banner-gumotex
Domů > Články > Václav Větvička

Václav Větvička

pan doktor vaclav vetvicka reditel botanicke zahradyPan doktor Václav Větvička (příznačné jméno že? :-) ) se narodil 13.1.1938. Vystudoval přírodovědu UK v Praze obor geobotanika. Diplomovou práci psal na téma: Akátové porosty ve vltavském údolí.

Václav Větvička, bývalý ředitel Botanické zahrady, nyní zámecký zahradník ve Štiříně, je fenoménem ve svém oboru a má velké zásluhy ve zpopularizování botaniky a zahradnictví.

Vedle rozhlasové a televizní práce a dále pak odborné práce v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zajímá o výtvarné umění a design. S Českým rozhlasem spolupracoval ještě za svého působení v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky. Nyní se věnuje i televizním pořadům. V letech 1975-1992 vedl Pokusnou a aklimatizační stanici v Černolicích, v letech 1989-1992 byl vedoucím Průhonického parku.

Publikoval řadu odborných a populárně-vědeckých prací, za něž mu byla v roce 2004 udělena cena Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. Je autorem bezmála 13ti odborných knižních publikací. Nedávno vyšly jeho rozhlasové vzpomínky: Moje květinová dobrá jitra (2003) a Moje vzpomínková dobrá jitra (2004), Moje růžová dobrá jitra (2006), .

Dlouholetý ředitel Botanické zahrady sepsal několik velmi úspěšných publikací pro laiky a domácí zahrádkáře. Nyní se v dalším svazku čtenářsky oblíbené série tentokrát zaměřil na teplomilné letničky a dvouletky, které se vysazují či vysévají do letních záhonů. Ke každé rostlině je v knize podrobný popis a vyobrazení i zásady vhodného pěstování. Dále je spoluautorem publikací Růže, Berounka-řeka bez pramene, Zelený Most, Herbář pod polštář a další.

Krom výstav a odborných programů můžete tohoto úžasného intelektuála a milovníka veškeré květeny vidět téměř každou neděli před polednem v  pořadu televize Prima - Receptář prima nápadů.

Categories: Články Tags:
  1. Ludmila Fekarová
    22.03.2010 na 17:54 | #1

    Vážený pane Václave Větvičko.
    Pěstuji na svém dvorku stromeček olaandr. Ovšem loňského roku se na listech stromečku objevily bílé puntíky a lístky tmavnou,odumírají a usychají. Tyto bílé puntíky jsou i na kmínku a větvičkách. Nevím jak se tohoto zbavit.Ošetřovala jsem stromeček po doporučení přípravkem „Mospilan 20SP,ovšem bezvýsledně. Ráda by jsem Vám zaslala i fotografie,ovšem neznám Vaši e-mailovou adresu.Prosí o Vaši radu,jak na to.

    V dokonalé úctě

    Ludmila

  2. Ing. Edita Fikerová
    23.03.2010 na 18:31 | #2

    Milý pane doktore Větvičko,
    na popud jedné z vašich poraden jsem začala pěstovat Vaši oblíbenou marantu – mám již několik rostlin a dále je úspěšně množím a rozdávám, ale jak mně, tak ostatním obdarovaným některé z „dcer“ zkomírají a jiné skvěle prospívají tajk, jak jste je tenkrát vychválil, a to při stejné péči – můžete poradit, čím to je? Snad jako voskovky – některá prostě kvete a jiná ne a ne…

  3. Rolečková Hana
    26.03.2010 na 21:24 | #3

    Vážený pane doktore,
    obracím se na Vás o radu. Mám na zahradě 10 let staré beztrnné ostružiny. 5 let byly plody krásné, velké, ale v dalších letech jakoby je napadla nějaká choroba. Plody se nevyvinuly do potřebné velikosti a celé hrozny bývají zakrslé a poté zasychají.
    Každý rok na jaře odplozené výhony odstřihnu, takže na sazenici zbudou 3 pruty. Podotýkám, že rostou na plném slunci.
    Poradíte mi?
    Děkuji Rolečková H.

  4. 27.03.2010 na 17:18 | #4

    Dobrý den, podle obrázku to bude pravděpodobně sviluška. Vy nemají rády vlhko, a tak se proti nim dá bránit ekologicky-rosením. Popř. doporučujeme jakýkoliv postřik proti sviluškám.

