Fotovoltaika ano či ne?

O obnovitelných zdrojích energie se učí děti na základních i středních školách, píše se o nich v novinách, objevují se v televizi, a když zapátráte, zjistíte, že internet je také plný informací o tomto tématu. Po vyslovení „obnovitelné zdroje energie“ na mysl vyskočí větrné, sluneční, vodní elektrárny. Elektrárny využívající energii z biomasy, přílivu nebo také geotermální elektrárny. Avšak nejvíce omílaným tématem jsou elektrárny sluneční, tedy i problémy, které poslední dobou, společně s nimi slýcháme.

Jak každý jistě ví, říká se výrobě energie přeměnou slunečního záření fotovoltaika. Tento způsob získávání energie se stal i u nás, v České republice, velice oblíbeným a rozšířeným. Pro úplnost bychom měli ve zkratce popsat, jak taková energie vůbec vzniká.

Princip fotovoltaiky

Základem všeho jsou fotovoltaické články, které se seskupují do fotovoltaických panelů. Ty jsou následně instalovány na stráně kopců, či jiné volné pozemky. Sluneční paprsek, který dopadne na fotovoltaický článek, jako každý jiný obsahuje fotony. Fotony díky dopadu na článek způsobí uvolnění elektronů z pevných vazeb, ty už jen dále putují do akumulátoru nebo ke spotřebiči pomocí elektrod. Celé fotovoltaické panely, které jsou tedy vyrobeny z křemíku, poskytují proud stejnosměrný, z toho důvodu je nezbytnou součástí každé sluneční elektrárny střídač. Je tomu tak z toho důvodu, aby konečný proud byl shodný s tím v síti.

Proč jsme zaznamenali fotovoltaický boom?

V posledních pár letech se s výstavbou slunečních elektráren nelenilo, avšak dočkalo se to také nepěkné kritiky. Co za tím vším stojí? Z toho důvodu, že se jedná o všeobecně známý, ekologický způsob vzniku energie, je stát povinen takovouto energii vykupovat mnohem dráž než energii například z elektrárny tepelné, takové elektrárny jsou tedy dotovány. Cena energie zde vyrobené je až patnáctinásobně dražší. Z toho důvodu se fotovoltaika stala velkým byznysem a mnoho lidí začalo v tomto sektoru podnikat. Avšak z několika důvodů to již dnes není takový zlatý důl jako před několika lety.

Problémy spojené se slunečními elektrárnami

Právě proto, že stát pouštěl nemalé částky do kapes majitelů slunečních elektráren, spustila se vlna kritiky. To mělo za následek to, že se očekává od začátku roku 2014 zastavení dotací pro fotovoltaické zdroje energie. Dnes se na území České republiky nachází 15 000 slunečních elektráren, avšak 13 000 z nich jsou malé instalace. Takže nově zavedená solární daň či recyklační poplatek se týká něco málo kolem 2 000 elektráren ze všech, tedy takových elektráren, které mají instalovaný výkon 1 800 MWp. Právě z tohoto důvodu se mnoho fotovoltaických elektráren potýká se ztrátami a stávají se spíše prodělečné. Dalším problémem je také připojení, v případě těch malých elektráren, do sítě. Doba čekání na takové připojení může totiž v dnešní době trvat 2 až 7 měsíců a existence elektráren s nulovým přetokem do sítě je záměrně omezována. V několika zemích Evropy byla již podpora fotovoltaických elektráren ukončena, jednou z takových zemí je například Španělsko. Pak následuje výstavba takových elektráren zcela bez podpory státu.

A nakonec…

Přestože se uvádí, že na naši Zemi dopadá tolik světla, že by člověk dokázal pokrýt veškerou spotřebu energie pouze díky slunečním elektrárnám, u nás mají zastoupení minimální. Největším výrobcem elektrické energie jsou stále elektrárny jaderné a následují je tepelné elektrárny. Sluneční elektrárny mají opravdu ekologický provoz, avšak jejich likvidace po ukončení funkčnosti je nákladná. Další nevýhodou je ovlivnění množství vyrobené energie v závislosti na počasí. Pokud slunce nesvítí, elektrárna také vyrábí, ale menší množství energie. Větším problémem pak může být mlha nebo déšť a sníh. Větru dešti jednoduše ještě neporučíme…

Článek na téma pasivní domy najdete zde.