Harmonii a klid najdete v japonské zahradě

Japonská zahrada je jedním z typů okrasných zahrad. Mísí se v ní jednoduchost, čistota, harmonie a symbolika. Je kombinací základních přírodních prvků – kamenů, vody a zeleně. Kořeny sahají až do šestého století, kdy v Japonsku začaly vznikat zahrady ovlivněné čínským a korejským stylem a později byly hlavně pod vlivem filozofie příchozího zenového buddhismu. Díky svému klidnému a meditačnímu prostředí, vhodnému k odpočinku, se jejich obliba začala dostávat postupně do celého světa. V Japonsku je tvorba zahrad uměním, stejně jako třeba kaligrafie. V evropských podmínkách by se dalo mluvit spíše o japonském zahradním aranžmá, než o japonské zahradě jako takové.

Jeden z aspektů japonských zahrad je to, že každý prvek má své místo a smysl. Vše je uspořádané a o nahodilosti nemůže být ani řeč. Často se setkáte s reprodukcí nebo zmenšeninou řek, vodopádů i hor. Také sem patří různé mosty, cestičky z nášlapných kamenů i kameny solitérní, vodní nádrže, ozdoby v podobě lamp, nádob, bambusových plotů a v neposlední řadě jsou to rostliny, převážně dřeviny, které dodávají zahradě svůj půvab. U japonských zahrad platí pravidlo všeho s mírou, aneb v jednoduchosti je krása. To se týká i barev kvetoucích rostlin, vždy působí klidněji méně odstínů, než barevná záplava. Krása japonských zahrad neuvadá ani v zimě, díky zajímavě tvarovaným stromům a dokonalé architektuře.

Druhy tradičních japonských zahrad

Můžete se setkat s několika základními typy. Zahrada bez vody nese název Karesansui a najdete v ní hlavě uhrabaný štěrk symbolizující vosu, kameny a skály a omezené množství rostlin. Čajové zahrady jsou většinou malé, nacházejí se před vchodem do čajovny a účelem je zklidnění mysli před čajovým obřadem. V tomto typu zahrady se mají nacházet lucerny, vodní nádrž, nášlapné kameny a čekací místo. Často bývá součástí větší zahrady. Dvorové zahrady jsou hodně malé (3,3m²), prvky se podobají těm v čajových zahradách, ale pokud jde o rostliny, jsou použity stínomilné druhy. Taková zahrada je vhodná i do malých prostor, jako třeba střecha nebo terasa. Procházkové zahrady jsou naopak veliké krajinné zahrady nebo parky.

Vytvořte si kousek harmonické zahrady

Pokud jste zatoužili po japonské zahradě, není důvod, proč si ji nevytvořit. Je to ovšem záležitost pro opravdové milovníky zahrad, protože založení japonské zahrady vyžaduje určité úsilí a následnou péči. Pokud se na to necítíte, je možné požádat o pomoc odborníka. Pro dosažení rovnováhy je třeba i pochopení této zahradní filozofie.

Krokem číslo jedna je samozřejmě výběr vhodného místa, kde jste vysledovali, že se cítíte dobře a pak modelování terénu, aby bylo docíleno opravdové harmonie. Od užitkové zahrady je třeba japonskou zahradu či zákoutí oddělit například bambusovým plotem nebo řadou jehličnanů, aby tato část byla odproštěna od veškerých rušivých elementů a vy tam mohli pak nalézt útočiště a místo odpočinku. Další možností oddělení může být i kamenná zídka.

Jestliže máte vyhrazeno slunné místo, bude vhodnější vytvořit zenovou zahradu z převážně neživých elementů, jako jsou kameny, písek, štěrk a voda. Jinak je ale vhodnější vybrat polostín. Nejprve je vhodné umístit kameny, případně vybudovat jezírko, vodopád či miniaturu říčky a pak začít s osazováním. Mnoha japonským zahradám dominují upravené dřeviny. V polostínu se budou vyjímat asijské dřeviny, jako je třeba zmarličník.

Jinak se běžně používají japonské javory, duby, vrby, jinany, japonské modříny, cypřiše, rododendrony, azalky i kamélie. Také stávající ovocné stromy se při správném řezu dají na pozemku ponechat, svídy, švestky i sakury se mohou na jaře v období květu stát krásnou ozdobou. Často se používají typické bonsaje, o které je třeba se pravidelně starat. Stromy i keře se na jaře tvarují pomocí stříhání. Kromě dřevin můžete vysázet nejrůznější kapradiny, mechy a prvkem, který dodá zahradě tuplovaný asijský vzhled je bambus. Rostliny je třeba hnojit jak dusíkatými hnojivy, tak i fosforem a draslíkem.

Do terénu můžeme zařadit nejrůznější ornamenty, častý je jin a jang. Můžete ho vytvořit pomocí různě barevných kamínků ve štěrku nebo ho zakomponovat třeba do dlažby. Pěšinky a cestičky z nášlapných kamenů jsou samozřejmostí. Detaily, jako jsou lucerny, lavičky, studny, můstky, krmítka a další, pomohou vytvořit tu správnou a originální atmosféru japonské zahrady.