Co to je a k čemu slouží energetický štítek?

V celé Evropské Unii, Českou republiku nevyjímaje, je patrná snaha o snížení výdajů na energie. Součástí této snahy je povinnost deklarovat spotřebu energií na energetickém štítku. V budoucnosti půjde tato snaha pravděpodobně ještě dál směrem k významnému omezení nákladů na energie u státních i soukromých nemovitostí.

Energetický štítek

Pojem energetický štítek většina spotřebitelů zná. Setkali se s ním při koupi elektrospotřebičů pro domácnost, protože se jedná o údaj o energetické náročnosti, tj. spotřebě elektrické energie a vody, o objemu vyprodukovaných emisí, hlučnosti atd. Tento údaj umožňuje spotřebitelům snadno zjistit, který spotřebič má „levný“ a který naopak „drahý“ provoz.

Energetická třída spotřebiče je označována na stupnici od A (energeticky nejméně náročný spotřebič) až po G (energeticky nejvíce náročný spotřebič). V dnešní době se se spotřebiči označenými E či G prakticky nesetkáváme, naopak je čím dál tím častější označování A+, A++ a A+++. A pro jaké spotřebiče je v rámci EU energetický štítek povinný? Jedná se o pračky, sušičky, myčky nádobí, ledničky a mrazničky, elektrické trouby, televize, ale i klimatizace, zdroje světla a svítidla.

Průkaz energetické náročnosti budovy

Nově je Průkaz energetické náročnosti budovy, tedy jakási obdoba energetického štítku elektrospotřebičů požadován pro novostavby a v mnoha případech i starší domy a byty. Tento průkaz by měl sloužit k zjištění provozních nákladů na energie. Povinnost získání Průkazu energetické náročnosti budovy je v platnosti od ledna letošního roku a dělá starosti mnoha majitelům bytů a domů v případě, že chtějí nemovitost prodat nebo pronajmout, protože Průkaz energetické náročnosti budovy musí být součástí kupní smlouvy nebo smlouvy o pronájmu, pokud se nejedná o pronájem pouze části budovy.  Průkaz energetické náročnosti budovy má platnost deset let nebo do doby, než dojde k rekonstrukci nebo jiného velkého zásahu do budovy.

Podle slov ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby to vypadá, že v případech prodeje či pronájmu nemovitostí bude možné Průkaz energetické náročnosti budovy nahradit vyúčtováním za elektřinu, plyn a teplo za poslední tři roky. Budov je totiž tolik, že státem autorizovaní experti vypracovávají Průkaz energetické náročnosti, by tento nápor v žádném případě nemohli zvládnout.

Budovy, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové zóně, nemají a s největší pravděpodobností ani nebudou mít povinnost doložit energetickou náročnost, nově dokonce nebudou muset oficiálně prokazovat, že se jedná o kulturní památku. Průkaz energetické náročnosti budovy nemusí mít ani stavby menší než 50 metrů čtverečních či objekty určené k rodinné rekreaci.

Změnu v legislativě jistě všichni majitelé starších nemovitostí uvítají, protože vystavení Průkazu energetické náročnosti představuje investici navíc. Další potěšující zprávou je skutečnost, že sankce pro ty, kteří Průkaz energetické náročnosti budovy nemají, zatím nehrozí.

POZOR! Novela Vyhlášky č. 148/2007 Sb. s účinností od 1. 4. 2013. Od ledna do dubna se tedy postupuje podle novely zákona č. 318/2012 Sb. a zároveň dle původní vyhlášky č. 148/2007 Sb.

Zákon č .318/2012 Sb. – novela zákona 406/2000 Sb. udává několik změn a zpřísnění požadavků na výstavbu nových budov. Povinnost dodržení požadavků na energetickou náročnost budovy při podání žádosti o stavební povolení je rozšířena i na stavební ohlášení. V případě změny větší než 25 % plochy obálky dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy.
Výjimku tvoří
Pro budovy s energetickou vztažnou plochou menší než 50 m2
Kulturní památky (podrobně viz zákon §7, odst.5b)
Budovy pro bohoslužby a náboženské účely
Stavby pro rodinnou rekreaci (dle vyhlášky č.501/2006 Sb.)
U průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských staveb se spotřebou do 700 GJ/rok
Při větší změně dokončené stavby, je-li energetickým auditem prokázáno, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely