Artyčok

Moje láska k artyčokům (Cynara scolymus) se začala formovat občasnou konzumací pizzy v jedné liberecké pizzerii, kam jsme s manželem občas zašli. Chuť artyčoků mne fascinovala…  Je specifická, lehce kyselkavá, lehce nasládlá a mírně tvrdkavá. Neuměla jsem si představit, jak taková rostlina vypadá, než jsem se s ní setkala v Turecku (kde je ale běžnou součástí jídelníčku). I v centru Istanbulu lze najít staříky, kteří na svých vozících mají celé hromady artyčoků, které vám připraví (osekají listy) za pár lira. Běžně je k dostání v obchodech všech velikostí (prodává se přímo z vaniček s nálevem). Artyčoky si tak odnáším v sáčcích s nálevem rovnou domů…

Artyčok na mnoho způsobů

Zkoušela jsem připravovat těstoviny s artyčokem (z mražených artyčoků), artyčokové misky (z naložených artyčoků viz níže), artyčokový salát (vařený artyčok s koprem, pokapaný citronem a olivovým olejem). Pila jsem artyčokový čaj ve vietnamské restauraci (v Německu)… Všechny kombinace chutí se mi zamlouvaly. Jen čaj byl mírně hořký, ale nikoliv nepříjemný. V ČR se v lékárnách prodávají kapsle s výtažkem (pro dobré trávení). Artyčoky lze je koupit v některých obchodech (uvádí se např. v obchodech s italskými potravinami).

Proč je artyčok prospěšný?

Listy obsahují látku cynarin, která stimuluje tvorbu a vylučování žluči. Tohoto se používá při léčbě poruch trávení, při zánětech žlučníku a chorobách ledvin. Podporuje detoxikaci organismu a zlepšuje látkovou výměnu. Může pomoci také při léčbě ekzémů. Artyčok obsahuje řadu prospěšných látek – inulin, vitamíny A, B, flavonoidy, draslík, vápník, železo, aj. Má také nízký obsah sodíku. A zdroje uvádí jen 25 kalorií na jeden artyčok. Ve vhodné úpravě může jít tedy o velmi chutné a dietní jídlo.

První použití bylo zdokumentováno již ve starém Římě, kde byly artyčoky důležitým jídlem pro dobré trávení jídla na hostinách. Oblíbená ale prý byla také ve starověkém Egyptě. Bylina pochází ze Severní Afriky a pěstuje se hojně ve Středomoří. Artyčok se podobá se bodláku a patří do čeledi hvězdicovitých. Jedlá část je skryta v květním lůžku, ze kterého se vybírá. Po odstranění vrchních lístků se seřízne horní část bulvy. A artyčok se povaří ve vodě s citronem (cca 40 minut). Poté s ním už lze různě experimentovat. Z listů a kořenů lze připravovat léčivý odvar.

Pěstujeme Artyčok

Artyčoky lze vysévat v březnu do truhlíků (nebo pařeniště), rostliny později vyžadují odstup přibližně jeden metr. Kvetou v červenci a srpnu. Lze je pěstovat v teplejších oblastech, kde teplota neklesne pod -10 stupňů Celsia. Artyčoky vyžadují chráněnou polohu, svědčí jim lehká půda. Rostlině je vhodné v zimě kořeny zakrýt vzdušnou izolační vrstvou (například obložením smrkovým chvojím).

Příprava jídel se může zdát zdlouhavá

Vyplatí se ale experimentovat s namáčením do dipů, či zapékáním. Mým velmi oblíbeným receptem je artyčok pečený se zeleninou. K přípravě jídla pro čtyři osoby, je potřeba zapékací miska a čtyři artyčoková lůžka (kupuji nakládaná v citronovém láku).

Lůžka poklademe na dno misky, připravíme si nálev a zeleninovou směs. Zeleninová směs se skládá z mrkve, brambor a hrášku (nesmí být kyselá, ale používáme sterilovanou ve slaném nálevu) a do každé „misky“ dáme asi dvě plné polévkové lžíce této směsi (pokud používáme zeleninovou směs mraženou, pak tu, kde je zelenina nakrájená na kostičky). Poté si namíchám cca 300ml vody s jedním citronem a polévkovou lžící kvalitního medu. Touto směsí podlijeme artyčoky a dáme péct do vyhřáté trouby cca na 45 minut, v troubě udržujeme mírnou teplotu, nesmí se nám ale spálit. Až je artyčok uprostřed „klobouku“ měkký, necháme vychladnout a servírujeme s chlebem. Toto jídlo je vynikající v horkých letních dnech, osvěží a nezatěžuje trávící systém. Dobrou chuť.

Máte oblíbený recept na jídlo z artyčoků? Podělte se s námi v komentářích.