  5. 27.03.2010 na 17:22 | #5

    Dobrý den, pokud roslinám po krajích sesychají listy, pak je roslina v příliš chladném prostředí. Naopak pokud má rostlina nadbytek slunečního záření, pak listy blednou. Dalším běžným škůdcem může být sviluška. Proti ní se můžete bránit zvýšením vlhkosti (rosením) nebo postřikem.

  6. 27.03.2010 na 17:25 | #6

    Dobrý den, bohužel šlechtěné keře typu malin a ostružin se musejí každých 5 let obnovovat. Třebaže pruty stříháte, rostlina už je stará. Doporučujeme koupit nebo odsadit mladou sazenici na jiné místo, půda po těchto ostružinách totiž bude vyčerpaná.

  7. Vaculová
    05.04.2010 na 20:54 | #7

    Dobrý den,v květináči mám malou aloi-moc se jí nedařilo,tak jsem ji loni posadila na skalku.Dnes jsem ji šla přesazovat a v květináči byly dva šlahouny! asi 60cm-je to běžné?a co s nimi?rostou od kořenů,myslela jsem že aloe se množí jinak.

  8. 06.04.2010 na 06:34 | #8

    Dobrý den, aloe se běžně množí odnožemi. Asi bude nejlepší, pokud nám zašlete fotografii na email: redakce@prima-receptar.cz

  9. Jan Slavíček
    08.04.2010 na 15:02 | #9

    Dobrý den, měl jsem vysázený živý plot z Cypřišovce leylandského, po letošní zimě ale zašel. Poohlížím se po něčem jiném rychle rostoucím, např. Jilmu sibiřském. Stránky jednoho prodejce této rostliny na mě působí trochu nevěrohodně, píše na nich superlativy typu: odolný, rychlerostoucí, zázračný. Jiných názorů na internetu je málo, ale dočetl jsem se že trpí na roztoče svilušky a nemoc grafiozu. Myslíte že je tento jilm vhodný do živých plotů? S opadáváním na zimu se smířím.
    Děkuji

    • 14.04.2010 na 07:38 | #10

      Dobrý den, určitě je lepší vysázet něco stálezeleného. Neváhejte pořídit tis, který se rovněž dá sehnat jako rychle rostoucí kultivar. Pokud jsou podmínky pro plot náročné (vítr, prudké slunce), je lepší vysázet tis pomaleji rostoucí.

  10. Polívková Dagmar
    12.04.2010 na 17:08 | #11

    Vážený pane doktore,
    obracím se na Vás o radu. Již třetím rokem máme na zahrádce vysazené tisy Yvone, které nám byly doporučeny jako rychle rostouci pro vytvoření zelené stěny. Po letošní zimě však utpěly a zjara jsme zjistili, že jsou úplně rezaté. Místy v paždí větviček jsou zelené, ale jinak jsou stromky úplně rezaté. Znamená to, že byly spáleny mrazem a už se nevzpamatují, nebo máme ještě počkat, zda se zazelenají?
    Děkuji Vám za odpověď na e-mail: dagmar.polivkova@centrum.cz
    Polívková

  11. Polívková Dagmar
    12.04.2010 na 17:22 | #12

    Vážený pane doktore, ještě mám jeden dotaz k živému plotu. Pokud bychom si měli obnovit živý plot, který nám pravděpodobně zašel, poraďte mi prosím jaké stromky použít, jaké tuje. Živý plot je na návětrné otevřené straně, kde stále fouká od polí. Zahrada je u silnice. V zahradnictví nám doporučili tuje Smaragd. Bude tento typ tůjí dostatečně odolný. Také bychom si přáli, aby měl větší přírůstky.
    Děkuji Vám za odpověď.
    Polívková Dagmar
    e-mail: dagmar.polivkova@centrum.cz

    • 14.04.2010 na 07:31 | #13

      Dobrý den, tuje sice mají velké přírůstky,ale životnost rostlin je někdy pouze 5-8 let a pak začínají hnědnout i když nepřemrznou. Lepší je vysázet nějaký pomaleji rostoucí tis, protože ty jsou mnohem odolnější než rychle rostoucí.

