Mravenci

Jelikož mravenci žijí v sociálních skupinách, stávají se tak jednou z nejúspěšnějších druhů hmyzu v živočišné říši. Mravenci žijí v koloniích, ve kterých vládne vysoký stupeň organizace. Mravenčí kolonie může mít zprvu jen pár jedinců, ale za nějaký čas může dorůst několika miliónů. Někdy jsou kolonie mravenců označovány jako superorganismus. Jejich schopnost organizace a specializace je dostává do popředí zájmu vědců – především myrmekologů.

Mravenci obývají různá stanoviště, setkáme se s nimi takřka kdekoliv. Ovšem doma je vidíme neradi, především pak druh mravence faraóna. Ten patří k velice obtížným, zvláště díky jeho všudypřítomnosti a možnosti přenášet choroby.

Mšičí farmy

Ale ani zahrádkáři je nevidí rádi, neboť mravenci jsou ochránci mšic. Mravenci totiž mšice pěstují.

Mšice saje mízu z listů, a to tak intenzivně, že ji pořádně nestráví a vylučované tekutiny jsou plné cukru a živin. Toho mravenci využívají ke své obživě.  Naučili se farmařit a o své svěřence pečují velice svědomitě. Mšice ochraňují, takže ani slunéčko nemá proti mravencům moc šancí. Pokud mšicím dochází jídlo, mravenci je přenesou na nové místo.

Některé druhy staví mšicím stáje z hliněných chodbiček, jiní mravenci zase schovávají svoje mšice na noc do mraveniště. Ale nemusí to nutně být jen mšice, mravenci se dokážou postarat i o jiné druhy např. puklice, červce, ale i housenky modráska, která též vylučuje sladké výměšky. Možná se může zdát příliš velká, ale mravenci ji společnými silami nosí na noc do hnízda a přes den zase ven na pastvu. Mšice a ostatní chovaný hmyz přijímá toto soužití a vítá ho. Má postaráno o ochranu a také o přísun šťavnatého krmiva. Vychází mravencům vstříc a bylo zjištěno, že mravenci si mšice umí i vycvičit a při poklepání tykadlem na zadeček, mšice okamžitě vyloučí sladkou medovici. I tak občas nějakou mšici porazí a sní, ale to my lidé dobře známe.

Zajímavosti

Taktéž mravenci rodu Atta farmaří, specializují se ovšem na rostlinnou výrobu.

Do svého mraveniště nosí čerstvé listy, na nichž pak pěstují houbu, kterou se pak živí. Mravenčí dělnice při nošení listů lámou rekordy. Kdyby byla velká jako člověk, musela by listy nosit ze vzdálenosti 15- ti kilometrů a běžela by při tom rychlostí 26 km/h, na záda by si pak naložila balík listí o hmotnosti 300kg a zpátky by pádila skoro stejně rychle. Tento výlet by podnikla několikrát denně. Tedy, klobouk dolů.