Drvopleň obecný – Cossus cossus

Pokud si při procházce zahradou, podél řeky, rybníku, parkem či smíšeným lužním lesem povšimnete stromu, ze kterého malými dutinkami v kmeni vypadávají ven piliny, právě jste se setkali se stromem napadeným housenkami drvopleně obecného.

Dospělec drvopleně se řadí do řádu motýlů. Nenápadně zbarvený motýl šedohnědé barvy, který je však poměrně velký (rozpětí křídel je asi 6–7 cm u samic 8-9 cm) je přes den téměř neviditelný. Sedává na kůře stromů se složenými křídly a splývá tak s okolím. Vylétává navečer a v noci v období od května do září a poznáme jej podle jeho nemotorného těžkopádného letu.

Životní cyklus drvopleně

Samičky nakladou vajíčka do kmenů stromů prasklinami v kůře. Kladena jsou ve skupinkách a zárodky se vyvíjí 12 až 16 dní. Jedna samička naklade 700 až 1000 vajíček.

Vývoj housenky začíná v létě a končí na jaře, housenka však přezimuje minimálně dvakrát. Housenky jsou zbarvené na hřbetě do růžova a mají nápadnou černou hlavu s předohrudními štítky. Dorůstají délky až 10 cm. Kuklí se na konci chodby nebo v zemi ve velkém pevném zámotku tvořeném pilinami a zbytky dřeva. Malé housenky se živí lýkem, pohybují se tedy těsně pod kůrou stromu a není neobvyklé, že požírají i sebe navzájem. Větší housenky se posléze začínají živit dřevem a prožírají hlubší a širší chodby do kmene, později si každá housenka vyžírá vlastní chodbu a trus společně s pilinami vyhazují, respektive vytlačují ven. Pokud je větším množstvím housenek napaden strom se slabším kmenem, dokáží jej zcela zahubit. Pokud je strom silnější, hostitelství přežije, ale díky poškození kůry bývá potom náchylnější nemocem a otevřený vniku dalších škůdců.

Jaké stromy napadá a jak se proti němu bránit?

Drvopleň napadá stromy především listnaté – vrby, topoly, jilmy, duby, staré ovocné stromy… Největší výskyt tohoto škůdce bývá v lužních lesích, stromových porostech podél vodních toků a v ovocných sadech. Mimo Evropy postihuje též stromy severní Afriky a mírného podnebného pásu Asie.

Bránit se mu prakticky nelze. Nejúčinnější obranou proti jeho rozšíření a napadení sousedících stromů je kácení. Housenkami se živí ptáci rodu strakapoudů, dospělými motýli potom sovy, netopýři a lelci.