  12. Vladimíra Nová
    16.04.2010 na 08:32 | #14

    Vážený pane Větvičko. Vlastním CD Moje květinová dobrá jitra. Občas si poslechnu Váš hlas „uspavače hadů“. To, když jsem unavená z práce, kde neustále funguji na 150%,
    když už jsem unavená bojem s vlastní rodinou, která mne chce připravit o můj majetek,
    když jsem unavená informacemi o tom, kolik lidí opět zahynulo na českých silnicích, když
    jsem unavená reklamami o žvýkačkách, jejichž chuť trvá déle, či o praktičnosti Always
    s křídélky. Á propos, naše sdělovací prostředky mají zřejmě pocit, že mají co do činění
    s národem hluchých. Reklamy nabývají systematicky na decibelech, jakoby účelem bylo
    vyřvat nám díru do hlavy.
    Děkuji

    Vladimíra Nová

  13. Hana Šiplová
    09.05.2010 na 14:53 | #16

    Milý pane doktore,jsem Vaší velkou fanynkou,jelikož jsem se ve svém život nesetkala s člověkem Vašich vědomostí.Ale to jen pro začátek.Mám k Vám prosbu o radu.Před 2 lety jsme si z dovolené na Rhodosu přivezli větvičky krásně,červeně kvetoucích keřů,zasadili je a ony krásně rostou.Letos v lednu vykvetly,ale květy vypadaly jako malé laty květů černého bezu,ovšem krásně voněly.Dnes jsem opět sledovala Receptář,kde jste odpovídal na dotaz čtenáře,který Vám zaslal fotku keře.Jmenoval jste ho jako kladivovník sličný.Chtěla bych Vás poprosit,zda se nemusí nějak roubovat,protože stoprocentně pamatujeme,jak se nám ty krásně červené květy líbily a teď máme tyto drobné,úplně jiné.Moc děkuji za odpověď.Hana Šiplová. PS.Máme 3 keříky a všechny jsou stejné.

  14. 15.05.2010 na 14:26 | #17

    Milý pane doktore Větvičko , rádi s manželem sledujeme pořad Receptář prima nápadů, vzhledem k jeho vysoké úrovni. Chtěla jsem Vás poprosit o radu. Máme na zahrádce snad keř zimolezu – druh lonicera( spíše podobné kamčatské borůvce, ale nevíme přesně), má válečkovitě soudkovité tmavě modré plody, trpce hořko-slako-kyselé, foto bych poslala, ale nevím kam. Moc mi chutnají, ale ujím jich jen pár, neboť mne všichni varují, že jsou jedovaté. Ale já se dočetla, že ve své domovině na Sibiři jsou tyto nešlechtěné plody pouze nejedlé a vyšlechtila se z nich křížením odrůda jedlé kamčatské borůvky. Z toho usuzuji, že jedovaté nejsou, ale „sezobla“ jsem jich jen pár. Budu moc ráda, když mi poradíte, zda je mohu jíst a zužitkovat. Děkuji za radu . Zdraví Vás Liběna Vachtová

  15. Bohuslav Srubjan
    19.05.2010 na 20:34 | #18

    Milý pane doktore Větvičko, prosím o radu jak se můžu na svém políčku na Horňácku zbavit přesličky, která jako plevel roky obtěžuje. Dostupné postřiky nezabírají a okopávaní je pracné a stále dokola. Někdo mi radil vápnit, ale nevím jak přesně postupovat, půda je tu většinou jílovitá. Předem mockrát děkuji.

  16. Blanka Löblová
    02.06.2010 na 13:09 | #19

    Pod našima okny :o ))) vykvetla nedávno kytička, kterou jsem nikdy neviděla. Na internetu jsem ji našla pod názvem Snědek hřebenitý s popisem výskytu Jižní Morava, stepní stráně. Jak tedy mohla vykvést v chladném jaru skoro uprostřed Prahy? Včera však přišla parta sekáčů a posekali trávu i se třemi trsy této krásné rostlinky. :o ((

  17. Blanka Löblová
    04.06.2010 na 15:10 | #20

    Na Googlu jsem našla pod názvem Snědek hřebenitý dvě různé rostliny. Jedna vypadá jako hyacint a druhá jako např. sasanka s úzkými okvětními lístky i s úzkými listy. Tento druhý typ jsem měla na mysli v mém prvním příspěvku. Děkuji za objasnění.

