Jak se na podzim postarat o kaly

U neobyčejně krásných a exotických kal pozvolna stoupá jejich obliba. Hlíznaté kaly neboli kornoutice patří do čeledi áronovitých (Araceae) a vyznačují se květem složeným z toulce a palice tvořené mnoha kvítky. Dříve byly známé a vyhledávané hlavně pokojové sněhobíle kvetoucí kaly (Zantedeschia aethiopica), které se pěstují pro zimní řez a často krášlily například svatební kytice.

V létě mají vegetační klid a během srpna se vysazují do skleníků. Některé příbuzné pokojových kal poskytly základ pro šlechtění letních barevných hybridů, jsou jimi Zantedeschia albomaculata, která kvete bíle, žlutě kvetoucí Zantedeschia elliotiana a tmavorůžová Zantedeschia rehmanii.

Zahradní kaly oproti pokojovým, které dosahují až jednoho metru, dorůstají pouhých 40-60 cm a naše oko potěší barvami plynoucími od bílé přes růžovou, od žluté přes oranžovou až po rudou a fialovou. Navíc kříženci kal nás těší svým vzhledem, i když zrovna nekvetou, protože mají krásné mramorované listy. Letní kaly kvetou od června do srpna, některé i do září, v závislosti na odrůdě. Všechny hybridní kaly od podzimu do jara prodělávají období vegetačního klidu v zaschlé hlíze.

Vyjmeme, sušíme, uskladníme

V době, kdy teploty klesnou pod patnáct stupňů, listy začnou sesychat a žloutnout, tehdy přestaneme se zálivkou. Nejlépe do poloviny října je vhodné období k vyjmutí hlíz ze země a přípravě na přezimování. Listy mohou být ještě zelené, proto je zastřihneme asi na deset cm. Na teplém, suchém a větraném místě necháme vyjmuté hlízy zaschnout a poté je snadno očistíme. Do jara je uskladníme na tmavším suchém místě při teplotě od pěti do deseti stupňů. Proschlé hlízy můžeme uložit také do téměř suché rašeliny. Velké hlízy můžeme použít pro vegetativní namnožení odlomením části s viditelnými očky. Po odlomení necháme zaschnout a pro dezinfekci rány můžeme použít dřevěné uhlí. Choroby nebo škůdci kaly téměř vůbec netrápí. Pokud by se objevila mokrá hniloba na hlízách, povrchovou část očistíme, zasypeme dřevěným uhlím a necháme zaschnout. Pokud by byla hniloba rozsáhlá a nelepšila se, je vhodné se hlízy zbavit.

Na jaře

Narašené rostliny připravené k vysazení nesnáší velké výkyvy teplot, proto se často čeká až do poloviny května. Narašení můžeme dosáhnout tak, že přemístíme hlízy na teplejší místo. Probudí je teploty nad patnáct stupňů a pravidelná zálivka. Kaly snesou pěstování na stejném stanovišti po několik let za sebou. Pokud porovnáme pěstování kal třeba s mečíky, můžeme si být téměř jistí, že péče o kaly je o mnoho jednodušší.

Více ve článku Kala, kornoutice (Zantedeschia sp.)