Internetový hobby magazín

Menu

Zajímavosti

Nejnovější články

8 zvyků na Štědrý den, které jsou téměř zapomenuty

Pro 2024 Autor: Claudie Kornelová

Vánoce jsou čas, kdy se lidé sdružují, smějí se, zpívají koledy, mnoho z nich pomáhá potřebným a také dodržují tradice jako je pouštění ořechových skořápek po vodě nebo třeba rozkrojení jablíčka. Kdysi se dodržovalo zvyků a tradic mnohem více a my si dnes představíme ty, které byly v historii nejpopulárnější.

tradice

Tyto tradiční zvyky jsou již téměř zapomenuty. Zdroj: Ylanite Koppens z Pixabay.com

Když voda čaruje…

Hned ráno, na Štědrý den, se lidé chodili umývat studenou pramenitou vodou s vírou, že tak ochrání své zdraví. Touto vodou se potom vykrápělo i stavení. O půlnoci potom, když se rozezněly kostelní zvony, se hladina vody měnila v kouzelné zrcadlo, které zjevovalo budoucnost. Dívky mohly spatřit i tvář svého budoucího ženicha.

Pro zdraví zvířat

Na Vánoce se myslelo na celé hospodářství. Ráno se drůbeži, kterou krmila vždy hospodyňka, nasypalo do kruhu vyznačeného řetězem, aby drůbež držela v hejnu a nezanášela. Slepice dostávaly hrách, aby snášely kulatější vajíčka. Ani kohouti a houseři neostrouhali. Ti dostávali česnek, aby byli při síle. Česnek jedl i dobytek, a to ještě před prvním krmením. Sladkého a tučného mléka v následujícím roce se poté v hospodářství dočkali, dala-li hospodyně před večeří krávám a kozám jablko a ořechy.

kohout

Kohouti dostávali česnek, aby byli při síle. Zdroj: Couleur z Pixabay.com

Jaký bude nadcházející rok?

Věřilo se, že i počasí na následující rok se dá na Štědrý den vyvěštit. Hospodář k tomu potřeboval jednu cibuli. Dvanáct jejích plátků osolil a podle toho, který plátek zvlhl usoudil, který měsíc bude suchý a který naopak deštivý.

K podpoře plodnosti stromů a půdy

O Vánocích se myslelo i na stromy. Aby i nadále plodily, ovazovaly se jejich kmeny slámou, ošlehávaly metlou, s níž se vymetala pec po vánočním pečení či se oklepával vařečkou. Stejný význam měl i další zvyk, kdy si hospodyňka o kmen utírala ruce od těsta. Do půdy se potom zakopávaly kosti a zbytky ze štědrovečerní večeře.

strom

Kolem kmenů se uvazovala sláma, aby dobře plodily. Zdroj: manfredrichter z Pixabay.com

Oheň – dobrý sluha, zlý pán

K ohni měli lidé vždy úctu a byl opečovávaný. Právě o Štědrém večeru se do ohně házely drobečky, aby se nasytil a ani v příštím roce neškodil. Lidé se striktně drželi toho, že se oheň, ani žhavé uhlíky nesmějí z domu vynášet pryč, protože to znamenalo, že se z domů odnáší štěstí.  Co se kouře týká, na Vánoce se vykuřovala nejen stavení, ale i včelíny, stáje a chlévy, aby vše bylo očištěno. Tohoto rituálu se zúčastňovali i kněží.

Štědrovečerní večeře o devateru jídel

Štědrovečerní večeře, jako tomu je dnes, byla velkou rodinnou událostí. V minulosti bylo potřeba plnit určitá pravidla a provést úkony, které měly zajistit úrodu a blahobyt na další rok.

Za stůl se usedlo teprve, až když se na obloze objevila první hvězda, která byla považována za symbol počátku Vánoc a narození Ježíše Krista. Do té doby musely být ukončeny veškeré práce, stavení se vymetlo novým březovým koštětem a vše se umylo, především stůl, který se před večeří očistil dýmem z bylin a rostlin.

