Nedostatek vápníku v půdě – co způsobuje rostlinám?

Vápník patří k biogenním prvkům, které jsou nezbytné pro jak rostlinné, tak i živočišné formy života. Jeho celkový obsah v půdě se může pohybovat od 0,5% do 6%, přičemž průměrný obsah jsou dvě procenta. Humidní a písčité půdy obsahují nejméně vápníku a naopak nejvíce ho mají půdy karbonátové. Vápník působí příznivě na strukturu půdy (zlepšuje její kyprost) a neutralizuje její kyselost. Nadměrné množství vápníku však může bránit rostlinám přijímat stopové prvky.

Vápník se v půdě nachází ve třech různých formách. Jde o vápník nevýměnný, který najdeme v některých těžce rozpustných horninotvorných nerostech (dolomity a vápence) a je součástí uhličitanů. Dalším je vápník výměnný, který je poután výměnnou sorpcí na půdní částice a třetí formou je vápník rozpustný ve vodě, kde je součástí půdního roztoku. Vápník v půdě je dobře pohyblivý, proto k jeho ztrátám dochází z velké části kvůli vyplavování.

Jak vápník ovlivňuje půdní vlastnosti?

Vápník celkem značně ovlivňuje vlastnosti půdy. Má pozitivní vliv na sorpci a rozpustnost živin, omezuje rozpustnost těžkých kovů, váže na sebe škodlivé kyseliny a příznivě působí na fyzikální vlastnosti půd, jako je pórovitost a průsak vody. Dále upravuje pH, jak již bylo řečeno. Vápník také podporuje aktivitu a růst různých mikroorganismů a tím vzniká i lepší humus. Také napomáhá přeměně organických látek. Příliš mnoho vápníku v půdě ale působí negativně na přijatelné formy dusíku boru nebo železa.

Proč je vápník důležitý pro rostliny?

Vápník je rostlinami přijímán ve formě iontu Ca²⁺. Pro rostlinu je vápník důležitý, protože podporuje buněčné dělení a elasticitu buněk, stabilizuje buněčné membrány a stěny, pomáhá tvorbě kořenů a kořenového vlášení a také podporuje klíčivost semen.  Také zlepšuje odolnost proti škůdcům, chorobám a mrazům.

Nedostatek vápníku

K nedostatku vápníku v rostlině může dojít, i když je ho v půdě dostatek a to kvůli tomu, že se tam nevyskytuje v přijatelných formách nebo ho rostlina kvůli poruchám transportu a výměny látek nedokáže přijímat tak, jak by měla. K nedostatku vápníku může také docházet kvůli nadbytku dusíku, draslíku nebo hořčíku. Můžeme ho poznat z měření půdního pH, ale na rostlinách se projevuje oslabeným růstem stonků a kořenů a následným odumíráním, mladé listy a výhonky se kroutí a růstové vrcholy také odumírají. Okraje listů usychají, tvoří se na nich tmavé nekrózy a u rostlin většinou opadávají i listy i plody. Rostliny také ztrácí svou odolnost vůči chorobám a škůdcům. Nejvíce ovlivněny jsou mladé části rostliny. Často se s nedostatkem vápníku setkáme u jablek, kdy dochází k takzvané hořké pihovitosti (skvrnitost) jablek a u rajčat, kde dochází k zasychání a hnilobě konců plodů. Se suchou hnilobou se setkáme u další plodové zeleniny, jako třeba u paprik. Dále pak u některých rostlin dochází k hnědnutí slupek, moučnatění a rozpadu plodů.

Hořká skvrnitost (pihovitost) jablek

Hořká pihovitost jablek je nejznámější fyziologická porucha zapříčiněná nedostatkem vápníku. Na plodech (jablkách) se objevují propadlé tmavé skvrny s nepříjemnou hořkou chutí. Onemocnění vzniká narušením metabolismu uhlohydrátů, poté i vodního režimu, zapříčiněného nedostatkem přijatelného vápníku. Negativně poruchu ovlivňují i povětrnostní i půdní podmínky i špatná výživa. Porucha bývá umocněna nadbytkem dusíku a draslíku v půdě.

Jak se bránit?

Zamezit výskytu hořké pihovitosti jablek můžeme pomocí postřiku přípravků s obsahem přijatelného vápníku. Například přípravek HARMONIE Vápník zamezuje poškození plodů v důsledku nedostatku vápníku. Preventivně působí i proti ostatním zmíněným fyziologickým poruchám. Na list můžeme aplikovat i například hnojivo WuxalSUSMg, které je taktéž vhodné pro rostliny s nedostatkem vápníku a je snadno a rychle plodinou přijímáno.