Kouzlo Jizerských hor

Po celý rok jsou Jizerské hory ideálním místem k mnoha aktivitám, jak odpočinkovým, poznávacím, tak i sportovním. Leží mezi Krkonošemi a Lužickými horami, v blízkosti měst Liberec, Frýdlant, Tanvald a Jablonec nad Nisou. Svůj název nesou podle řeky Jizery, pramenící na svahu nejvyššího na české straně ležícího vrcholu Smrk (1124 m.n.m.). Velká část pohoří se nachází na polské straně, kde se nachází i nejvyšší vrchol – Wysoka kopa, která dosahuje 1226 m nadmořské výšky. Jizerky patří mezi nejčistší hory u nás, s téměř netknutou přírodou. Poskytují skvělé zážitky v podobě zimních sportů, letních horských túr, cyklistiky, nordic walkingu nebo klidných procházek.

Krajní části a hřebeny Jizerských hor jsou tvořeny skalními útvary, kamennými moři a skalnatými údolími, charakteristické nejrůznějšími potoky, říčkami a vodopády, které se řinou z náhorních plání do podhůří. Tyto útvary vznikly díky mrazovému zvětrávání žulového podkladu. Setkat se můžeme i se zajímavostmi jako jsou viklany, skalní mísy a skalní hřiby. Centrální část je spíše náhorní plošinou, kde najdeme rašelinné horské louky a rašeliniště. Co se týče teplot, průměrná roční teplota je 4-7 ºC, průměrné letní teploty 12-16 ºC a zimní -7 až -3 ºC. Srážky jsou proti jiným pohořím trochu četnější díky vlhkému severozápadnímu proudění větru. Sněhové srážky přicházejí brzy (někdy již v říjnu) a sníh dlouho přetrvává (někdy až do června).

Rozmanitá příroda v Jizerských horách

Díky žulovému podloží, nadmořské výšce i klimatickým podmínkám, je příroda v Jizerkách specifická. Oproti Krkonoším je ochuzena o alpinské a subalpinské pásmo, přesto je se čím kochat. Horské louky, slatě, vodopády, lesy, malebná údolí s kopci, to všechno přináší zdejší prostředí. Příroda je také domovem mnoha chráněných druhů fauny i flory. Jizerské hory jsou Chráněnou krajinnou oblastí, jehož součástí je několik Národních přírodních rezervací a Přírodních rezervací. 

Flora

Převažujícím vegetačním typem pohoří je přirozeně les. Místy bez lesa jsou pouze nejvyšší vrcholy, rašeliniště a mokřady. Ve vysokých polohách převažují smrčiny, jinak porost tvoří hlavně smíšené lesy s převahou buku lesního. Bučiny v Jizerských horách jsou jedněmi z nejrozsáhlejších v Čechách. Před příchodem člověka jsme mohli v lesích najít i jedli, jejíž výskyt se dodnes nedochoval. V průběhu historie bylo četně těženo dřevo pro sklářský průmysl a šindele na střechy. Lesy na některých místech zcela zanikly kvůli holosečnému lesnímu hospodářství. Uměle vysazované smrkové monokultury byly často postihované hmyzími ataky a doraženy byly únikem škodlivých látek z polských tepelných elektráren. Stejně jako například v Krušných horách zůstaly ze stromů odumřelé nevzhledné pahýly, které byly ve dvacátém století postupně vytěženy, a plocha je dodnes postupně zalesňována.

V podrostu lesa najdeme například měsíčnici vytrvalou, lýkovec jedovatý, mléčivec alpský, papratka horská, podbělice alpská a čípek objímavý. Vzácně se setkáme i s lilií zlatohlavou nebo vranovcem jedlým.

Rašeliniště

Zajímavostí Jizerských hor jsou vzácná společenstva otevřených rašelinišť. Jejich vznik je odhadován po skončení doby ledové, proto se můžeme setkat s pozůstatky glaciální flory a fauny. Přísně chráněná rašeliniště zabírají přes 250 hektarů půdy a největšími z nich jsou Rašeliniště Jizery a Rašeliniště Jizerky, které jako jedno ze dvou bylo částečně zpřístupněno.  Kromě deseti druhů rašeliníků zde roste borovice kleč, borůvka bažinná, kyhanka sivolistá, klikva bahenní nebo šicha černá. Menší výskyt už je u vzácnější ostřice chudokvěté a mokřadní, suchopýrku trsnatého nebo jalovce obecného.

Fauna

To, že místo původních lesů je na mnohých místech monokultura nebo holina, má velký vliv na bohatost místních živočichů. V rašeliništích skladba zvířat narušená není, ale pro změnu se v nich setkáme spíše s nižšími živočichy. Dříve v Jizerských horách žili medvědi a vlci, ti však byli v osmnáctém století naprosto eliminováni. Z lesní zvěře zde najdeme daňky, muflony i srnce. V půlce devatenáctého stolení byla vybudována obora pro lovného jelena evropského, kterého si v té době velice považovali. Z malých savců zde žije rejsek horský a hrabošík podzemní a několik druhů netopýrů. Čáp černý, sokol stěhovavý, sýc rousný, kulíšek nejmenší a jeřáb popelavý jsou zástupci ptáků žijících v pohoří. Ve vodách Jizerek plavou například pstruzi obecní, střevle potoční, mihule potoční nebo indikátoři čisté vody – raci. V okolí rašelinišť žije glaciální motýl kanovníček nebo vážka lesklice horská. Slíďák břehový žijící v Čechách pouze ve třech místech našel domov na náplavech řeky Jizery.

Aktivity v Jizerkách

Různorodá příroda nám tedy poskytuje mnoho možností pro zimní i letní aktivity. Vysoká úroveň sportovního zázemí potěší náročné sportovce i nadšence. Pokud se vydáte do Jizerských hor v létě, příroda je jako stvořená k procházkám, cyklovýletům i horolezení. Krajina je protkána množstvím cyklostezek i turistických cest, které jsou výborně značené. Po cestě se můžete zastavit na odpočinek na celé řadě horských chat, kochat se výhledem z celkem čtrnácti rozhleden, nebo si užít třeba skvělé místní gastronomie, řemeslných trhů nebo jiných tradičních událostí. V zimě jsou hory rájem pro sjezdové lyžování i běžkování. Hlavními sportovními areály Jizerek je Tanvaldský Špičák, Severák a Bedřichov. S ubytováním problém není, dá se najít mnoho hotelů, penzionů nebo pronájmů. Ať už jedete do Jizerských hor za sportem, přírodou, tradicí či romantikou, pro každého se najede nespočet možností, jak vyplnit svůj volný čas.