Jak hospodařit s vodou?

Už dávno jsme se nedočkali příjemného deštíčku, který je sice mírný, ale za to delší dobu tak, aby se veškerá voda stihla v přírodě využít a nebyla jen spláchnuta z povrchu. Nyní si spíš zvykáme na sucho, které je v některých oblastech ČR dost enormní. Pak místo májového deštíčku zažíváme prudké deště, které půda nestihne nasát a udržet. Jak na to, abyste si vláhu na zahrádce udrželi co nejdéle?

Chytejte vodu!

Pod každý okap dejte pořádný barel a když už konečně prší, nenechte ani kapku na zmar. Ostatně dešťová voda je zdaleka to nejlepší také pro pokojovky. Dešťovou vodu využívejte k zalévání přímo ke kořínkům rostlinek a to raději 2x týdně a pořádně, než každý den trochu. Málo vydatná zálivka se totiž ke kořínkům vůbec nedostane.

Zvyšujte absorpční schopnost zahradní zeminy

Že se všeobecně snižuje schopnost zeminy pojmout vodu, je všeobecně známé. Jílové, ale i písčité půdy k zadržení vody moc nepřispějí. Proto nedejte dopustit na kompost. Dobře připravená půda s vysokým obsahem rozleželého kompostu s přísadou organické mrvy nasaje a udrží vláhu mnohem lépe a samozřejmě déle, než půda unavená. Kompost obsahuje huminové sloučeniny, které dokáží tvořit s minerálními částicemi komplexy, které jsou pro hospodaření s vodou v zemi zásadní.

Humus, který vzniká právě z kompostu a díky organickému hnojení, také láká půdní živočichy. Ty se podílí na okysličování půd. To je další parametr pro zadržování vody v krajině stejně jako užitečné mikroorganizmy. Ty podpoříte také rostlinnými výluhy. Jak na to? Do většího kýble dejte asi do ¾ kopřivy, zalijte vodou a nechte 3 dny louhovat. Následně výluh využijte k zálivce a kopřivy zkopostujte. Podobně jako výluhy fungují i kvasné vody z rostlin nebo třeba slepičinců.

Humus do zeminy zapravujte na podzim v případě, že máte na zahrádce těžší půdu s vyšším obsahem jílu. Zde si můžete dovolit použít i o trochu méně vyzrálý kompost a dokonce i čerstvou mrvu (velmi vhodné jsou i slepičince – ty by na jaře mohly úrodu spálit). Naopak jarní prohnojování je vhodné pro lehké písčité půdy, ale zde vždy musíte použít dobře vyzrálý kompost.

Vyvarujte se odparu vody

Věděli jste, že zalévat máte zejména brzy ráno? Země je po noci příjemně hladná a nedochází k odparu vody. Pokud ráno nestíháte, dejte se do zalévání co nejpozději večer.

Odborníci také doporučí prostor kolem rostlin zakrýt mulčovací hmotou. Velmi vhodná je posečená tráva. Ale zde pozor. V kupce trávy může vzniknout velmi vysoká teplota, která by mohla rostliny popálit, proto mulčujte vždy dál od kmínků i zelených částí. Krom trávy lze využít štěpku či slámu a na kyselomilné rostliny také hrabanku (půda s jehličím).

Mulčování zabraňuje erozi půdy větrem, ale i vodou. Má mnoho výhod. Jednou z nich je, že se zelenina nebo třeba jahody nešpiní od půdy a bez kontaktu s půdou podobné plodiny také mnohem méně plesnivějí.

Velkou výhodou mulče je zadržování vody. Je to samozřejmě dvousečné, protože vlhko milujé všudypřítomní slimáci a plzáci. Těch se ale jednoduše zbavíte příodní cestou. Veškeré chemikálie stejně jako klasická minerální hnojiva totiž nepřispívají k tvorbě důležitých huminových půdních komplexů.