Bolí vás záda nebo klouby?

V dnešním článku se zaměříme na klasické chronické bolesti, které jsou opravdu velmi časté u mnoha lidí mnoha profesí. Možná by se zdálo, že pokud pracujete manuálně, jste na bolesti mnohem více náchylné.

Tělo se samozřejmě během směny třeba u pásu hodně unaví, pohyb je mnohdy jednostranný a to se podepíše na bolestivosti zad, ale i menších a větších kloubů. Z druhé strany musíme podotknout, že bolestmi trpí i pracovníci kanceláří. Ostatně sedět celý den, koukat do počítače nebo do papíru, to je šichta, jako každá jiná! Bolesti kloubů, záněty svalů a šlach zdaleka nehrozí jen aktivním sportovcům-právě bolesti pohybového aparátu vznikají často v důsledku stereotypních pohybů, a proto trápí v zaměstnání většinu z nás.

A jak na to, aby záda nebolela?

Samozřejmě kompenzovat protipohybem. Udělejte si chvilku pro sebe a najděte si cvičení pod dozorem. Velmi vhodná je joga, pilates a jakékoliv rehabilitační a kompenzační cvičení. Bolestivost samozřejmě můžete omezit také volně dostupnými prášky a mastmi a gely, které hojení zánětu a bolestivost také pomohou zmírnit.

Několik nejžhavějších dotazů jsme položili pražskému odborníkovi ve fyzioterapii-Karlu Novákovi.

Většina zaměstnání má v tomto ohledu svou „Achillovu patu“. Onemocněním ramenního kloubu trpí například často zaměstnanci pošty i zdravotní sestry. Zdravotní problémy s lokty jsou zase rozšířeny mezi pracovníky ve stavebnictví, ale i uživateli PC. Pro pracovníky s počítači jsou navíc typické i časté bolesti zápěstí a prstů.

„Současný sedavý životní styl způsobuje, že pohybové ústrojí je aktuálně nejčastějším zdrojem lidské bolesti vůbec,“ říká pražský fyzioterapeut Karel Novák. Důvodem je, že svaly, které udržují vzpřímenou postavu (tzv. posturální svaly), mají tendenci se zkracovat, zvyšovat své napětí a tuhnout, protože jsou při tomto stylu života nadměrně zatěžovány převahou sezení nebo stání. Pohybové svaly mají naopak ze stejného důvodu tendenci ochabovat a slábnout. „Následkem jsou časté bolesti zad od páteře, které se mohou stát až chronickými,“ varuje Novák.

Nejčastější jsou bolesti zad a bederní páteře

Bolesti zad jsou v současnosti na 2. až 3. místě příčin pracovní neschopnosti. Téměř každý pracující (80–90 % z pracující populace) vyhledá čas od času z důvodu bolestí v zádech lékařskou pomoc. Bolestmi zad trpí nejčastěji lidé ve věku 30–45 let, tedy v produktivním věku, kdy je pracovní i rodinné zatížení většinou největší. Častěji trápí ženy než muže, což může být spojeno i s nároky na péči o děti a rodinu.

Nejčastější příčinou bolestí jsou takzvané funkční poruchy, zejména blokády, které znamenají omezení pohyblivosti jedné či více částí páteře. Tyto obtíže vznikají v důsledku nesprávného zatížení páteře a mají tendenci se opakovaně vracet. Jednou z nejdražších zdravotních obtíží placenou z veřejného zdravotnictví jsou bolestivé stavy bederní páteře, a to u pracovníků ve věku 30–50 let. Bolesti beder jsou zároveň hlavní příčinou odchodu do pracovní neschopnosti mezi dospělými do 45 let věku v „západním“ světě. Více než 80 % z celé populace zažije alespoň jednou během pracovní části svého života bolest bederní páteře. Významný vliv na vznik i průběh bolesti zad a páteře má právě pracovní prostředí, a to jak pracovní podmínky, tak psychosociální a organizační faktory (nespokojenost s prací, pracovní zátěž či nepřirozená pracovní poloha, stejně jako podoba našeho pracovního místa).

Upravte si své pracovní místo – vaše záda si trochu péče zaslouží!

Velmi často trpí bolestmi zad lidé, kteří v zaměstnání celý den sedí (poruchy páteře, bolesti plotýnek, šíje aj.). „Zejména při práci s počítačem bychom proto měli dodržovat alespoň základní opatření, které bolestem pomohou předejít,“ radí Karel Novák. „Sem patří nejen pravidelné cvičení a pracovní přestávky, ale především samotná úprava pracovního místa,“ říká fyzioterapeut. Tento nově sledovaný fenomén se jmenuje ergonomie pracovního místa a zahrnuje vše, co lze na pracovní ploše a v jejím okolí upravit. Patří sem především nastavení sedadla (zejména výšky sedáku) a nastavení monitoru a stolu.

Pro nastavení sedadla si můžeme pamatovat několik základních pravidel

Chodidla by měla vždy být opřena celou plochou o podlahu nebo podložku, stehna by měla vést rovnoběžně s podlahou a nohy v kolenou by měli zaujímat NEostrý úhel (tedy úhel větší než 90°). Opěrka sedadla by měla respektovat tvar páteře a měla by být ve výšce maximálně spodního úhlu lopatek. „Kancelářská židle by měla mít polohovatelné opěrky na ruce. Opora o lokty a předloktí je důležitá – volná ramena zamezí přetížení krční páteře. Pokud máte zvednuté ruce nad stolem, přetěžujete krk a ramena. Úhel rukou není důležitý. Klávesnice by měla být 20 cm od kraje stolu, aby byl volný prostor pro zbytek ruky,“ popisuje konkrétně fyzioterapeut a pokračuje: „Opěrka na záda by měla překrývat lopatky. Zanedbatelná není ani opěrka na hlavu. Ta slouží pro přirozené a uvolněné postavení šíje. Výškově nastavitelný by měl být i sedák – nohy by měly zaujímat úhel 90 – 110°. Důležité je mít oporu na nohách. To znamená být opřený o nohy a zároveň o stůl,“ uzavírá Novák.

Když záda bolí a bolí

I při nejlepší vůli je ale více než pravděpodobné, že nás zejména při zvýšeném pracovním nasazení záda čas od času bolet budou. Pro tyto případy je dobré připravit si sadu cviků a večer nebo ráno si bolavá záda protáhnout. Pokud dokážete bolest lokalizovat, je k jejímu utlumení vhodné použít analgetický krém (= krém účinkující proti bolesti), například Ibalgin Duo effect. Krém působí přímo v postižené oblasti a je ke zbytku organismu šetrnější. V případě silné bolesti je možné lokální léčbu podpořit tabletami se stejnou účinnou látkou (např. Ibalgin 400).