Dnes je Mezinárodní den mokřadů

Mokřady mají nezastupitelnou roli jak ve vodním režimu krajiny, tak v ochraně druhové rozmanitosti naší přírody. Proto si každoročně 2. února připomínáme Mezinárodní den mokřadů. Svým dílkem přispívá k ochraně těchto unikátních území i kampaň Místo pro přírodu.

Loňský abnormálně suchý rok odhalil potřebu zadržování vody v krajině v celé šíři. Čím hustší bude síť nejrůznějších mokřadů napříč republikou, tím lépe bude krajina klimatické výkyvy – ať již jde o sucha či povodně –  zvládat, tím lépe se nám zde bude i v případě obdobných veder žít, neboť mokřady slouží jako „klimatizace“.

K tomu se snaží přispívat i pozemkové spolky. Zachovalé mokřady chrání a udržují, zaniklé na vhodných místech obnovují. Tomu napomáhají i výkupy klíčových pozemků do vlastnictví Českého svazu ochránců přírody. Již šestnáctým rokem se tak děje díky veřejné sbírce Místo pro přírodu a jejím dárcům. Z jednatřiceti lokalit, na nichž prozatím výkupy proběhly, má více jak polovina mokřadní charakter.

Jedním z biotopů, které v naší krajině zaznamenaly za posledních dvě stě let velmi dramatický úbytek, jsou vlhké louky. Většinou se rozkládaly v údolích řek a říček a postupem času byly odvodněny, přeměněny na pole nebo zastavěny. O obnovu takovýchto nivních luk se snažíme na Vlčím hrdle nedaleko Bzence.

Ojedinělým fragmentem vlhkých luk v Podkrušnohoří je Střelenská louka na Teplicku. Rostou tu orchideje, suchopýry, vzácné ostřice… Je překvapivé najít takovouto lokalitu v podstatě uvnitř vesnice. Velký dík patří původním majitelům, kteří nedovolili její zástavbu a následně ji pro trvalé zachování přírodních hodnot prodali Českému svazu ochránců přírody.

Mokřady najdeme i ve městech. Tůň obklopená starými vrbami, na jaře plná žab. Takhle vypadá Triangl, vůbec nejstarší Místo pro přírodu. Tak trochu ztracený svět v trojúhelníku železničních tratí. Najdeme ho v Praze, jen nějakých 6,5 kilometru od Národního muzea.

Podle mezinárodní klasifikace se mezi mokřady řadí i rybníky. Biologicky nejcennější jsou jejich pobřežní mělké oblasti, zvané litorál; na řadě dnešních rybníků bohužel chybějící. Jak takový rybník s rozsáhlým litorálním pásmem vypadá, se můžeme podívat na Jihlavsku, kde byl v rámci Místa pro přírodu vykoupen rybník V seči. Spatříme zde množství obojživelníků, vážek…

Specifickým typem mokřadů jsou rašeliniště, místa biologicky obzvláště cenná (neb na rašeliništích obvykle rostou a žijí druhy, které nepřežijí nikde jinde) a na změny vodního režimu obzvláště citlivá. Jedním takřka neznámým drobným rašeliništěm je Čtyřicítka na Jindřichohradecku. Ze vzácnějších druhů rostlin, které ocení i laik, tu najdeme například vachtu či mochnu bahenní.

O těchto i dalších mokřadech, vykoupených v rámci Místa pro přírodu, si můžete přečíst podrobné informace na webu www.mistoproprirodu.cz. Včetně mapek a popisů, jak se na ně dostat. Pro vnímavé návštěvníky mají mokřady připravenu bohatou nadílku – skřehotající žáby, poletující vážky, tajemné bahňáky, nádherné orchideje, nenápadné ostřice, masožravé rostliny… Stačí přijít a dívat se. A chránit, aby bylo kam přijít!