Potravinová alergie – strašák pro kuchařky

O potravinových alergiích slýcháme v poslední době ze všech stran. Podle údajů České iniciativy pro astma trpí potravinovou alergií zhruba 2 – 4 % dospělých a až 8 % dětí. Tato čísla ale nemusí být konečná, spousta lidí totiž ani neví, že je na nějakou potravinu alergická. Typické symptomy přičítá přejedení, nachlazení nebo jiné indispozici.

Údajně je velmi nepravděpodobné, aby potravinová alergie vznikla až v dospělosti. To je důvod, proč pediatři doporučují při zavádění tuhé stravy u kojenců jen pozvolné přidávání jednotlivých potravin. Většinou se má dítěti dva až tři dny podávat jeden druh potraviny a ten posléze postupně rozšiřovat o další. Snadno tak odhalíme, zda malému tělíčku nedělá nějaká potravina problém a pokud ano, můžeme ji snadno odhalit a vyřadit z jídelníčku. Mezi velké alergeny patří kravské mléko, resp. laktóza nebo mléčná bílkovina, citrusové plody, rajčata anebo jahody.

V dospělosti je odhalení potravinové alergie složitější

Většinou se na ni přijde až po vleklé sérii lékařských vyšetření. Praktický lékař často posílá pacienta na vyšetření kvůli jednotlivým symptomům – nevolnosti, průjmu, kopřivce, dušnosti nebo bolestem hlavy. Návštěva alergologa nebo imunologa většinou bývá až poslední v řadě a nezřídka právě ta odhalí příčinu. Testy na potravinové alergie nejsou nic, čeho bychom se měli obávat. Lékař testuje, zda jsme na nějakou látku alergičtí tak, že jednotlivé alergeny aplikuje pomocí malého kapátka na kůži předloktí a podle rychlosti a velikosti reakce zjistí, zda a jak moc jsme na danou látku alergičtí. Řešením pak může být dieta, v závažnějších případech podání vhodné medicíny.

Celiakie

Tato cizokrajně znějící alergie je jednou ze závažnějších forem. Jedná se o trvalou nesnášenlivost lepku doprovázenou zánětlivými změnami na sliznici tenkého střeva. Proto není tělo schopné vstřebávat živiny a minerály ze stravy a je třeba dodržovat velmi přísnou dietu. Ta spočívá v úplném vyřazení obilnin z potravy. To znamená pečivo a klasickou bílou mouku, povolené jsou kukuřice, rýže a sója.

Alergie na mléko

Alergie na mléko bývá často zaměňována za alergii na laktózu. Přitom se jedná o dvě odlišná onemocnění, která vyžadují také odlišnou léčbu a dietní režim. Zatímco alergie na laktózu není alergií v pravém slova smyslu, ale neschopností těla štěpit laktózu a zpracovávat ji, alergie na mléko je alergickou reakcí na mléčnou bílkovinu. V obou případech je ale nutné vyřadit z jídelníčku mléko a nahradit ho troškou mléčných zakysaných výrobků nebo zrajícími sýry.

Alergie na ořechy

Ořechy patří mezi jedny z největších alergenů a tento druh alergie má na kontě také nejvíc alergických záchvatů končících smrtí. Pokud vám lékař alergii na ořechy diagnostikoval, určitě se vyhněte nejen ořechům, ale také kokosu, ve výjimečných případech budete muset omezit i konzumaci semínek, např. slunečnic.