Afrikány by na zahradě neměly chybět-nezapomeňte je vysít už za pár dní

Narovinu, možná jde o nejméně vonící květinu našich zahrad. A přesto ji milujeme. Aksamitníky neboli též afrikány se dokonce pěstují se stále větší oblibou. To proto, že se stále objevují nové odrůdy, které dovedou uchvátit už i ty, kdo doposud pokládali afrikán za květinu druhé kategorie.

Afrikány nejsou z Afriky

Přes svůj v Česku zlidovělý název afrikány (lat. Tagetes) z Afriky nepochází. Původem jsou ze Střední Ameriky a za jejich domov je považována Guatemala a taktéž Mexiko. Na území Evropy se pěstují od konce 18. století.

Proč pěstovat afrikány?

Afrikány si nejde nezamilovat. Jde o naprosto nenáročnou letničku. Téměř nic ji nezabije – sucho, ani vlhko. Dovedou se pokaždé vzpamatovat. Snad jedinou věcí, která aksamitníky položí na lopatky, jsou slimáci. Ti je milují natolik, že spořádají skutečně celou rostlinu, ze které zůstane jen kořen ukrytý pod zemí.

Tyto nádherné rostliny lze pěstovat na záhonech i v truhlících. Perfektně se hodí pro osázení ploch i obruby. Nejraději mají slunečné stanoviště, snesou ale i polostín. Což je dělá ideální rostlinou třeba kolem stromů. V truhlících se považují za skvělého partnera celé řady dalších květin. Nejvíce jim to sluší v kombinovaných truhlících z více rostlin. Úžasný kontrast vytváří žluté afrikány s fialovými zvonky nebo violkami. Ty oranžové bývají úchvatné třeba v kombinaci s červeně kvetoucí šalvějí.

A důvod, proč pěstovat afrikány je i praktický. Vysaďte je tam, kde bojujete s háďátky. Afrikán je totiž odpuzuje. Říká se, že odpuzuje též mšice a komáry. Někdo vám to potvrdí, jiný ne – asi nezbude než je vyzkoušet na vlastní kůži, tedy spíše na vlastní zahradě.

Přichází čas nachystat si sadbu aksamitníků

V dubnu a v květnu se aksamitníky objeví předpěstované v obchodech. Jednotlivé rostlinky vychází docela draze, výhodnější je koupit si pack o 10 kusech. Někomu to postačí a je rád, že se nemusel trápit s předpěstováním aksamitníků. Což je skutečně velice snadné.

Aksamitníky pro včasnou výsadbu si zajistíte jejich vysetím v průběhu března. Ani duben ještě není příliš pozdním termínem. Vysévejte je do výsevných misek. Když je vysejete relativně řídce, nebudete muset rostlinky ani přepichovat a snadno je pak přesadíte přímo z výsevné misky na místo určení. Přepichováním, tedy rozsazením rostlinek samostatně do květináčů poté, co se na vyklíčené rostlince objeví pravé listy, získáte skutečně luxusní rostliny.

Semínka se vysévají snadno, bývají poměrně velká, podlouhlá. Vysévají se do běžného zahradního substrátu. Není nutný žádný speciální výsevný substrát. Semínka zakryjte cca 3 mm substrátu.

Kdy má aksamitník problém?

Co aksamitníky doopravdy nemají rády, to je mráz. Jsou na mráz extrémně citlivé, proto se na finální stanoviště vysazují až po „zmrzlých“, v druhé polovině května. Aksamitník vyroste i při přímém výsevu do volné půdy. Avšak opět po jarních mrazících, aby rostlinky nezahynuly.

Odrůdy aksamitníku

Žluto oranžové odstíny aksamitníku pochází ze třech botanických druhů, které se u nás pěstují. Aksamitník jemnolistý dosahuje výšky od 20 do 30 cm a charakterizuje jej drobnější růst i květ, ale obrovské množství výhradně jednoduchých květů. Nejčastěji pěstovaným je aksamitník rozkladitý. Jeho výška je 25 až 35 cm a honosí se bohatými plnými květy. Nakonec je tady aksamitník vzpřímený s výškou 50 až 60 cm, který skvěle doplní letničkové záhony a hodí se dokonce i k řezu.

Tak trochu jedovatá krása

U aksamitníku narazíte na varování, že je jedovatým. Současně se ale doporučuje jako léčivka. Kde tedy je pravda? Dítě ani pes se vám kvůli aksamitníku na zahradě neotráví. Někteří jedinci však vykazují při styku s aksamitníkem alergickou reakci. Příliš častou ale není. Takže aksamitníky na zahradě určitě zkuste.