Jak a co na jaře pěstovat v pařeništi?

Už na jaře byste se měli soustředit na co nejlepší využití pařeniště, abyste si později mohli užít bohatou úrodu. Pilně vysévejte a předpěstovávejte rostlinky. Pokud jste se do toho ještě nepustili, je nejvyšší čas, abyste nezmeškali.

Obejdete se bez energie

Pařeniště představuje vynikající způsob, jak pěstovat zeleninu i tehdy, když to ještě podmínky na venkovních záhonech neumožňují. Tedy v měsících, kdy sice již začíná jaro, ale stále je ještě příliš chladno. Navíc se v pařeništi používá hnůj, který funguje vlastně jako topení. Není zde proto nutné vyhřívání jako u skleníků. Z ekonomického pohledu je tedy pěstování v pařeništi mimořádně výhodné. Nepotřebujete žádnou energii, kromě své práce.

Jak udělat pařeniště?

Pro přípravu pařeniště byste zem měli vykopat asi 50 cm do hloubky poté, co skončí mrazy. Následně vyložte výkop asi 10 silnou vrstvou listí či slámy a na ni pokládejte hnůj, ideálně koňský nebo kravský. Důležité je zahájit rozkladné procesy, které hmotu zahřívají. Vrstva se udupe a na ni se pokládá substrát pro pěstování. Během podzimu je nutné celý obsah pařeniště vyvézt a výkop nechat vymrznout. V tomto případě jde o teplé pařeniště. U studeného pařeniště je zdrojem tepla jenom sluneční záření.

Co na jaře pěstovat?

Výborné jsou na pěstování v pařeništi ředkvičky, nebo raný salát, ale i mrkev či jarní cibulky. Platí, že kořenová zelenina se nepředpěstovává, seje se rovnou do pařeniště. Dále se můžete hned zjara pustit do předpěstování kedluben, květáku, ale i kapusty nebo zelí, rajčat, paprik či cuket. Stejně tak pórku nebo celeru. Kdo má rád květiny, může část pařeniště zjara využít i k předpěstovávání letniček, a to třeba aster či afrikánů. Vyplatí se například si pařeniště rozdělit. Část využít k rychlení rané zeleniny (ředkvičky, salát) část k vypěstování výsadby pro přesun na venkovní záhony (květák, kedlubny, kapusta atd.). Po té, co sklidíte rané druhy zeleniny, můžete sem vysadit třeba okurky nakládačky a pokračovat i další várkou zeleniny. I když později třeba koncem května už sklidíte úrodu z rychlené zeleniny a nechcete zde pěstovat další, pařeniště nemusí zahálet. Může posloužit třeba jako množírna listnáčů, nebo přípravna dvouletých rostlin pro příští rok. Letos je vysejete, napřesrok budete mít květiny.

Pozor na dostatečné větrání a stínění

Při pěstování v pařeništi mějte na paměti, že nejde jenom o výživu, kterou musíte rostlinám zajistit – tedy kvalitní substrát. Potřebujete mít také zajištěno větrání, tedy podpěru oken v podobě větracího kolíku a pravidelně větrat – díky zahřívání hnoje může teplota přesáhnout únosnou míru. Dále je třeba mít i rohože na stínění. Sluníčko může mít velkou sílu třeba i v dubnu, protože dnes jsou obvyklé větší výkyvy teplot, kdy počasí ze zimy skočí rovnou do velkého vedra. Byla by škoda, kdyby došlo k přehřátí a popálení rostlin a kvůli tomu byla ohrožena úroda.