Jak na mšice (korovice)

Korovnice neboli laicky mšice škodí saním na okrasných dřevinách. Protože se jich v Evropě vyskytuje více něž 800 druhů, na jednom stromku či keříku se jich může vyskytnout až několik desítek druhů. Hlavním příznakem napadení tímto škodlivým hmyzem z čeledi polokřídlého hmyzu, je deformace, zmenšování a kroucení a změna barvy mladých letorostů. Tento prcek (velikost 1-6 mm) tak může poničit velké množství okrasných, ale i ovocných dřevin. Obalí stonky nevzhledným černým lepivým povlakem a zabrání rašení a nakvétání.

Většina druhů mšic přezimuje ve formě rezistentního vajíčka a probouzí se až na jaře, až jsou vhodné podmínky pro život. Standardně jsou bez křídel, ale pokud dojde k přemnožení v rámci jedné rostliny, objeví se i okřídlení jedinci, kteří mohou kolonizovat i dřeviny v okolí. Takto dojde k postupnému rozšíření.

Málokdo ale ví, že mšice krom sání cévních svazků, které má za následek kadeření a svinování listů, jsou i původcem a přenašečem různých viróz. Rovněž sladký lepkavý povlak, který jejich činností vzniká na listech, často napadají houby a plísně. Mšice je totiž tak trochu „nenažraná“ a z cév rostlin vysaje víc cukru než je schopna zpracovat a zbytek vylučuje na listy.

Vhodným postřikem je například přípravek Calypso. Jde o insekticid ve formě postřiku, který se ředí vodou s přídavkem smáčedla. Ochráníte jím okrasné i ovocné dřeviny, ale i brambory proti žravým i savým škůdcům.

Pokud se Vám mšice nedostanou do fáze přemnožení, můžete v boji proti nim použít i ekologické prostředky. Jedním z nich je vysazení slunéčka sedmitečného, které se mšicemi živí. Rovněž malá černá vosička si se mšicí poradí, protože do ní naklade svá vajíčka.

Někteří zahrádkáři radí cákat na rostliny logr, odvar z tabáku, česneku či levandule. Rovněž můžete vyzkoušet v okolí náchylných rostlin nasadit tzv.agresivní rostliny jako jsou afrikány nebo kvetoucí řeřicha (lichořeřišnice). Vězte ale, že nejlepší prevencí je chemický postřik hned na začátku sezóny.

zajímavosti

• některé mšice spolupracují s mravenci, kteří je brání před predátory jako je vosička či slunéčko
• mšice parazitují i na plevelích, odkud se šíří na kulturní plodiny
• larvy se mohou líhnout i z neoplozených vajíček
• jedna mšice může mít až 250 potomků
• jako signalizace výskytu poslouží žluté lepové tabulky