Jaký přínos má pro naše zdraví kvašená zelenina?

V zimě většinou trpíme nedostatkem zeleniny. Té čerstvé je málo. Kde tedy brát vitamíny, které lidské tělo potřebuje ke svému správnému fungování? Jednou z možností je kvašená zelenina. Patří mezi významného strážce naší imunity.

Kvašení má dlouhou historii

Obecně se dá říci, že kvasný proces znají lidé snad od nepaměti – archeologové mají důkazy o tom, že už zhruba v období 6000 př n.l. lidé zeleninu tímto způsobem uchovávali. Během kvašení nebo-li fermentace dochází k rozšíření mikroorganismů, které vytvoří kyselé prostředí – to ochrání zeleninu před hnitím způsobeným mikroby a zároveň vznikem toxinů. Jde o typickou stravu třeba v případě mongolských nájezdníků a nejenom jich. V zimě a během nedostatku potravin patřila mléčně kvašená zelenina k významným zdrojům vitamínů.

V čem spočívá přínos kvašené zeleniny?

Díky samotnému kvašení dochází k obohacení o vitamín C, spoustu enzymů, kyselinu mléčnou a laktobacily. Samozřejmě nemusíme zdůrazňovat přínos vitamínu C pro lidskou imunitu a enzymů, laktobacilů a kyseliny pro trávení. Díky tomu vám důkladně vyčistí střeva a dnes už nikdo nepochybuje o tom, že rovnováha probiotik a probiotik v organismu, správná střevní mikroflóra je základním kamenem lidského zdraví.

Jak si kvašenou zeleninu připravit?

• Můžete si vytvořit směs podle vlastní chuti. Použít třeba hlávkové zelí, mrkev, červenou řepu. Kromě zeleniny samotné budete potřebovat také mořskou sůl, na 1 kg zeleniny cca 10-15 gramů, drcený kmín a pár kuliček jalovce.

• Začněte tím, že zeleninu očistíte, omyjete a následně nastrouháte na přibližně stejně velké nudličky, případně plátky. Nastrouhanou zeleninu potom promícháte v nádobě s kořením a solí. Ideální je větší kameninová nádoba, ale posloužit mohou i velké zavařovací sklenice.

• Odložte zeleninu a nechte ustát a následně ji promačkejte. Důležité je, aby byla dostatečně zmáčknutá a celá ponořená do vlastní šťávy. Potřebujete také těžítko na kvasnou nádobu.

• Během první fáze kvašení musíte mít zeleninu zakrytou, ale zároveň potřebuje dýchat, proto nemůže být napevno uzavřená. Pod nádobu dejte umyvadlo, plech, nebo cokoli jiného do čeho může během kvašení odtéct přebytek šťávy. První část kvašení probíhá 3-5 dní při pokojové teplotě. Přesná délka závisí na teplotě i na zelenině. Nádobu uložte někam, kde nebude vadit, že kvašení je cítit.

• Když se první bouřlivý kvas zklidní, přesuňte zeleninu do chladu (spíž, případně lednička). Jakmile zchladne, zavřete ji. Vydrží dlouho, ale mějte na paměti, že je třeba, aby nudličky zeleniny byly vždy ponořené ve vlastní šťávě.

• Poměrně jednoduchým způsobem si tak připravíte zeleninovou směs, která se hodí k masu, ale třeba i jenom samotná k svačině.

Co je důležité pro správné kvašení?

• Především ponoření zeleniny do vlastní šťávy. Tím se vytvoří anaerobní prostředí a zamezí se přístupu vzduchu a tím pádem se nemnoží plísně a bakterie.

• Nejdříve musí být nádoba v teple při pokojové teplotě pro správné kvašení. Když se netvoří bublinky oxidu uhličitého, kvasný proces skončil. Pak je třeba nádobu umístit do chladu.

• Nezbytná je práce s čistými nádobami a nářadím. Vyplatí se sklenice a víčka vyvařit ve vodě. Tím snížíme pravděpodobnost rozvoje nežádoucích mikroorganismů.