Blahodárná rašelina

Rašelina je částečně rozložený rostlinný materiál, který se postupně nahromadil v jedné oblasti – tzv. rašeliništi. Rašeliniště, lidově nazývaná také močály, bažiny a slatě,  ve světě pokrývají přibližně 3 000 000 km^2.. Obsahují organické látky (celulózu) a organické kyseliny.

Rašelina se ve větší míře skládá z vegetace mokřin, stromů, hub, trávy a jiných organických zbytků jako jsou živočichové. Rašelina, která se tvoří ve vlhkých oblastech, se akumuluje rychleji než rašelina tvořená v sušších oblastech.  Může perfektně sloužit klimatologům ke sledování klimatických změn.

V případě optimálních podmínek je rašelina nejranější etapou v tvorbě uhlí. Rašelina roste velice pomalu  – přibližně 1 milimetr ročně. Většina nových rašelinišť vznikla po ústupu ledovce před cca 9000 lety. Rašelina může obsahovat těžké kovy, jako například rtuť.

Rašeliniště ve světě

Rašeliniště se vyskytují po celém světě. Největší zásoby má Ukrajina, Bělorusko, Rusko, Finsko, Irsko, Estonsko, Skotsko, Polsko, Nizozemí, Nový Zéland, Skandinávie, Kanada, Michigan, Florida a Kalifornie.

Těžba rašeliny v Čechách

Rašeliniště jsou velmi významnou složkou lesních ekosystémů v Čechách. Zabírají zde okolo 25 000 hektarů, téměř polovinu z toho nalezneme v jižních Čechách. Téměř polovina rašelinišť v Čechách byla vyhlášena státními přírodními rezervacemi.

Rašeliniště se u nás rozprostírají převážně na Šumavě a v Třeboňské pánvi. V Českém lese se nachází rašeliniště Farské bažiny s blatkou, v Krušných horách je skupina rašelinišť kolem Rolavy. V Krkonoších jsou Pančavské a Úpské rašeliniště.

Ekosystémy

Vyhlášením rašelinišť bohužel nebylo zajištěno to, aby tyto ekosystémy nebyly nijak ovlivňovány. Sekundárně je svou činností zatěžuje člověk. Ovlivňuje je spadem těžkých kovů a způsobuje tak vznik kyselých dešťů. Hlavní dřeviny rašelinišť – kleč a blatka – jsou tak ovlivněny a tím dochází i ke změnám v druhovém složení živočichů.

Pitná rašelina

Pitná rašelina patří k nejoblíbenějším formám jejího použití. Působí příznivě při onemocnění žaludku a střev. Její účinné látky detoxikují a posilují organismus. V Institutu výzkumu rašeliny v rakouském Neydhartingu byly podrobně zaznamenány protizánětlivé absorpční účinky huminoých kyselin obsažených v rašelině. Po vypití na sebe rašelina váže přebytečnou žaludeční kyselinu a normalizuje tím PH.

Pitná rašelina se používá při zánětlivých střevních onemocněních. Po klystýru s rašelinou sahá velké množství lidí. Posiluje imunitní systém. Čím je lidské tělo starší, tím hůř využívá živiny, vitamíny, minerály a stopové prvky z potravy. Pravidelná kůra pitnou rašelinou účinně doplňuje chybějící živiny do lidského organismu.

Rašelinová koupel

Rašelinová koupel je vyhledávaným pomocníkem při chronických onemocněních kloubů a páteře degenerativního charakteru. Prohřátí v horké koupeli s rašelinou vede k uvolnění svalového a kloubního napětí, prokrvení tkání a uvolnění stresu.

Kvalitnější půda díky rašelině

V zahradě lze pomocí rašeliny efektivně zkvalitnit půdu. Najde uplatnění tam, kde je požadována půda kyprá nebo tam, kde je potřeba upravit PH. Stoprocentní rašelina neobsahuje žádné živiny a je mírně kyselá, proto je využívána zejména k pěstování zvláštních druhů okrasných rostlin. Kyselou půdu vyžaduje například vřesovec, rododendron a azalka.

Výhody rašeliny

• Zlepšuje zadržování živin pro rostliny a zamezuje jejich vyplavování
• Obohacuje půdu o organické látky
• Zadržuje vláhu a chrání půdu před vysycháním
• Omezuje tvorbu kořenových chorob
• Podporuje dobrý růst kořenů a květů
• Poutá sluneční paprsky a tím podporuje zahřívání půdy