  18. Honza
    16.06.2010 na 11:47 | #21

    Vážený pane doktore,
    mám na Vás dva dotazy a oba se týkají pěstování rajčat, které pěstuji ve skleníku, a to :
    1) Květ rajčete – již druhý rok a u různých odrůd mi dochází k tomu, že hrozen květu nekončí květem ale má tendenci na konci květu vytvořit šlahoun ( jakoby výhon, který vytvoří listy a další květy) jsem přesvědčen, že to není dobře ale nevím v čem je problém a jak to řešit.
    2) Letos jsem koupil nějakou novou odrudu českých skleníkových rajčat ( název jsem bohužel ztratil), ty mi krásně rostou ( už mají přes 1,5 m ) a kromě výše uvedeného výhonkování květů mi tropí i další hlouposti a to nové listy Pět vrcholových v délce cca. 30 cm) , které rostou jsou zakrocené jako kdyby byly plné mšic. Postupně velmi pomalu jak dorůstají, tak se rozbalují . Další odrudy, které ve skleníku mám to nedělají.
    Již jsem se pokoušel zjistit tyto informace na internetu ale bohužel.

    Děkuji předem za Vaši odpověď

    Jan Celta

    • 26.07.2010 na 17:47 | #22

      Dobrý den problém bude pravděpodobně způsobený přehnojením dusíkatými hnojivy.

  19. Jana Pospěchová
    16.06.2010 na 17:12 | #23

    Dobrý den,
    prosím oradu, loni jsem si omylem postříkala pár růži roundupem a některé přežily ale jsou degenerované. Dá se jim ještě pomoci nebo je mám vykopat? Děkuji

  20. Antonín Svršek
    23.06.2010 na 06:29 | #25

    Antonín Svršek :Dobrý den,mám dotaz, v okrasném trávníku se mi přemnožila Mochna husí a žádný z herbicidů vhodných na likvidaci plevelů v trávniku není účinný, prosím o radu co použítDěkujiSvršek Anotnín

    • 26.07.2010 na 17:41 | #26

      Dobrý den, záleží na rozloze trávníku. Mochna je velmi invazivní plevel. Dobře na něho působí selektivní herbicid Agritox.

  21. Vlasta Vařil
    11.07.2010 na 09:58 | #27

    Dobrý den,
    mám prosbu. Na skalkové azalce se objevily nezvyklé úkazy, a jsou výhradně na těchto japonských azalkách a na ostatní se to neobjevuje. Je to zpočátku bílá „houba“ a postupně se zmnění v nádorový nárůst.
    Foto se mi do komentáře nedaří připojit.
    Děkuji za odpověď.
    V.Vařil

  22. Jiřina Macalová
    02.08.2010 na 14:16 | #28

    Dobrý den,
    poprosila bych o radu, zda mohu upravit řezem korunu Katalpy trubačovité.
    Zasadili jsme ji na zahradu, ale koruna mi nepřipadá dostatečně hustá.
    Nechtěla bych zkazit již 3 metry vysoký strom, ale netvoří takovou clonu, jak jsem si představovala.
    Děkuji Vám za odpověď.
    J. Macalová

    • 02.08.2010 na 14:18 | #29

      Dobrý den, katalpu seříznout samozřejmě můžete, třebaže řez u takovýchto stromů je spíše výjimečný.

  23. Novakova Jaroslava
    25.08.2010 na 13:24 | #30

    DOBRY DEN,CTELA BYCH VAS POPROSIT O RADU.V JEDNOM DILE RECEPTARE JSTE MLUVIL O POKOJOVE ROSTLINE PROTI ZAPACHU Z CIGARET.NAS DEDA JE SILNY KURAK.MOHL BY JSTE NAPSAT NAZEV ROSTLINY A KDE BY JSEM JI MOHLA SEHNAT?DEKUJI NOVAKOVA

  24. M.Vrbová
    10.09.2010 na 15:12 | #32

    Dobrý den,prosím o radu – mladé stromky cupressocyparisů začínají uvnitř reznout- bojím se nejhoršího,po loňské zimě 1 starší exemplář uschl zcela a přitom žádná zvláštní zima nebyla. Reznutí nových stromků začalo teď po létě. Nevím,jestli se může jednat o nějakou chorobu a netuším co proti tomu dělat-zalévány jsou dost. Děkuji předem za odpověď

  25. Karel Mauser
    20.09.2010 na 10:39 | #33

    Dobrý den, na zahradě se mi podařilo vypěstovat z mnoha sazenic jeden sekvoj. Teď už má i šišky. Jak můžu v našich podmínkách sekvoj rozmnožit? Děkuji.

