Pusťme muže do kuchyně

Není to tak dávno, kdy na mne jakousi setrvačností padla tíha domácích povinností. Když se ze mne stala ženuška domácí, došlo mi, že vaření není žádná alchymie, jen kus poctivé práce, která se musí vykonávat s láskou, protože strávníci poznají, zda bylo jídlo vařené ve spěchu nebo s úctou. Trvalo mi pár let, než jsem byla ochotná nechat muže čarovat v kuchyni. Když se uvolil uvařit, měla jsem pak s úklidem daleko více práce, než, kdybych to udělala sama. Hrnce a odpad ze zeleniny se ho dříve moc netýkaly.

Nešiďte se o zážitky kvůli úklidu

Jenže pak se stal zázrak. Zmoudřela jsem. Když se muž nabídnul, že uvaří něco dobrého, nebránila jsem se, nepředstavovala jsem si tu zkázu. S radostí jsem poklidila, co po něm „zůstalo“. A on se (kupodivu) naučil lépe si zorganizovat pracovní plochu.

Zkuste se nechat překvapit

Vždycky, když přijde s něčím novým, mám velikou radost. Ráda ochutnávám nová jídla, netradiční recepty. On se nebojí experimentovat. Nutno dodat, že ne vždy při nákupech hledí na cedulky, proto se každodenní nákupy (a ty, když vaří muž) docela liší. Život ale má být pestrý…

Pohoda musí sálat zevnitř

U svíčky se lépe probírají všechny otázky spojené se školní docházkou, provozem domácnosti, atd. A klidně může hrát pohádka… Rodinná atmosféra se nedá vynutit, vydupat, vyplakat. Pokud dovolíme partnerovi, aby nám dělal radost, věřte, že se sám chopí šance. Jen se nesmí na nic tlačit. Je to jako úleva, když si navzájem dovolíme, abychom se o sebe starali, aby každý den nebyl stejný, abychom lásku neměřili slovíčky, našimi představami (nebo ještě hůř, abychom na partnera nenahlíželi skrz kukátko našich momentálních a někdy těžkých pocitů z čehosi, co s ním vlastně ani nesouvisí).

Nechejte se hýčkat, nechejte to zcela na něm

Novým jídlem vařeným s láskou se začíná nová kapitola rodinné pohody. Neměřte mu tím, kolik toho musíte stihnout vy. Péče o rodinu je poslání, péče o rozpočet také… Také umět přijmout radu je stejně důležité jako umět pohotově poradit. Uvidíte, že vás může příjemně překvapit. Pokud mu dáte prostor, uvidíte, že se od nesmělých pokusů s česnekovou polévkou, dopracuje až třeba k italskému rizotu. Je to skutečně vynikající jídlo, které, když k němu podáváte dobré moravské víno, vyčaruje báječnou atmosféru. A pak, že muži neumí kouzlit!

Na plátku másla osmahneme cibulku, poté přidáme přibližně polovinu pórku (nakrájeného na kolečka) a osolíme. Jakmile je tato směs zlatavá, přidáme jednu sklenici rýže (toto množství je pro dvě osoby) a zlehka osmahneme. Přidáme sklenku bílého vína a necháme vstřebat, poté přidáváme vývar (či bujon). Podléváme ovšem postupně. Vaříme (a přiléváme) dokud není rýže hotová. Výsledek by měl být mokřejší, než jsme zvyklí u naší české verze rizota. Před servírováním nastrouháme na vršek přiměřené množství parmezánu.