IMBOLC: Víte, že jaro začíná na Hromnice?

Je nesmírně zajímavé podívat se po stopách našich předků a znovuobnovit jejich prastaré zvyky a svátky. Možná i vy cítíte, že na Nový rok ještě ten nový rok nezačíná tak úplně. Právě v tuhle dobu, únorové dny, už je poprvé ve vzduchu cítit ten náznak rozpuku. Tehdy naši předkové slavili Imbolc (vysl. „imbolk“) a do jejich životů tak vstupovalo to pravé světlo. Svátek mléka a ohně.

První náznak jara cítíme ve vzduchu

Ten čas poznáme nějak pocitově, ať chceme nebo ne. Ať mrzne nebo máme zrovna teplou variantu zimního období, v období kolem 1. a 2. února se slaví Imbolc, Imgolg nebo Oimelec, Candelmas nebo také svátek Brigity, začíná ve vzduchu vonět jaro.

Možná to dělá ono známé rčení: „Na Hromnice, o hodinu více…“ Jenže i tenhle katolický svátek má původ v pohanském Imbolcu.

Pokud půjdeme ještě hlouběji, docházíme až k druidské tradici, která o tomto období říká, že se otevírá spirituální duchovní světlo a nebeské energie, které nás očišťují a dodávají světu energii na nový cyklus života. Na nové jaro. Takový balíček energie pro budoucí život.

A v této době opravdu cítíme všude kolem sebe onen rozpuk, něco se láme a už to není jen odpočívající a usínající země, ať pod sněhem, nebo ne, ale už i pod bílou pokrývkou nebo pod nánosy okrovohnědé tlející trávy, vidíme a cítíme zárodek nového života, který se co nevidět začne klubat na povrch.

Imbolc je definován jako svátek na přechodu mezi počatým světlem (tedy zimního prosincového slunovratu) a prvními přicházejícími reálnými příznaky jara. Čas MEZI. Čas, který využíváme k očistě od toho starého, co již nepotřebujeme. V dávných dobách hospodářů a čeledínů mohli poddaní změnit svého hospodáře právě v tento svátek, nikdy jindy.

Prováděl se úklid domu, vykuřování místností a obřadné vnášení slámových figurek svaté Brigity, která představovala pro naše předky životadárnou bohyni. A také obřadné sbírání másla, mléka a výroba másla. Mléko bylo považováno za životadárné.

A vítané, protože zimní dojivost dobytka nebyla velká a zvířecí matky sbíraly síly na nová mláďata. Mléko a výrobky z něj jsou pro tento svátek Imbolc typické!

Božské poselství: Při tomto svátku z podsvětí vystupuje nový Bůh, mladý chlapec, dospívá a spojuje se se svou Bohyní, aby spolu přivítali nový vznikající život. Starý Bůh, představující mizející zimní období, zůstává v podsvětí jako vzpomínka na uplynulý rok. České Hromnice tedy jsou obdobím, ve kterém nastává doba příprav a těšení se na jaro.

Země je těhotná

Ona skrytá vůně jara evokuje těhotenství. Ještě není vidět plod, ale už je zřejmé, že dochází k nevratným změnám, že tu bude nový život. Od tohoto jevu je odvozen název svátku Oimelc (oi – ovce, melc – mléko). A to proto, že ovce jsou v tuto dobu buď vysokobřezí, nebo již kojí svá první jehňata. Matka Země je v tuto dobu také těhotná a veškerý rozpuk a život je ještě schován v jejím lůně.

Nádherný svátek, který dodnes zůstává jako jedním ze čtyř hlavní v irském kalendáři jako ceněný pozůstatek keltských kultur.

Zkuste snít…

A tak, i když po vzoru našich předků, už nestihneme letos pořádat bohaté předhromniční hostiny, můžeme tuto energii rozpuku využít k tomu, že spočineme ve svém nitru a budeme hýčkat, spřádat a uvědomovat si své sny, přání a cíle. Je to čas jako stvořený. Ještě se nic neděje, ale už tušíme… a už víme, že o ně budeme po celý rok náležitě pečovat, aby došly svému naplnění.

Inspirováno knihou Jana Bílého: Živoucí kruh (Synergie, 2013) a webem www.beltine.cz

Jan Bílý, lektor seminářů osobního rozvoje, lektor seminářů systemických konstelací a mužských kruhů, napsal velmi zvláštní a ojedinělou knížku s názvem Živoucí kruh aneb návrat do cyklického času, která se právě mimo jiné zabývá i těmito dávno zapomenutými svátky. Tato kniha mne zaujala především proto, že autor téma zpracoval velmi čtivě a dal mu strhující děj.