Od stolu, stejně jako tomu je dnes, nesměl během večeře nikdo vstát, protože se věřilo, že ten, kdo vstane, na sebe do roka a do dne přivolá neštěstí. Hospodyňka proto musela všechny pokrmy připravit na dosah ruky. Zpravidla jich bývalo devatero, protože devítka je považována za symbol úplnosti. Dodnes se v některých domácnostech peče devět druhů cukroví, aniž by se vědělo proč.

Prostíralo se na plachtě, z níž se rozsévalo obilí a pod ní se dávala hrstka zrní. Obyčejně pod stůl se umístil kus slámy. Toto mělo zajistit úrodu budoucí a uctít úrodu minulou.

Stůl byl obvázán řetězem, aby se vytvořil magický kruh symbolizující, že vše i v následujícím roce bude držet pohromadě a nic a nikdo neubyde. Bývalo také zvykem pod stůl uložit dvě zkřížené sekery, jichž se při večeři všichni sedící měly dotýkat nohama. To podle tradice zajišťovalo, že nohy nebolely.

Na stole nesměl potom chybět pecen chleba a kus od všech plodin, které se ten rok v hospodářství vypěstovaly. Dále také mléko a med. Všemi těmito surovinami se zajišťoval dostatek v nadcházejícím roce. Položením mince (i rybí šupiny) se mělo dosáhnout uchování bohatství.

Večeře se zahajovala modlitbou. Obyčejně začal hospodář a ostatní se k němu přidali. Počet hostů, tak tomu je i dodnes, měl být u stolu vždy sudý. Lichý věštil příchod neštěstí do rodiny nebo úmrtí jednoho z jejích členů. Proto se v minulosti, byl-li v rodině lichý počet, přizval k večeři žebrák. Dnes, abychom dosáhli sudého počtu, naložíme o jednu porci navíc. Jestliže někdo v hospodářství během roku zemřel, kladl se mu na stůl prázdný talíř.

Po večeři se stůl neuklízel. Jídlo, které na něm zbylo, se nechávalo zesnulým, andělům a Kristu Pánu. Jedná se o velmi starý zvyk, který má poctít ty, kteří již nejsou mezi námi. S tímto zvykem je spojeno i chování u Štědrovečerní večeře, kdy se nesmělo hlučet, aby se nerušil klid v záhrobí.

Na stole poté nesměly být žádné ostré předměty, aby se dušičky neporanily.

večeře

Štědrovečerní večeře měla devět jídel. Zdroj: KlausHausmann z Pixabay.com

Jablíčka a ořechy

Již pradávno lidé věděli, že jablka jsou zdravá. Při večeři na Štědrý den plnila ale ještě jiný úkol. Zvykem bylo společné jedení jablka, aby rodina i s čeledí zůstala svorná. Po večeři si jablko všichni oloupali a podle délky slupky se usuzovalo, jak dlouho budou živí. Nakonec se jablko rozkrojilo na půl. Dokonalá hvězdička při průřezů jádřincem značila štěstí a zdraví, narušená problémy a krížek příchod smrti.

Ořech byl vždy považován za věšteckou plodinu. Po večeři, tak jak to známe dnes, se ze skořápek vytvořily malé lodičky se svíčkami a pouštěly se po vodě. Tato lodička byla symbolem životní cesty a plamínek zastupoval lidský život.

Následně se skořápky házely do studny, aby v ní byla dobrá voda.

Rámusení po večeři

Protože u večeře musel být klid a ticho, vše se vynahradilo po ní. Všude po vsích a ve městech se ozývalo bouchání a střílení. Takto lidé projevovali radost a veselí, ale především věřili, že tímto zvykem zaženou temné síly. Jakmile se začaly slavit Vánoce, ulicemi a po vsi chodili mladíci a práskali biči, ponocní a pastýři vytrubovali, střílelo se z pušek a bouchalo dynamitem.

Takové bývaly Vánoce kdysi, plné zvyků a tradic, z nichž dnes jich lidé dodržují již jen velmi málo.

oslava

Ponocní a pastýři na oslavu troubili. Zdroj: analogicus z Pixabay.com

Komentáře k článku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*
*

Nenalezeny žádné komentáře, buďte první, kdo článek okomentuje.

 
<<Srp 2021>>
PÚSČPSN
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
události
Spolupracujeme:
Odběr novinek

Přihlášením vyjadřujete souhlas se zpracováním osobních údajů.

TOPlist