    • 23.09.2010 na 10:36 | #34

      Dobrý den, dost důležité je, o jaký druh se jedná. Některé druhy totiž k rozmnožování potřebují, aby jejich semena prošla žárem (stačí je dát do trouby). pak je možno semena zasadit do substrátu s větším obsahem rašeliny.

  26. M.Vrbová
    23.09.2010 na 17:07 | #35

    Pane doktore Větvičko,prosím,prosím,nezapomeňte na mne s radou-vidím,že jsem byla asi omylem“přeskočena“ panem Mauserem.Děkuji předem-zdraví Milada Vrbová

  27. 27.09.2010 na 14:07 | #36

    Dobrý den, reznutí může být způsobeno mnoha faktory. Krom houbové choroby to může být způsobeno nedostatečnou výživou. Zkuste odstříhat uschlé větévky a kropit je roztokem hořké soli (dostanete v zahradnictví) a roztokem zalévat cca 1x týdně.

  28. Jiří Babor
    05.10.2010 na 09:11 | #37

    Dobrý den, vážený pane doktore, mám na zahradě krásnou jablůňku s krásnými plody, dnes má kmen v průměru asi 15-20 cm, letos i s letorosty je vysoká cca 250 cm, vysoká úroda, leč mám jediný problém! Část pozemku ne které roste odkoupil jistý podnikatel (zahrádku mám v pronájmu od města) a je mi líto ji porazit. Mohl by jste mi prosím poradit, lze ji ji přesadit a jak? Myslel jsem, že bych ji hodně ořezal (vím, že teď na podzim to není vhodné) a přesadil, ale nic jiného mi nezbývá. Děkuji za odpověď. Z pozdravem Váš vděčný divák Receptáře Jiří Babor.

    • 06.10.2010 na 19:07 | #38

      Dobrý den, strom pravděpodobně přesazení nepřežije. Zkuste ale oslovit specializované zahradnické firmy, které mají techniku na to, aby strom ze země vyňali s dostatečně velkým balem.

  29. M. Kačník
    06.10.2010 na 12:09 | #39

    Dobrý den,

    prosím Vás chtěl bych se zeptat na tuto věc:

    Bohužel jsme letos přišli o asi 25 let starou borovici díky sypavce, máme ještě v její blízkosti (cca 15m) dva asi 50 let staré okrasné smrky, chtěl bych se proto zeptat jestli může tato nemoc postihnout i tento druh jehličnanu.

    Předem děkuji za Vaši odpověď a přeji příjemný zbytek dne!

    S pozdravem
    Michael Kačník

    • 06.10.2010 na 19:12 | #40

      Dobrý den, určitě raději proveďte preventivní postřik. S ochranou je třeba začít na jaře a pokračovat s ním až do začátku léta. Účinným postřikem je Dithane.

  30. Marta Mrlinová
    11.10.2010 na 09:20 | #41

    Vážený pane doktore Větvičko,

    prosila bych o radu čím vyléčit pokojovou rostlinu napadenou puklicí a jak zamezit jejímu rozšíření na ostatní rostliny. Prozatím ji odstraňuji mechanicky. Zatím mi všichni radili vyhodit a to je mi líto.
    Děkuji za odpoveď a přeji hezký den.
    Marta Mrlinová

    • 12.10.2010 na 09:22 | #42

      Dobrý den, vhodné je použití chemikálií Actara nebo Mospilan. Sice nejsou schváleny pro okrasné rostliny, ale zálivka s přídavkem těchto látek je velmi účinná proti puklicím.

