Anhydritové vs. betonové podlahy

Stavíte-li dům nebo rekonstruujete byt, rozhodli jste se pro podlahové topení a nevíte, jakou podlahu vybrat? Anhydritové a betonové podlahy se používají jednak jako podklad pod nášlapné vrstvy (dlažby, plovoucí podlahy, koberce, linolea a podobně) z hlediska srovnání stávajících nosných konstrukcí. Dále jako krytí rozvodů podlahového topení, tak jako samotná nášlapná vrstva – zejména tedy u anhydritu. Betonové podlahy se také mohou použít v exteriéru – vlhké provozy (prádelny, koupelny…) nebo v provozních částech staveb, jako jsou hlavní chodby, schodiště a garáže.

Samotný pojem „beton“ zahrnuje však jak anhydrit tak i potěrový beton

V obecném hledisku je tvořen pojivem a plnivem. Pojivo je malta, cement, asfalt a podobně. Pokud hovoříme o plnivu, jde o kamenivo, písek a oblázky. Beton se pak z práškové podoby do tekuté dostane díky vhodnému poměru vody. Takže anhydrit je de facto beton, jen má jiné přísady a základ, než ten „klasický“. Rozdíl je také v tom, jestli se hmota lije nebo stěrkuje. Beton se obvykle stěrkuje nebo lije, anhydrit se vždy lije. Posledním hlavním rozdílem je nivelace, tedy vyrovnání výškových rozdílů základní desky nebo konstrukce. Beton musíme nivelovat ručně, tedy vytyčovat vodorovnou hladinu a poté stěrkovat. Výhoda anhydritu je v samonivelaci – chová se jako voda a rozlije se tak, aby vytvořil vodorovnou hladinu, poté zatuhne.

Anhydrit

Tyto samonivelační povlakové podlahy se nalévají na stávající podklad po položení penetrační vrstvy. Poté se rozetřou a nechají zatuhnout. Beton potřebuje na přípravu dvakrát tolik času. Anhydritové podlahy jsou schopny vyrovnat nerovnosti nosného základu o 2 mm na 2 metry délky. Jejich výhody oproti betonovým jsou následující. Ve výsledku jsou obvykle levnější než ty betonové, což je často rozhodujícím artiklem. Mají vyšší tepelnou vodivost (tedy jsou výborné na krytí podlahového topení, protože ho rovnoměrně roznesou do místnosti a rychleji ji vytopí) a tak i pokud nemáme podlahové topení, budou více teplé než beton a tedy i příjemnější na dotyk. Uvádí se, že se prohřejí asi o 40% více tepla než beton.

Další nespornou výhodou je malá roztažnost. Díky tomu nejsou nutné dilatační spáry, které fungují jako mezery, oddělující jednotlivé segmenty podlahy. U mnohých jednolitých podlah jsou důležité kvůli změnám teplot a vlhkosti, díky čemuž se podlaha rozpíná nebo smrskává a bez dilatačních spár by popraskala. Anhydritové podlahy umožňují jeden dilatační celek až 600 m² (v případě s podlahovým topením až 300 m²), což bohatě dostačuje i pro největší obytné místnosti. Toto platí, pokud rozdíly v teplotách nebudou vyšší než 15°C. Pokud se použijí speciální přísady, je možné anhydrit využít jako nášlapnou vrstvu. Může vypadat skvěle, díky různým barevným pigmentům, které je možné přidat do směsi. Anhydritová podlaha bude lesklá, takže pokud chcete opticky zvětšit prostor, doporučujeme bílý pochozí anhydrit, který bude efektní. Nalévá se v cca dvakrát tenčí vrstvě než beton, takže je menší pracnost provedení a méně materiálu znamená nižší cenu.

Samozřejmě i pro anhydritové podlahy platí omezení. Hlavní je nemožnost použití v exteriéru, kde jsou velké změny teplot a povětrnostní podmínky, jako je déšť, sníh a podobně. Dále bychom tyto podlahy neměli uvažovat ve vlhkých provozech (závodní kuchyně, prádelny…).

Beton

Samotný beton je levnější než anhydrit. Ale jak bylo řečeno, samozřejmě závisí na tloušťce, firmě a podobně. Jeho nespornou výhodou je pevnost – hodí se tedy do náročnějších provozů, vydrží větší zatížení. Je také odolný vůči chemikáliím. Jeho povrch ale není tak hladký jako u anhydritu a rozhodně není vhodný pro interiéry, zejména kvůli estetice a hrubosti. Jelikož je nerovný, musí se po ztvrdnutí zalít nivelační hmotou.

Beton zraje zhruba měsíc, což ho oproti anhydritu silně znevýhodňuje. Dále je u betonu větší pracnost. Povrch je třeba ručně stěrkovat, nivelovat, nechat tvrdnout a pak zalít nivelační hmotou. Na druhou stranu je možné namíchat si přesné množství, které je potřeba a případně domíchat další beton. Beton však vůbec není špatnou volbou, pokud chcete ušetřit a investovat ušetřené peníze do něčeho dalšího. Jeho o 20% menší tepelná vodivost není zase takovým rozdílem, který by měnil náklady na vytápění, proto rozdíly z tohoto hlediska můžeme v klidu zanedbat.

Ceny podlah

Firmy nabízí vyrovnávající stěrkové či lité podlahy obvykle s dopravou a prací. Dejte si ale pozor, někde zapomínají některé hodnoty uvádět (či je možná neuvádějí naschvál), proto by vás konečná cena podlahy mohla nepříjemně překvapit. Ceny jsou různé, záleží na firmě, obvykle vám ji vypočítají na klíč. Rozhodně se podívejte na nabídky více firem a vybírejte nejen podle ceny, ale i podle důvěryhodnosti a recenzí daných firem.