Co je nutné při podzimním úklidu skleníku?

Stejně jako naše domácnost před Vánoci, i skleník vyžaduje před zimou úklid. Co je tedy všechno potřeba udělat, než uložíme skleník k zimnímu spánku?

Poté, co sklidíme všechnu zeleninu, je nutné odstranit všechny zelené zbytky včetně veškerého plevele, v opačném případě by na nich mohly přezimovat škůdci nebo choroby. Ve skleníku nesmí vůbec nic zůstat, zbavíme se všech organických materiálů a odneseme ze skleníku i lapače škůdců a ostatní případné zbytečnosti. Vymeteme také všechen nepořádek z podlah. Záhony není třeba uhrabávat, naopak, když ji necháme nahrubo, zemina promrzne, během mrazu se rozdrolí na jemné hrudky a tím se zlepší její struktura.

Čistota – půl úspěchu

Když je prostor prázdný, pustíme se do čištění konstrukce a skel pomocí tlakového mycího stroje. Pečlivě umyjeme všechna zákoutí tlakovou vodou s přídavkem hypermanganu (manganistan draselný). Do litru vody použijeme jen několik zrníček manganistanu, aby byl roztok fialový. Pokud má tlaková myčka i schopnost vodu ohřívat, tím lépe, protože jak je všeobecně známo, teplá voda čistí lépe. Výhoda tlakového mytí je, že se voda dostane do všech spár a do míst, kam by se za pomoci normální hadice nedostala.

Pokud nemáme k dispozici tlakovou myčku, stejně přidáme do vody hypermangan, případně můžeme použít i savo a nejlépe tvrdým kartáček vydrbeme vnitřní rámy. Skla potom můžeme umýt třeba speciálním mopem z mikrovlákna. Když na naší zahradě máme skleník z polykarbonátu, nepoužíváme chemikálie, ale pouze mýdlový roztok, teplou vodu a nic nezkazíme přidáním trošky octa. Skleník pak postupně omýváme hadříkem z mikrovlákna.

Je nutné dezinfikovat zeminu ve skleníku?

Protože ve skleníku se často pěstuje monokulturně, je nutné vydezinfikovat zeminu. Na povrch zeminy aplikujeme dusíkaté vápno a zapravíme ho do půdy.  Kdyby se objevila boulovitost kořenů brukvovitých rostlin, kvůli nakažlivosti této choroby by se musela zemina ve skleníku kompletně vyměnit. Půda bývá suchá, takže ji prolijeme vodou. Poté zakryjeme půdu igelitovou fólií, aby se dezinfekce neuvolňovala do ovzduší skleníku, a půdu už dále nijak nehnojíme.

Nakonec ještě vydezinfikujeme skleník insekticidní dezinfekcí proti škůdcům. Pomocí zápalné prskavky zapálíme dýmovnici a skleník po dobu dvanácti hodin necháme uzavřený. Při aplikaci dýmovnice bychom si měli chránit dýchací cesty respirátorem nebo šátkem. Co nejrychleji pak před uzavřením skleník opustíme. Po dvanácti hodinách skleník otevřeme a vyvětráme.

Zima je ideálním časem pro drobnější opravy skleníku, takže pokud je potřeba vyměnit třeba prasklé sklo, otvírače oken nebo třeba dotáhnout spoje u šroubovaných skleníků, můžeme tyto maličkosti přes zimu opravit. Co se týká nátěrů a oprav podezdívky, počkáme na příhodnější teploty. Při velkých přívalech sněhu skleník pravidelně ometáme, aby se pod náporem těžkého sněhu neporušila jeho konstrukce. Můžeme na zimu instalovat i podpěry.

Hnojení ve skleníku

Abychom předešli nutnosti výměny zeminy v důsledku vyčerpání půdy, můžeme používat rozumné množství strojených hnojiv, proleželé chlévské mrvy nebo zeleného hnojení. Ideální je koňský hnůj, zahřívá půdu, aplikujeme ho tedy spíše na jaře, kdy půda potřebuje vyhřát, ale pokud ho máme k dispozici na podzim, použijeme ho. Ani prasečí hnůj skleníkovou půdu neurazí, ale jeho nevýhodou je, že půdu nezahřeje. Opravdu je ale důležité, aby hnůj byl proleželý a ne čerstvý.

V žádném případě nesmíme půdu přehnojit, a když hnůj zaryjeme na podzim, na jaře ho už dávat nesmíme. Pro dodání živin do půdy je dobré zapravit nadrobno posečenou a rozloženou trávu namíchanou s listím, která postupně uvolňuje dusíkaté sloučeniny. Půda musí být obohacená o dusík, fosfor, draslík a další. Použít můžeme samozřejmě i granulovaná NPK hnojiva, pro podmínky ve skleníku je vhodný Cererit.

I u granulovaných hnojiv platí, že pokud ho zarýpeme na podzim, na jaře ho již neaplikujeme. V úvahu samozřejmě vezmeme plánované plodiny, každá má totiž jiné požadavky nebo je na některé živiny citlivá.