  31. Kunčárová
    20.10.2010 na 10:17 | #43

    Dobrý den, mám problém s rují vlasatou Royal purple, druhým rokem ji mám na zahradě, ale letos v srpnu začaly uvadat konce větviček až celá větev úplně zaschla. Soused ji má také a problém nemá. Z krásného keře zbylo jen pár dobrých větví. Žádný zahradník mi zatím nebyl
    schopen poradit, proto se obracím na Vás. Mám taky problém s picea glauca Conica, už druhý stromek mi začal z jižní strany hnědnout a opadává jehličí. Postříkala jsem ho proti sviluškám, ale nepomohlo to. Zahradník mi řekl, že bych musela přinést kousek větvičky, aby určil co je příčinou. Děkuji.

  32. Michal Platek
    20.10.2010 na 15:31 | #44

    Dobrý den, nevím jestli se zde s mým dotazem obracím správně, mám totiž otázku ohledně účinků kaštanů. Již delší dobu si vyrábím vlastní masti a zajímalo by mě, jestli léčivé látky kaštanů jsou spíše v hnědé slupce nebo ve vnitřní bílé části ?
    Děkuji

  33. Jiří Losert
    07.11.2010 na 12:13 | #46

    Dobrý den, pane doktore,
    pěstuji doma Aeschynanthus a na jednom stonku mám atypicky vždy tři lístky místo dvou. Myslíte si, že pokud bych tento stonek namnožil pomocí stonkových řízků, že by namnožené rostlinky měly také tři lístky?

  34. Petr Jemelka
    06.12.2010 na 15:00 | #47

    Dobrý den,
    nakonec volím tento pokus, protože se mi nedaří najít jiný kontakt. Jsem z brněnské Masarykovy univerzity a snažím se zabývat dějinami českého (a slovenského) environmentalistického myšlení. Mohli bychom nějak navázat korespondenci? Určitě byste mi mohl velmi pomoci radou i kritikou.
    S díky a pozdravem Petr Jemelka (mail: 1178@mail.muni.cz)

  35. Oldřich Daněk
    09.12.2010 na 10:37 | #48

    Dobrý den,
    před časem jsem četl o plodu africké rostliny, který ač bez chuti převrátí po konzumaci vnímaní chutí. Jakože citron bude mnohem sladší než med a naopak. Jeho použití se přímo nabízí jako třeba umělá sladidla. Údajně není rozšířen po světě, protože podléhá rychlé zkáze a za velké peníze se dá koupit pouze v Japonsku. Existuje takový plod? A jak se jmenuje? Nikde se mi to nedaří najít.
    S díky,
    Oldřich Daněk

  36. Stanislav RITTMANN
    31.12.2010 na 18:21 | #49

    Přejí hezký poslední den roku 2010, a do Nového roku Vám, pane doktore, přejí hodně zdraví, štěstí a rodinné pohody. Mám k Vám velikánskou prosbu. Mám doma již starý strom ořešáků, vlašský ořech, chci jej skácet a zasadit nový. Nevím však o jaký druh se jedná, zda by jste mi v tomto mohl nějako pomoci. Já bych Vám zaslal několik těchto plodů-ořechů, a zda by jste mi mohl určit, o jaký druh se jedná. Popřípadně, zda mi napíšete adresu, kam ořechy můžu poslat. Předem moc děkuji. S přáním hezkého dne.

  37. M. Kopenec
    15.01.2011 na 18:53 | #50

    Dobrý den,
    jaký řez bych měl použít u asi 3metrových lip sázených do aleje, vloni vysazených. Stromky jsou horší kvality , nemají zapěstované koruny, konkurenční výhony, vyvazované terminály, špatné nebo skoro žádné větvení atd. Mohu použít silný zpětný řez? Mohu zkrátit terminály? Bojím se, aby nevznikaly duté koruny.
    Děkuji za odpověď

  38. Míra
    17.01.2011 na 10:49 | #51

    Dobrý den, pane doktore,
    pěstuji doma již třetím rokem citrus KUMQUAT (FORTUNELLA HINDSII) . Letos koncem prosince na zimovišti nastal úplný opad listů a celkem velké zasichání větviček. Nyní ho mám při teplotě cca 20 °C vypadá to že začína pomalu obrážet ale větvičky zasichají dál..bojím se abych o citrus nepřišel proto prosím o radu jak mám postupovat dále .
    Předem moc děkuji za odpověď a přeji hezký den.

