protože se přes roušku dobře dýchá, nepadá a je pohodlná. Pro děti pak ušijte roušku stejným způsobem, jen použijte pro děti do 4 let použijte 2 čtverce o velikosti 15×15 cm a pro děti 5-12 let 2 obdélníky 15×18 cm.