Co když máte laktózovou intoleranci?

Nebylo by se čemu divit, podle studií trpí laktózovou intolerancí v některých zemích až 75 % dospělých obyvatel. Poznáte ji snadno. Do půl hodiny po požití laktózy se mohou dostavit bolesti břicha, křeče, nadýmání, plynatost, průjmy či zvracení. Někteří mohou trpět až tři dny. Navíc může docházet až ke sníženému vstřebávání ostatních živin z potravy.

Mluvíme-li o laktózové intoleranci, mluvíme o neschopnosti organismu správně se vypořádat s trávením laktózy (mléčného cukru). Pouze výjimečně se mohou narodit děti, které nemají schopnost štěpit laktózu vůbec, většinou se však tato schopnost snižuje až od dvou let věku. Proces štěpení laktózy enzymem laktázou popisuje výživová poradkyně Iva Šmrhová: „Pokud lidské tělo neprodukuje laktázu v dostatečné míře, zůstává mléčný cukr v tenkém střevě částečně nebo zcela nerozštěpen. V tomto stavu pak na sebe kvůli vyššímu osmotickému tlaku váže velké množství vody, čímž urychluje průchod tenkým střevem a dále zhoršuje jeho štěpení. Nerozštěpená laktóza, která na sebe takto navázala vodu, přechází do tlustého střeva, kde je rozkládána za přispění střevních bakterií. Během tohoto rozkladu vzniká vysoké množství střevních plynů, čímž dochází k nadýmání, pocitu tlaku, bolesti břicha, dochází k průjmům nebo naopak k zácpě.“

Vynechat mléko od kraviček není problém.

Je to nutnost. Zjistíte-li, že se laktózová intolerance týká i vás, nahraďte kravské mléko jinými produkty. Dnes máte na výběr celkem širokou základnu potravin, které zvyšují schopnost laktózu tolerovat. Například mléčné výrobky, které prošly procesem mléčného kvašení, tzv. fermentací. „Při tomto procesu výroby dochází k přirozenému snížení obsahu laktózy v potravinách o 20–30 %, navíc jsou fermentované mléčné výrobky lépe stravitelné a vápník v nich obsažený je lépe vstřebatelný,“ říká Iva Šmrhová a pokračuje: „Dále je velmi vhodná konzumace sýrů, kde je obsah laktózy téměř nulový. K dispozici jsou také rostlinné náhražky mléka. Z ostatních druhů živočišných mlék má např. ovčí mléko přibližně o 10 % vyšší obsah laktózy než mléko kravské, a naopak mléko kozí obsah laktózy o 10 % nižší.“

Kozí mléko zaujalo také MUDr. Slívu, Ph.D., z Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který na kozím mléce nejvíce oceňuje skutečnost, že je svým složením velmi blízké mléku mateřskému: „Vedle podobnosti kozího a mateřského mléka co do obsahu mastných kyselin a proteinů je zřejmá podobnost i v přítomných oligosacharidech, které mohou přirozeně působit jako prebiotika, a významně tak modifikovat složení střevní mikroflóry. V kozím mléce je cca 5 – 8 x větší množství oligosacharidů než v mléce kravském. A ačkoliv se obsah laktózy v kravském i kozím mléce liší jenom mírně, u kozího mléka je méně často zdrojem pro rozvoj laktózové intolerance.“

Není důležitý obsah, ale složení

Ačkoliv je množství bílkovin v kozím mléce vyšší než v tom kravském, je důležitější jejich složení. A to je pravděpodobně důvod, proč organizmus některých lidí snáší kozí mléko podstatně lépe. „Lepší stravitelnost kozího mléka je způsobena zejména rozměry a složením tukových částic, které se více podobají těm v mléku mateřském,“ uvádí Iva Šmrhová. Tuk kozího mléka je přirozeně homogenizovaný a tím i lépe stravitelný.

I přesto, že se kozí mléko produkuje výhradně v rámci malochovu. Lze jej podle výživové poradkyně vyhodnotit jako kvalitnější, lépe stravitelné a zdravotně prospěšnější. Ovšem jen za předpokladu, že je dbáno na vysokou kvalitu podávaného krmiva a celkovou hygienu při odběru a zpracování.

Jak je to s mlékem u miminek?

Všechny potřebné živiny obsahuje mateřské mléko, a proto nejideálnějším způsobem výživy kojenců je kojení. Mohou však nastat situace, kdy potřebujeme najít nejvhodnější náhradu – např. když kojení není možné, nebo když je mateřského mléka málo. Pokud srovnáme jednotlivé druhy mlék, ze kterých se náhradní kojenecká mléka vyrábí, zjistíme, že složením se mateřskému mléku nejvíce blíží mléko kozí, což ostatně potvrzuje také MUDr. Slíva, Ph.D. Nově jsou podle Směrnice Komise Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) jsou bílkoviny kozího mléka používány pro výrobu náhradní kojenecké výživy a dále pokračovacích neboli batolecích či junior mlék pro děti až do tří let věku.

„I přesto, že bylo zjištěno, že kozí mléko se svým složením velmi blíží mateřskému mléku, se jako výchozí surovina do kojeneckých mlék plošně používá kravské mléko,“ říká Ing. Hana Poskočilová, odborná poradkyně pro výživu a vývoj potravin společnosti Goldim a vysvětluje: „To se poměrně složitými procesy upravuje, aby vyhovovalo potřebám kojenců a batolat. Homogenizací se zmenšují tukové částice a přidávají se např. nukleotidy, látky potřebné pro růst a správné fungování imunitního systému, které jsou přítomné v mateřském mléku. Přitom v kozím mléku jsou tyto látky přirozeně obsažené, a to zhruba v 5x vyšším množství než v kravském mléce. Není tedy třeba mléko složitě upravovat, aby se více blížilo mléku mateřskému. Kozí mléko v mnoha směrech takové je.“