  39. hana
    27.01.2011 na 15:43 | #52

    Dobrý den,pane doktore,
    pred mesicem jsme se nastehovali do nove postaveneho domu a na hline ve vsech kvetinačích se mi zacala tvořit plisen. v dome mame rekuperaci vzduch neustale koluje a vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 40 %, což je normalni hodnota. ještě upřesnuji že se
    jedna o dřevostavbu. proto Vas žadam o radu co mam delat. předem dekuji.

  40. Jana Bártů
    14.02.2011 na 13:45 | #53

    Vážený pane doktore,
    měla jsem krásnou oranžovou azalku,která kvetla asi 7 let.V roce 2009 na jaře nevykvetla,ani
    následně neobrazila listy.Tak přežívala i v roce 2010.Listy vyraší zakrnělé,slabě zelené, ale ze všech pupenů. A když ji zastřihnu,tak je dřevo živé. Postříkala jsem ji proti plísni,ale nepomohlo to.Ráda bych ji zachránila,prosím pomozte. Předem moc děkuji.

  41. Stanislav Kadlčík
    01.03.2011 na 10:57 | #54

    Pěkný den přeju,
    Vážený pane doktore, mohl byste mě PROSÍM napsat, jak se česky jmenuje takový plazivý plevel, který nám každoročně vyrůstá v zahradě? Z jednoho místa se rozlézá všemi směry někdy až do vzdálenosti přes půl metru. Výhonky má takové dužinaté, silné až půl cm. Rostlina má drobné lístky a drobné květy(na noc se zavírají), na které létajú včelky. U nás (v Ratíškovicích) sa tomu říká „Tłustý Jan“. Poslal bych Vám obrázek, neznám ale Vaši adresu. Mohl bych to sice poslat do receptáře, ale odtud bych zpáteční e-mail s Vaší odpovědí nedostal. Odvisílá se to a pokud se tazatel zrovna nedívá, tož se Vaši odbornou odpověď nedoví (mám tuto zkušenost). Děkuju moc za odpověď.
    V úctě, Stanislav Kadlčík

  42. 03.03.2011 na 11:45 | #55

    Vážený pane Větvičko.
    VODA MŮŽE ZABÍJET. Takto nebo v tomto smyslu jste se vyjádřil v Receptáři na téma přelévání truhlíků a květináčů. Nebo po dešti.
    Je to časté téma v Receptáři. Rád bych Vám zaslal darem několik klusů samozavlažovacích truhlíků typ FRAJMAN 60 se spodním vypouštěním. Má zátku u dna umožňuje vypouštění a regulaci množství zálivky. Můžete vidět i na http://www.frajman.cz
    Je to snad jediný truhlík takto upravený. A moc se toto vloni v červnových deštích osvědčilo. Naopak v době velkého tepla vydrží zálivky až týden neboť do zásobníku se jde skoro 6litrů. Jak bylo v červenci.
    Pošlete mi Vaši adresu pro poslání truhlíků – můj email: o.frajman@frajman.cz
    S přáním stálého zdraví a úspěchů O.Frajman

  43. 03.03.2011 na 11:49 | #56

    Pane Větvičko,
    správná adresa je :o .frajman@seznam.cz
    S pozdravem O.Frajman

  44. 03.03.2011 na 11:51 | #57

    Vážený pane Větvičko.
    VODA MŮŽE ZABÍJET. Takto nebo v tomto smyslu jste se vyjádřil v Receptáři na téma přelévání truhlíků a květináčů. Nebo po dešti.
    Je to časté téma v Receptáři. Rád bych Vám zaslal darem několik klusů samozavlažovacích truhlíků typ FRAJMAN 60 se spodním vypouštěním. Má zátku u dna umožňuje vypouštění a regulaci množství zálivky. Můžete vidět i na http://www.frajman.cz
    Je to snad jediný truhlík takto upravený. A moc se toto vloni v červnových deštích osvědčilo. Naopak v době velkého tepla vydrží zálivky až týden neboť do zásobníku se jde skoro 6litrů. Jak bylo v červenci.
    Pošlete mi Vaši adresu pro poslání truhlíků – můj email: o.frajman@seznam.cz
    S přáním stálého zdraví a úspěchů O.Frajman

