Přestávka na kávu po „švédsku“

Jestliže si při slově dobrá káva představíte země jižní Evropy a jejich energií překypující konzumenty, možná vás zaskočí, že Švédsko patří mezi státy, které se v pití kávy umisťují na předních místech. Před nimi jsou na pomyslném kofeinovém žebříčku pouze Spojené státy. Švédové kávu pijí i několikrát denně, když mají možnost. Aby se požitek z chuti ještě znásobil, Švédové si kávu vychutnávají ve volných chvílích. Pojďme se podívat, jak si pár minut volna pořádně užít!

Švédský národ je známý svou pečlivostí a precizností. Tomu odpovídá i výběr kávy v obchodech. Jedničkou je pro ně značka Löfbergs, která nyní expanduje i na český trh. Löfbergs si už po více jak sto let předává rodinnou tradici v pražení kávy. Chuť kávy uspokojuje i ty nejnáročnější jazýčky a za jejím zrodem se neskrývá žádný složitý proces. Pouze stačí milovat kávu a respektovat lidi. To je základ poctivé práce, kterou rodinná společnost vykonává. Löfbergs  nenechává nic náhodě, kontroluje celý proces vzniku kávy a dobře ví, v jaké podobě se nabízí na prodejních pultech.

Káva s etickým původem

S kávou vždy přichází otázka jejího původu, zda jsou při výrobě dodržovány všechny ekologické i etické normy. Značka Fair Trade nám zaručuje, že všichni dostanou zaplaceno a nikdo nebude ošizený. Spousta druhů kávy značky Löfbergs se pyšní certifikací RAINFOREST ALLIANCE, nebo švédskou biologickou značkou KRAV. Tyto značky zajišťují ochranu deštných lesů a životního prostředí při produkci kávy. Aby to nebyly jen nic neříkající nálepky, tým Löfbergs osobně kontroluje, zda se na farmách a plantážích pravidla dodržují. S Löfbergs víte, co pijete.

Chuť kávy se odráží od procesu výroby a hlavně jejího původu. Záleží tak na podmínkách jejího zpracování, aktuálním počasí i zacházení po celou dobu procesu. Výsledkem je široké spektrum káv, ze kterého si můžete vybrat. Nabídka začíná světle praženou kávou, tmavou kávou, presem, instantní i kapslovou. Značka Löfbergs sleduje nové gastronomické trendy, nabízí i chlazenou kávu v plechovce pod názvem Horeca.

Věda při výrobě kávy

U kávovníku se dočkáme plodů nejdříve po třech letech, ideální období začíná v sedmém až osmém roce rostliny. I v případě ideálních podmínek se roční sklizeň pohybuje maximálně okolo půl kila. K tomu všemu je kávovník velmi náročná rostlina, která vyžaduje stálé teplé klima v nadmořské výšce okolo 700 metrů. Ani v kávovníkovém plodu nenajdeme velkou úrodu, velikost menšího vlašského ořechu v sobě skrývá dvě a někdy pouze jedno kávové zrno.

Aby byla chuť co nejlepší, plod kávy zraje minimálně osm měsíců. Jako i u jiných plodin zde funguje jednoduchá rovnice, čím je plod zralejší, tím je i chutnější. Přestože existují mechanické sběrače kávy, preferuje se sklízení ručně. Další částí je vyjmutí kávového zrna z plodu. Existuje „mokrá“ a „suchá“ varianta. První zmíněná se praktikuje v jednoduše zavlažovaných územích. Příkladem může být Kolumbie. „Mokrá“ varianta obnáší odstranění listů a stonků z plodu, jeho drcení a následné kvašení ve vodě, které může trvat od 12 hodin až po tři dny. Kávová zrna se usuší až po kvašení. Chuť kávy po této proceduře je kyselejší.

Se „suchou“ variantou se můžeme potkat například v Brazílii. Nejdříve se plody třídí podle zralosti a poté se propláchnou. Suší se v porovnání s „mokrou“ cestou mnohem delší dobu, jeden až tři týdny. Kávová zrna se musejí několikrát za den otáčet. V noci jsou přikryty, aby nenavlhly.

Po obou variantách přichází na řadu testování a třídění zrn podle kvality. Ta nezáleží pouze na místě a typu plantáže, je ovlivněna povětrnostními podmínkami za danou sezonu. Proto se každý rok zkoumají vzorky. Záleží na všem: čistotě a jemnosti zrn, vůni a míře kyselosti. Docílení dokonalého výsledku je ale stále v nedohlednu. Zrna se navzájem mísí, tím si producenti hrají s výslednou chutí.

Pražení kávy je jedním z kroků, které přibližují kávová zrna do našich hrnků. Pokud se pražení přežene, káva je příliš hořká, naopak nedostatečné pražení způsobuje její mdlou chuť. Proto je důležité rozumět celému procesu. Mletí kávy je jedním z posledních kroků. I zde použijeme jednoduchou rovnici – jestliže je káva v kontaktu s vodou delší dobu těsně před konzumací, musí být hrubší. Už při mletí se rozlišuje, jestli si milovník kávy objedná Turka nebo Presso.