Co ale dělat, aby i příští rok přenosné rostliny krásně rozkvetly?

Přichází doba barevného podzimu, kdy nám radost budou dělat měnící se listy stromů, a také čas postarat se o květiny, které nám přes letní období dělaly radost a jsou nám všem velmi dobře známé. Nedokáži si představit okna mých rodičů bez pelargónií, tedy muškátů či čapích nosů, a posezení u houpačky bez fuchsií. Co ale dělat, aby i příští rok krásně rozkvetly? Na začátku podzimu je ten správný čas k množení a k přípravě na přezimování.

Pelargonie se do Evropy dostaly v 17. století z jižní Afriky. Rod Pelargonium je zahrnuje jednoleté i vytrvalé rostliny, byliny i polokeře až keře. Obsahuje až 300 druhů, které se přirozeně vyskytují v tropických a subtropických oblastech, především v jižní Africe. Lze je využít jako okrasné rostliny, v parfumerii, bylinkářství, barvířství a také i v kuchyni k dochucení pokrmů. Někdy jsou rostliny rodu pelargonie pěstovány v domácnostech jako odpuzovač hmyzu. Křížením se vypěstovalo mnoho odrůd, které mají různé vlastnosti a také potřebují odlišnou péči. Nejvíce rozšířené u pěstitelů jsou tyto tři kultivary:

–        pelargonie štítnatá (Pelargonium peltatum)
–        pelargonie páskaté (Pelargonium zonale)
–        pelargonie velkokvěté (Pelargonium grandiflorum)

Pelargonie štítnatá je u nás nejvíce známá z balkónů a parapetů oken, protože se jedná o převislou odrůdu muškátu. Tento kultivar má rád spíše chráněná místa, protože mu nesvědčí dlouhodobý déšť, kdy dojde k nalití květů vodou a ty pak uhnívají a opadávají. Odrůdy s jednoduchými květy bývají nejbohatší.

Pelargonie páskatá má listy s tmavozelenou nebo hnědou páskou. Má dužnatý, jemně ochmýřený stonek. Její květy jsou oproti pelargonii štítnaté větší, mívají různou barvu a mohou být jednoduché, poloplné či plné. Její výrazná aromatická vůně může odpuzovat některé druhy hmyzu.

Pelargonie velkokvětá je vzácnější kultivar, kterému se říká „anglický muškát“. K založení květů potřebuje nižší teploty (od 8°C do 15°C) a přibližně stejně dlouhý den jako noc, tedy na jaře a na podzim. V létě květy jen dozrávají a nové nevznikají. 

Přezimování

S přípravou na přezimování se začíná již na konci léta. Rostliny je třeba přestat hnojit na podporu růstu a nakvétání a začít používat hnojivo s obsahem draslíku, které podporuje vyzrávání rostlinných pletiv a zvyšuje pevnost a odolnost, čímž se vytváří dobré předpoklady pro úspěšné přezimování. Hnojivo je třeba používat asi až do poloviny října jednou až dvakrát za 14 dní.

Před prvními mrazíky nastává čas muškáty hluboce seříznout a přemístit do světlého a chladného prostředí (5-15°C). Během přezimování je třeba rostliny několikrát zaštípnout.  Nové světle zelené výhonky téměř celé odstřihneme. Bývají lámavé a pro pěstování výhonků s květy nepoužitelné. V zimě omezíme zalévání. Rostlinám prospívá, když substrát mezi zálivkami částečně proschne.

Množení muškátů

Pokud chcete pelargonie namnožit, nejspíše zvolíte nejčastější metodu řízkování. Vhodné období pro řízkování je jaro, ale konec podzimu je příhodnější, protože rostliny stihnou zakořenit, v zimě povyrostou a na jaře jsou dříve připravené kvést.

Jak na to? Řízky by měly mít na konci 2 až 3 listy a nejlépe by měly být 10 cm dlouhé. Dolní část řízku trochu zešikma pod očkem seřízneme. Řízky by se měly nechat 1 až 2 dny oschnout a pak se zapíchnou do množírenského substrátu, který by měl být lehký a vzdušný (vhodný poměr pro substrát a písek je 1:1). Vhodná teplota pro zakořenění je kolem 20°C.

Vrcholové řízky jsou dobrou volbou pro pelargonie páskaté i velkokvěté, protože po zakořenění opět pokračují v růstu. Kdežto u stonkových řízků nejdříve musí pupeny vyrůst. Pokud máte pelargonii štítnatou, můžete použít řízky z jakékoliv vyzrálé části stonku. Nevhodné jsou zdřevnatělé části a také měkké a nevyzrálé výhonky.  

Informace o zazimování fuchsií přineseme v některém z dalších článků.