  45. Nováková
    27.03.2011 na 16:22 | #58

    Dobrý den, prosím poraď te mě mám rakytník už 4 roky a on mi nechce plodit. Prosím informujte mě na niki.novak@centrum.cz. Moc děkuji

  46. K.Danková
    04.04.2011 na 11:50 | #59

    Dobrý Den.
    Potřebuji poradit ohledně reznoucích až usichajících tůjek zasazených před rokem i před 3roky a i obojí reznou ze spoda od středu kmene a některé části větví a větviček. Přihnojuji jen na podzim hnojivem na jehličnaté a okrasné dřeviny. Tak nevim jestli to je hnojivem a nebo nejakou nemocí či parazitem. Předem moc děkuji za radu.

  47. Dana
    24.04.2011 na 13:11 | #60

    Dobrý den pane Větvičko.Chtěla bych vás poprosit o radu kde by se dala sehnat Diospiros digina,semínka nebo levnější rostlinka.Co jsem sehnala stojí asi 1200 a to je na mě hrozně moc,moc bych si ji přála mít.Děkuji za radu. Dana

    • 02.05.2011 na 17:59 | #61

      Dobrý den, roubované rostliny se opravdu pohybují kolem 2.000 Kč, ale doporučuji rostlinu zakoupit než pěstovat ze semen.

  48. Květa Macáková
    25.04.2011 na 20:33 | #62

    Pane doktore, v loňském roc jsem si koupila nízký keřík se stříbrnými jehličkami a visačkou „karí-list“. Skutečně jako karí voní. Bohužel si už nepamatuju, kde jsem ho koupila, ale domnívám se, že v zahradnictví Chládek v Praze-Střešovicích. Po zimě vypadá keřík skoro stejně jako loni, ale na omak je suchý. Nikde jsem o něm nenašla žádné informace, jak o něj pečovat – jestli na zimu zakrýt, jestli ostříhat a kdy apod. V katalogu Chládkova zahradnictví není, jinde na webu jsou jen informace o karí koření spolu s recepty. Mohl byste mi poradit jak o tu rostlinu pečovat, nebo kde hledat informace. Děkuji K. Macáková

  49. Daniela Stojová
    27.04.2011 na 15:17 | #63

    Dobrý den. Mám na zahrádce už asi 8 let na jednom místě nádhernou pažitku. Daří se jí moc dobře bez přesazování i hnojení. Prostě jí to tam sedne. Ale už 3.rokem mě trápí, že se objevují bílé flíčky jako vykousané zevnitř podél listu. Nejsou to díry, jen hodně oslabená stěna. Snažím se o domácí BIOzahrádku, ale mechanickou cestou je to docela nemožné zničit. Poradí mi prosím někdo, jak na to? Nebo není jiná cesta než tu krásku zlikvidovat a nebo chemicky ošetřit? :-( Nevím, zda to není v půdě, protože i sazeničky vysemeněné okolo tím trpí. Budu moci ještě někdy na záhonku pěstovat pažitku a na co všechno se mi to může přenést? Mám opravdu malinkatý záhonek (1,5 x 3,5 m) s láskou opečovávaný, pár jahod, ředkvičky, hrách, fazole a kudrnatou peteželku. Mezi občas zaseji jen letničky (měsíček, hrachor, zinie, lichořeřišnice). Ničemu jinému se nám tu nedaří. Moc děkuji předem za rady, Daniela

  50. Jolana Tichá
    25.05.2011 na 12:49 | #64

    Dobrý den pane doktore,
    od kamarádky jsem dostala voskovku, ale i po půl roce jí zasychají výhony. Na jaře jsem ji přesadila, ani to nepomohlo. Nehnojím ji a pěstuji ji na jižním okně, ale přistíněném lodžií.
    Děkuji předem za vaši odpověď a radu, v čem by mohl být problém.
    Jolana Tichá

    • 25.05.2011 na 14:00 | #65

      Dobrý den, voskovky jsou velmi citlivé na slunce, zejména ranní. Potřebují i dostečnou zálivku.

Stránky s komentáři
1 2 665
  1. Žádné zpětné odkazy