Chov nutrií

Přišel ke mně kamarád, že přemýšlí o založení chovu nutrií a abych mu zjistila co je k tomu potřeba. Tak tedy: Nutrie patří k poměrně nenáročným všežravým hlodavcům. Původně osidlovaly Paraguay, Brazílii a Argentinu, kde žijí dodnes volně kolem velkých vodních toků, kde tvoří početné rodiny a velké kolonie. Odtud pak byla rozšířena do celého světa. U nás se nejvíce chovaly v 70. a 80. letech, především jako kožešinová zvířata. V dnešní době se chovají pro velmi kvalitní a dietní maso.

Chovat nutrie můžeme několika způsoby

V párech, kdy máme v ubikaci samce spolu se samicí. Tady ovšem může vzniknout samcův nezájem o samici. Při tomto způsobu nedáváme k sobě temperamentní jednice, jelikož by docházelo k ostrým střetům. Další možností je oddělený chov samců a samic, kdy chováme skupinku samiček a k samci je připustíme až v době říje. Výhodou je jasná evidence páření.

Chov ve skupinách je polygamní chov velkého počtu samic s několika samci. Zde je nutná pravidelná kontrola březosti samic. Samice ve vyšším stupni březosti je lépe oddělit a ke skupině ji vrátit až po čtvrtém týdnu, tedy po odstavu mláďat. Dalším způsobem je chov harémový, který je velmi vhodný při chovu nutrií. Chová se spolu maximálně osm samic a jeden samec. Prostorové podmínky obecně musí být dostatečné, jelikož hrozí vzájemné střety.

Pohlavní zralost nutrií

Do plemenitby zařazujeme samičky v šesti až sedmi měsících, kdy dosahuje hmotnosti 3,5 až 4 kg, zatímco samce v 6 – 8 měsících, při hmotnosti 4 – 4,5kg. Říje se u nutrie projevuje neklidem, běháním po výběhu a častým močením, trvá 1 – 3 dny a opakuje se každých 28 dní. Samice mívají dva vrhy do roka. Nutrie mívá 3 – 7 mláďat, která se rodí osrstěná a jako u morčat hned vidí a slyší. Kojena jsou dva až 3,5 týdne, poté je matka přirozeně odstaví. Samice se v chovu nechávají do 4 let, samci do 6 let. Pokud má matka málo mléka, pak přikrmujeme mláďata vařenicí z ovesných vloček a mléka. Dospělé nutrie krmíme nejlépe dvakrát denně, kdy větší část by měly dostat večer.

Krmení pro nutrie

Přes léto je základem krmné dávky zelená píce.(pozor na jedovaté rostliny) Ze zeleného je nejkvalitnější vojtěška. Při krmení sekanou travou je potřeba dávat pozor na zapaření. Nutrie rády okusují kukuřičné klasy, dále mají rády pařené brambory s travní řezankou, které zaprášíme šrotem a přidáme vitamíny a minerály. Nadměrné dávky okopanin a zeleniny způsobují průjmová onemocnění a záněty žaludku.

Z jadrných krmiv se nejčastěji zkrmuje pšenice, ječmen kukuřice a oves, a to celá nebo sešrotovaná zrna či otruby. K okusu je dobré předkládat větvičky ovocných stromů. Jako přídavek dáváme suché pečivo. Velmi důležitá je hygiena krmení. Pečivo ani zelenina nesmí být plesnivá či nahnilá. Krmnou řepu a mrkev je lépe oprat od hlíny. Jelikož jsou nutrie od přírody vázány na vodu, budou se v napájecích nádobách koupat, lze proto použít kolíkové napáječky.

Optimální životní podmínky

K chovu je potřeba nutriím zařídit optimální životní podmínky. Výběhy se budují nejčastěji o velikosti 1,2 – 2,2m na šířku a 2 – 2,5m na délku. Výška ohrazení pak 0,8 – 1m. Nutrie potřebují boudičku – budník. Ten musí být z materiálu, který je dobře čistitelný a desinfikovatelný, ale též musí dobře tepelně izolovat, zejména v zimních měsících. Výška budníku bývá nejčastěji stejná jako výška ohrazení. Hloubka pak 0,65 – 0,9m a v rohu umístěný vlez o velikosti 20 x 30 cm.

Budník se denně nastýlá podestýlkou, nejčastěji slámou. Nutriím nejlépe svědčí chov s výběhem a možností koupání. Vodní plocha může být bazének, či potok vymezený pletivem. Důležité je aby se nutrie ve vodě mohla pohodlně otočit.  I při dodržení všech základních podmínek dochází zejména u začínajících chovatelů k poměrně velkým úhynům. Snad vás to ale neodradí.