Biomasa – co musíte vědět

Tento pojem nechvalně proslavila politička Strany zelených v úspěšné Show Jana Krause. Abyste neměli podobný problém jako ona s definicí, přinášíme vám článek na téma biomasa, tedy co to je, na co je dobrá a vůbec, jak na ní.

Biomasa má mnoho definic

My si ale pod tímto pojmem představíme většinou rostlinnou hmotu, kterou je možno díky uhlíkovým vazbám přeměnit na energii. Jedná se o jeden z obnovitelných zdrojů energie. Představit si můžete plantáže rychle rostoucích topolů, štěpku a podobně. Energie získanou ze slunce rostliny dokáží přeměnit na energii hojně využívanou v energetice. Na mysli máme malé domácí topeniště, ale také energetické využití biomasy ve velkém. Ostatně i energetický gigant ČEZ se krom jaderné energie zaměřuje na výstavbu elektráren určených ke spalování čisté biomasy- ať rostlinné (dřevo, obilná i řepková sláma, seno, energetické rostliny*…), tak i živočišné (organické odpady, hnůj, nebo druhotné produkty živočišné výroby). Asi se budete divit, ale jako palivo elektráren na biomasu lze využít i tříděný odpad. Nepodceňujte tedy kontejnery na bio odpad.

Co se domácích topenišť týče, zdaleka nejvyužívanější je topení dřevem nebo štěpkou. Kotle na slámu a další rostlinné druhotné produkty nejsou v našich podmínkách technologicky natolik zvládnuté, aby se investice do tohoto druhu topení v nějakém rozumném časovém horizontu vrátila. Problémy by také vznikaly s dostatečným zásobováním lokálních topenišť, skladováním a podobně. Podtrženo sečteno je dřevo nejvíce využívanou formou topení biomasou.

Jak to funguje?

Jak již bylo řečeno, rostliny dokáží přeměnit sluneční energii díky fotosyntéze na cukry a následně bílkoviny. Ty jsou složeny z uhlíkových vazeb, které jsou doslova nadupány energií.

Pro ty zvídavější se v podstatě jedná o konverzi na bázi zplynování. Díky dostatečnému přístupu vzduchu dochází ke štěpení uhlíkových vazeb, což uvolňuje energii. Krom energie vzniká ještě oxid uhličitý, voda a malé množství oxidů síry a dusíku.

Topení dřevem je nejhojnější

Pokud doma topíte dřevem, rozhodně nedoporučujeme ubírání kyslíku kotli nebo krbu a malý plamének. Je lepší jednou za čas přiložit pořádně. Jen tak může shořet veškeré palivo (budete mít velmi málo popela). Vždy si pamatujte, že nejdůležitější je přísun kyslíku a vysoká teplota hoření. Dřevo by mělo být tak akorát vyschlé (do 25%) a myslet musíte také na to, že různé druhy dřeva mají různou výhřevnost. Čím tvrdší dřevo, tím větší výhřevnost. Ovšem velmi důležitá je i vlastnost dřeva tvořit žhavíky (žhavé uhlíky). Dle odborníků je ale zdaleka nejdůležitější zmiňované procento vody ve dřevě. Mokré dřevo má nejen nízkou výhřevnost (vzniklá energie je využívána k odpaření přebytečné vody), ale navíc jeho spalování může poškodit celý topný systém. Zanáší se totiž spalinová cesta, plus dochází k hoření  spalin nebo dokonce sazí v komíně.

*energetické rostliny = rychlerostoucí topoly, vrby, olše, akáty, platany, dále pak laskavec, konopí seté (technické), sléz přeslenitý, pupalka dvouletá, komonice bílá, mužák prorostlý, čičorka pestrá, šťovík krmný