Jak se na zahrádce vypořádat s prvními mrazíky? Která zelenina je snese a jakou je nutné co nejdříve sklidit?

Letní třicítky už jsou definitivně pryč a ranní teploty se začínají pohybovat kolem nuly. To jsou jasné známky toho, že všichni zahrádkáři by měli zpozornět. Některé druhy zeleniny by na zahrádce mohly trpět, jiným chlad neškodí a některým dokonce svědčí. Jak se tedy v tento čas postarat o svoji zeleninovou úrodu.

S mrazuvzdornou zeleninou si hlavu nelámejte

Salát, čekanka, červené a bílé zelí, kapusta či ředkev. To jsou příklady těch druhů zeleniny, která mírné mrazíky snese. Bavíme se o teplotě zhruba do – 5°C. Pokud je přikryjete bílou netkanou textilií, pomůžete jim, vrásky vám však tato zelenina dělat nemusí.

Některá zelenina je na tom ještě lépe. Typicky se jedná o kořenovou zeleninu. Mrkev dokáže přežít velmi silné mrazy, sice už neporoste, ale její kvalita nijak neutrpí. Natě můžete opět ochránit přikrytím. Silnější mrazíky nevadí ani kořenové petrželi, špenátu nebo chřestu. Jedinou výjimku z kořenové zeleniny představuje celer, ten mráz příliš nemiluje. Naopak o kadeřávku se říká, že jeho chuti chladnější teploty prospívají. Obdobně je na tom růžičková kapusta, která vydrží vydatné mrazy. Pokud se však poté výrazně oteplí, už doporučujeme sklízet, co jí nesvědčí, je právě výrazně střídání teplot.

Rajčata, papriky, okurky okamžitě sklízejte

Pokud však pěstujete jakékoliv plody, pro ty obecně platí, že si s mrazíky netykají. Rajčata, okurky, papriky, lilky, cukety nebo třeba květák a pórek skliďte ještě předtím, než se teploty dostanou pod nulu. I rané brambory, sázené koncem června, se po vystavení mrazu mohou znehodnotit. Podobně je na tom cibule či fenykl, ty můžete sklízet i nedorostlé a rovnou použít. A proč že je vlastně mráz tak nebezpečný? Zničí povrchovou vrstvu zeleniny, dojde k výrazné ovlivnění chuti, a navíc už zelenina nikdy nedozraje. Cestou je vysadit rostliny včas. Pokud vás mrazíky překvapí a vy máte stále plody nedozrálé, raději je skliďte a uskladněte ve sklepě, kde mohou dozrát. Zde vám pak mohou vydržet několik týdnů a některé druhy zeleniny, jako například cukety, i několik měsíců.

Přikrytí textilií pomůže

Již několikrát zde padlo přikrývání bílou netkanou textilií. Ta dokáže náchylnější druhy zeleniny před zimou ochránit. Jejím přikrytím totiž vytvoříte pařeniště, teplota pod fólií tak stoupne. Při použití se doporučuje zeleninu večer důkladně zalít, voda totiž bude teplejší než okolní vzduch, bude se tak vypařovat a nedovolí chladnému vzduchu dostat se až k rostlině. Stejně jako textilie poslouží před přízemními mrazíky nastlání organickým materiálem nebo přikrytí plastovými květináči nebo speciláními tubusy.

Co zelenina ve skleníku?

Na závěr pár slov o mrazíkách ve skleníku. Měsíce, kdy první mrazíky přichází, jsou zde především ve znamení příprav záhonů pro další rok. Pokud zde ještě nějakou tu zeleninu stále pěstujete, stejně jako venku bude dobře fungovat přikrytí zmíněnou textilií. Pro jednotlivé druhy zeleniny platí stejná pravidla jako venku. Jahodníky, které jste vysázeli v srpnu, doporučujeme kromě textilie až po krčky zahrnout zeminou nebo kompostem.

Abyste nízké teplotě ve skleníku předešli, můžete přistoupit k jeho vytápění. A to buď celkovému, nebo pouze přitápění v těchtoa měsících. Dobře fungují například topné kabely zavedené do písku, použít topení elektřinou či plynem. V každém případě jakékoliv vytápění vyžaduje dobře izolovaný skleník. Musíte také zvážit jeho ekonomickou náročnou, jestli se vám pro těch pár plodů navíc vyplatí do řešení vytápění investovat. Posledním důležitým bodem je větrání skleníku. To je možné až do teplot kolem -5 °C.